Proboštství

budova nebo komplex budov, kde sídlí probošt

Proboštství je jednak církevní instituce, jednak budova nebo komplex budov, kde sídlí probošt. Protože pojem probošt má v církevní terminologii několik významů, podobně chápeme i proboštství:

  1. V původním významu, pocházejícím ze středověku, je takto označován klášter, který byl organizačně a právně závislý na „mateřském“ klášteře, případně menší klášter, který byl sice samostatný, ale bez statusu opatství.[1]
  2. Označení se používá rovněž pro úřad a sídlo probošta kapituly (katedrální nebo kolegiátní).[2]
  3. V římskokatolické církvi existuje též čestné proboštství jakožto vyšší status farnosti; po tomto povýšení má farář titul probošta.

Kláštery

editovat

"Klášterní hierarchie" byla obvyklá např. u řádů benediktinů, cisterciáků a premonstrátů. Naprostá většina těchto proboštství zanikla. Nejvýznamnější z dosud existujících jsou dva kláštery, založené benediktinskými mnichy z Břevnovského kláštera, které se později osamostatnily a staly se opatstvími: Broumovský klášter a Rajhradský klášter. Nezávislá proboštství se vyskytují např. u křižovníků s červenou hvězdou.

Další proboštství:

Proboštství jako sídla kapituly

editovat

Farnosti se statusem proboštství

editovat

Reference

editovat
  1. Slovníček pojmů. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  2. Buben, Milan. Encyklopedie heraldiky. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003. S.379.

Literatura

editovat
  • ŠRÁMEK, Josef. Mezi normou, reformou a praxí: proboštství benediktinských klášterů v Čechách a na Moravě ve středověku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2016. 481 s. ISBN 978-80-87895-73-3

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat