Wikipedie

Pukléřka islandská

lišejník

Pukléřka islandská (Cetraria islandica) je lišejník s dužnatou keříčkovitou stélkou. Mívá bledě kaštanovou barvu, někdy ale přechází přes šedivou až k bílé.[1] Spodní strana povrchu stélky je typicky světlejší.[2] Dorůstá výšky 7,5–10 cm. Větve bývají rýhované nebo stočené do trubiček, končí zploštělými laloky.[1] Stélka je pružná, ale velmi tvrdá.[2]

Jak číst taxoboxPukléřka islandská
alternativní popis obrázku chybí
Pukléřka islandská
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
TřídaPezizomycotina
PodtřídaLecanoromycetidae
Řádmisničkotvaré (Lecanorales)
Čeleďterčovkovité (Parmeliaceae)
Rodterčovka (Hypogymnia)
Binomické jméno
Cetraria islandica
Ach.; 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pukléřka roste běžně přízemně na kyselých půdách tundry,[3] nejčastěji v horských regionech severských zemí, ale je rozšířena ve velké části Evropy, Kanady a severu USA. Je jedním z mála druhů, které se vyskytují na lávových svazích na Islandu. V Česku se vyskytuje na horách a je zde zařazena na Červený seznam jako téměř ohrožená (NT).[4]

Využití

editovat

Využívá se v tradičním lidovém léčitelství k léčbě respiračních onemocnění (uváděno je i historické užití k léčbě tuberkulózy)[5][6] a potíží trávicího traktu,[3] často ve formě alkoholových nebo vodných extraktů (čajů).[5] Dostupná je typicky pod názvem „islandský lišejník“ (z anglického názvu rostliny iceland moss). Extrakty pukléřky jsou zkoumány pro antioxidační a antibakteriální účinky proti grampozitivním bakteriím, ale pouze v laboratorních studiích.[2][7][8] Pozitivní vliv na zdraví mají podle studií její specifické polysacharidy (lichenany) a sekundární metabolity (organické kyseliny).[9][10][5] Jako ostatní lišejníky ale také absorbuje těžké kovy, radioizotopy a další typy znečištění z prostředí a ve větším množství tak může mít negativní vliv na zdraví.[11]

Historicky byla užívána na Islandu jako potravina, byla důležitou často sbíranou komoditou a byla propagována jako možnost obživy během hladomorů.[12] Tradičně se stélky svařily s mlékem jako polévka, nebo se z nich vyráběl čaj. V 21. století se začala pukléřka přidávat i do pečiva.[13] Chuť stélky je ale typicky hořká,[13] rostlina nicméně není toxická.[6]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cetraria islandica na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c GRUJIČIĆ, Darko; STOŠIĆ, Ivana; KOSANIĆ, Marijana. Evaluation of in vitro antioxidant, antimicrobial, genotoxic and anticancer activities of lichen Cetraria islandica. Cytotechnology. 2014-10, roč. 66, čís. 5, s. 803–813. PMID: 24590925 PMCID: PMC4158017. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0920-9069. DOI 10.1007/s10616-013-9629-4. PMID 24590925. 
  3. ↑ a b VLADIMIROVA, I. N.; GEORGIYANTS, V. A. Extracted compounds from Cetraria islandica. Chemistry of Natural Compounds. 2013-05-01, roč. 49, čís. 2, s. 347–348. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1573-8388. DOI 10.1007/s10600-013-0601-5. (anglicky) 
  4. ↑ Cetraria islandica - AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ZARABSKA-BOŻEJEWICZ, Daria; STUDZIŃSKA-SROKA, Elżbieta; FAŁTYNOWICZ, Wiesław. Transplantation of lichen thalli: a case study on Cetraria islandica for conservation and pharmaceutical purposes. Fungal Ecology. 2015-08-01, roč. 16, s. 34–43. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1754-5048. DOI 10.1016/j.funeco.2015.03.002. (anglicky) 
  6. ↑ a b SAK, Katrin; JÜRISOO, Kadi; RAAL, Ain. Estonian folk traditional experiences on natural anticancer remedies: from past to the future. Pharmaceutical Biology. 2014-07, roč. 52, čís. 7, s. 855–866. PMID: 24920231. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1744-5116. DOI 10.3109/13880209.2013.871641. PMID 24920231. 
  7. ↑ GÜLÇIN, İlhami; OKTAY, Münir; KÜFREVIOĞLU, Ö. İrfan. Determination of antioxidant activity of lichen Cetraria islandica (L) Ach. Journal of Ethnopharmacology. 2002-03-01, roč. 79, čís. 3, s. 325–329. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0378-8741. DOI 10.1016/S0378-8741(01)00396-8. (anglicky) 
  8. ↑ DÜLGER, Başaran; GÜCİN, Fahrettin; ASLAN, Ali. Antimicrobial Activity of the Lichen Cetraria islandica (L.) Ach.. TURKISH JOURNAL OF BIOLOGY. 1998-01-05, roč. 22, čís. 1, s. 111–118. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13. ISSN 1300-0152. (Turkish)  Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
  9. ↑ INGÓLFSDÓTTIR, K.; JURCIC, K.; WAGNER, H. Immunomodulating polysaccharides from aqueous extracts of Cetraria islandica (Iceland moss). Phytomedicine. 1998-10-01, roč. 5, čís. 5, s. 333–339. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0944-7113. DOI 10.1016/S0944-7113(98)80014-7. (anglicky) 
  10. ↑ FREYSDOTTIR, J.; OMARSDOTTIR, S.; INGÓLFSDÓTTIR, K. In vitro and in vivo immunomodulating effects of traditionally prepared extract and purified compounds from Cetraria islandica. International Immunopharmacology. 2008-03-01, roč. 8, čís. 3, s. 423–430. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 1567-5769. DOI 10.1016/j.intimp.2007.11.007. (anglicky) 
  11. ↑ MELI, M. A.; DESIDERI, D.; CANTALUPPI, C. Elemental and radiological characterization of commercial Cetraria islandica (L.) Acharius pharmaceutical and food supplementation products. Science of The Total Environment. 2018-02-01, roč. 613-614, s. 1566–1572. Dostupné online [cit. 2020-06-13]. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2017.08.320. (anglicky) 
  12. ↑ KROČKOVÁ, Taťána. Když byl hlad, jedly se i veverky. Vitalia.cz [online]. Internet Info, 2018-07-10 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Svanberg, I., & Egisson, S. (2012). Edible wild plant use in the Faroe Islands and Iceland. Acta Societatis Botanicorum Poloniae, 81(4).

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pukléřka_islandská&oldid=24210185“