Wikipedie

Žleby

obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji
Další významy jsou uvedeny na stránce Žleby (rozcestník).

Obec Žleby (německy Schleb) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 18 km jihovýchodně od Kutné Hory a 7 km východně od města Čáslav. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Kamenné Mosty, Markovice a Zehuby.

Žleby
Zámecké náměstí ve Žlebech
Zámecké náměstí ve Žlebech
Znak obce ŽlebyVlajka obce Žleby
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°53′23″ s. š., 15°29′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 400 (2024)[1]
Rozloha14,62 km²[2]
Nadmořská výška243 m n. m.
PSČ285 61, 286 01
Počet domů579 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduZámecké náměstí 67
285 61 Žleby
podatelna@ouzleby.cz
StarostkaMgr. Ludmila Záklasníková
Oficiální web: www.ouzleby.cz
Žleby
Žleby
Další údaje
Kód obce534668
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb – žlab.

Historie

editovat
 
Pohled na zámek a městečko, kresba Johanna Venuta z roku 1809

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. V tomto století tu byl založen hrad Jindřichem z Lichtenburku a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byli páni z Meggau, Kaisersteinové, Schönfeldové a naposledy Auerspergové. Do roku 1848 tvořilo žlebské panství 20 vesnic.

Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami ze znaku rodiny Kaisersteinu. Na černém štítu je Lev zlaté barvy a drží v tlapě zlatou lilii. V současné době se město vrátilo k původním barvám znaku a ponechalo lvu stříbrnou lilii.

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[7]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932

editovat

Ve městě Žleby (2183 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, 5 obchodů s dobytkem, elektrárna, 3 holiči, 4 hostince, 2 hotely, hrnčíř, hudební škola, kamnář, kapelník, kavárna, klempíř, obchod s klobouky, 2 koláři, 2 kominíci, 2 kováři, 6 krejčí, lihovar, malíř, 3 mechanici, mlýn, natěrač, pražírna obilí, obchod s obuví Baťa, 6 obuvníků, 3 paliva, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, provazník, 2 rolníci, 7 řezníků, 3 sadaři, sedlář, 11 obchodů se smíšeným zbožím, Záložna Žlebská, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, studnař, výroba obuvnických svršků, tesařský mistr, 3 švadleny, 4 trafiky, 4 truhláři, velkostatek Auersperg, 4 zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér.

V obci Zehuby (přísl. Kamenné Mosty, 421 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Žlebů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 3 hostince, kapelník, kovář, 2 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Žlebech.

Zámek

editovat
 
Zámek Žleby

Dominantou obce je bývalý zámek Auerspergů, tyčící se na ostrohu v meandru řeky Doubravy. Původně byl založen koncem 13. století jako gotický hrad Lichtemburků. Postupně střídal majitele a procházel přestavbami. Během 17. století byl přestavěn renesančně na zámek. V polovině 18. století podstoupil barokní úpravu. V letech 1849–1868 jej nechal tehdejší majitel Vincenc Karel Auersperg radikálně přestavět ve stylu anglické novogotiky. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn. Na zámku se nacházejí rozsáhlé sbírky zbraní a jiných starožitností. U zámku je rozsáhlý anglický park a obora.

Další pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Silnice – Obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Žleby – Třemošnice – Seč.
  • Železnice – Obcí vede železniční trať 236 Čáslav–Třemošnice. Je to jednokolejná regionální 17 km dlouhá trať situovaná na rozhraní středních a východních Čech, končící na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice. První část tratě – Čáslav–Žleby – byla otevřena roku 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o 2 roky později (14. 2. 1882). Na trati lze nalézt několik zajímavostí vč. úvraťové stanice Žleby, prvního drážního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý, souběh železnice se silnicí. Na území obce leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Do obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Běstvina, Čáslav, Prachovice, Třemošnice a Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.

Fotogalerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1952-1953. (česky a německy)
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)

Literatura

editovat
  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 436-442
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000; dostupné online[1]

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žleby&oldid=22686395“