Diecéze královéhradecká

diecéze katolické církve

Diecéze královéhradecká je římskokatolická diecéze, která se nachází ve východních Čechách. Založena byla 10. listopadu 1664, sídlem biskupa je Hradec Králové. Spolu s metropolitní pražskou arcidiecézí a litoměřickou, českobudějovickou a plzeňskou diecézí tvoří Českou církevní provincii. V čele diecéze stojí od 14. května 2011 sídelní biskup Mons. Jan Vokál.

Diecéze královéhradecká
Dioecesis Reginae Gradecensis
Znak královéhradecké diecéze
Znak královéhradecké diecéze
Základní informace
SídloHradec Králové
Zřízena1664
Církev sui iurisřímskokatolická
BiskupJan Vokál
Pomocný biskup:
Metropolitní arcibiskup
Mons. Josef Kajnek
Mons. Jan Graubner
Generální vikářJan Paseka
Církevní provinciečeská
Statistické údaje
Počet vikariátů14[1]
Počet farností265 (roku 2019)
Rozloha12 270 km²
Počet obyvatel1 254 503 (rok 2001[2])
z toho katolíků306 880 (24 %)
Návštěvnost nedělních bohoslužeb41 471 (rok 2004[3])
Další informace
Zeměpisné souřadnice
Webhttp://www.bihk.cz
Diecéze královéhradecká na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Katedrála svatého Ducha (vlevo)
Biskupský palác na Velkém náměstí
Jan Vokál – biskup královéhradecký

Historie diecéze

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam královéhradeckých biskupů.

Církevní organizace existovala na východě Čech již od počátku křesťanství v českých zemích a byla součástí pražské diecéze, ustavené na konci 10. století. Hradec Králové pak zaujímal významné místo v této struktuře jako sídlo arcijáhna. Část území východních Čech byla ve 14. a začátku 15. století součástí nově ustanoveného biskupství litomyšlského (1344), které ovšem zaniklo během husitských válek.

Zřízení samostatného biskupství v 17. století souvisí s obnovou katolické církevní organizace během katolické reformace, neboť toto území bylo jednak poměrně vzdálené od dosavadního střediska této správy v Praze, jednak se římskokatolická církev snažila obnovit svou strukturu na území, které z větší části přestalo být katolickým. Diecéze byla zřízena papežem Alexandrem VII. 10. listopadu 1664 bulou Super universas, v níž je také hradecký kostel Svatého Ducha povýšen na kostel katedrální. V průběhu následujícího století se nově zřízené biskupství stalo důležitou součástí katolického reformačního úsilí, v Hradci Králové působili i jezuité, kteří zde měli svou kolej (dnešní budova Nového Adalbertina).

V době osvícenství podporovali hradečtí biskupové snahu tehdejších politických představitelů o náboženskou toleranci. V 2. polovině 20. století zůstávala diecéze po úmrtí Mořice Píchy neobsazená (sedes vacans), protože státní správa neumožnila běžnou správu a jmenování diecézního biskupa. Na začátku roku 1990 byl diecézním biskupem jmenován Karel Otčenášek, který biskupské svěcení obdržel již roku 1950.

Bulou Episcoporum Poloniae coetus papeže Pavla VI. ze dne 28. června 1972 bylo z území diecéze vyňato území Kladska a včleněno do vratislavské arcidiecéze.[4]

Dne 6. června 1998 byl sídelním biskupem jmenován Mons. ThLic. Dominik Duka OP, 26. září téhož roku přijal biskupské svěcení. Generálními vikáři byli do února 2010 Tomáš Holub a Josef Socha.[5]Od 1. 1. 2019 je generálním vikářem Mons. Mgr. Jan Paseka. Dne 13. února 2010 byl stávající biskup Dominik Duka jmenován arcibiskupem pražským a 14. května 2011 se vedení diecéze ujal nový biskup Jan Vokál, jmenovaný papežem Benediktem XVI. 3. března 2011.

Na počátku 21. století byl v diecézi zahájen proces slučování farností, aby se struktura diecéze přizpůsobila nižšímu počtu kněží i věřících. Během pěti let poklesl počet farností z 447 (v roce 2003) na 309 (1. leden 2008).[6]

Statistiky

editovat

V roce 2019 bylo v diecézi 450 800 pokřtěných osob, což představuje 35,4 % z celkového počtu 1 274 200 obyvatel.[7]

rok populace kněží trvalí
jáhnové
řeholníci farnosti
pokřtění celkem % celkem diecézní řeholní počet křtů muži ženy
1949 913.606 1.294.702 70,6 662 612 50 1.380 66 729 477
1970 827.230 1.336.650 61,9 376 325 51 2.200 51 955 477
1980 805.000 1.344.000 59,9 292 253 39 2.756 39 629 476
1990 825.000 1.376.000 60,0 244 195 49 3.381 49 477
1999 470.000 1.220.000 38,5 202 163 39 2.326 16 47 343 447
2000 470.000 1.220.000 38,5 203 156 47 2.315 17 67 330 447
2001 470.000 1.220.000 38,5 211 161 50 2.227 17 64 320 447
2002 470.000 1.220.000 38,5 209 158 51 2.248 19 63 322 447
2003 470.000 1.220.000 38,5 231 182 49 2.034 16 57 296 447
2004 450.000 1.260.000 35,7 210 163 47 2.142 18 55 286 447
2006 450.000 1.260.000 35,7 213 164 49 2.112 26 63 259 444
2013 453.300 1.269.000 35,7 211 160 51 2.148 26 61 167 265
2016 454.200 1.272.000 35,7 202 161 41 2.248 36 47 129 264
2019 450.800 1.274.200 35,4 205 170 35 2.199 32 43 114 265

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. KRÁLOVÉHRADECKÉ, Biskupství. www.bihk.cz [online]. www.bihk.cz [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. 
  2. Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online. 
  3. Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online. 
  4. Musil, František: Kladsko, edice Stručná historie států, Libri (2007), Praha, ISBN 978-80-7277-340-4, str. 154
  5. Biskupství královéhradecké má dva generální vikáře[nedostupný zdroj], tisková zpráva ČBK, 1. 12. 2008.
  6. http://www.bihk.cz/dieceze/ Základní informace o diecézi na oficiálních diecézních stránkách, navštíveno 16. února 2008. „Do r. 2003 tak bylo v diecézi 447 farností. Od 1. 1. 2004 zde bylo 444 farností, od 1. 1. 2006 – 406 farností, od 1. 7. 2006 – 383 farností, od 1. 1. 2007 – 356 farností, od 1. 7. 2007 - 350 farností a od 1. 1. 2008 je zde výše zmíněných 309 farností“
  7. Annuario pontificio, 2020. (italština)

Literatura

editovat
  • POLEHLA, Petr: Intronizace královéhradeckých biskupů v 17. a 18. století; Červený Kostelec, 2020; 142 stran ISBN 978-80-7465-419-0
  • POLEHLA, Petr a kolektiv: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; 459 stran ISBN 978-80-7465-160-1

Externí odkazy

editovat