Rákosník obecný

druh ptáka rodu Acrocephalus

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) je malý, tažný pták z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Jak číst taxoboxRákosník obecný
alternativní popis obrázku chybí
Rákosník obecný
Zpěv rákosníka obecného
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďrákosníkovití (Acrocephalidae)
Rodrákosník (Acrocephalus)
Binomické jméno
Acrocephalus scirpaceus
(Hermann, 1804)
Rozšíření rákosníka obecného
Rozšíření rákosníka obecného
Rozšíření rákosníka obecného
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svrchu je červenavě hnědý, spodní strana bělavá a boky žlutohnědé. Mladí ptáci mají tmavé oči. Kolem očí má bílý kroužek. Má tmavě hnědý oční a krémový nadoční proužek, který je méně výrazný než u podobného rákosníka zpěvného. Liší se také hnědším opeřením, delším zobákem a odlišným zpěvem i biotopem. Je o něco menší než vrabec, měří 13 až 14 cm, rozpětí křídel dosahuje 17 až 21 cm. Tím se liší od jinak podobného, většího rákosníka velkého, se kterým často sdílí biotop.

Prostředí

editovat

Je to typický obyvatel hustého pásu rákosí našich vodstev. Vyskytuje se i v poměrně malých rákosinách kolem příkopů. Při tahu můžeme rákosníky spatřit také v křovinách. Nejběžněji se v Česku vyskytuje v jižních Čechách.

Chování

editovat

Obratně šplhá po rákosových stéblech. Živí se hmyzem, pavouky i malými měkkýši, na podzim také bobulemi. Potravu hledá v rákosí, ale také na stromech a keřích rostoucích u vody. Zpívá výrazným zpěvem s častým opakováním ve dne i v noci a šplhá při tom po stéblu rákosu nahoru a dolů. Jedná se o tažného ptáka, který na přelomu září a října odlétá do afrických savan, odkud se vrací až na konci dubna následujícího roku.

Hnízdění

editovat

Při hnízdění, což je v období mezi květnemčervencem, připevňuje hluboké hnízdo k rákosům. Hnízdo visí maximálně 100 cm nad vodou či zemí. Do hnízda samička naklade 3–5 vajec, na kterých sedí 11–12 dní a pečuje o mláďata dalších 11–13 dní. Po vylétnutí z hnízda rodiče mláďata krmí dalších 14 dní. Hnízdo má dovnitř přehnuté okraje, proto z něho nemohou ani při bouři vejce nebo mláďata vypadnout. Mladí ptáci se neumí držet stébel jako dospělí, zpočátku tedy posedávají na vodororovných, zlámaných nebo šikmých stéblech. Hnízdí jednou až dvakrát ročně. Do hnízd rákosníků často klade svá vejce kukačka. Pohlavně dospívá ve druhém roce života, nejvyšší věk v České republice je přes 11 let.

Zajímavosti

editovat
  • V příběhu o Sherlocku Holmesovi od Rudolfa Čechury Sherlock Holmes a případ s ptáky dojde k usvědčení lupiče, který uloupil vzácné kukačky: Svědek Torriceli totiž slyšel rákosníka (zpíval mezi 20. a 21. hodinou) a „bukače nočního“ (21. a 22. hodina).

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat