Pražská deklarace

Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu je prohlášení, které v roce 2008 iniciovala česká vláda, podepsané 3. června téhož roku.

Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu
Valdštejnský palác v Praze, sídlo českého Senátu, místo podpisu deklarace
Valdštejnský palác v Praze, sídlo českého Senátu, místo podpisu deklarace
Typdeklarace
Data
Ratifikováno20080603a3. června 2008
Strany
SignatářiVáclav Havel, Joachim Gauck, Göran Lindblad, Vytautas Landsbergis, Emanuelis Zingeris, Pavel Žáček, Łukasz Kamiński, Martin Mejstřík, Jiří Liška, Ivonka Survillaová, asi 50 členů Evropského parlamentu a další
Obsah
CílCeloevropské odsouzení zločinů komunismu a osvěta

Signatáři

editovat

Deklaraci podepsali významní evropští politici, bývalí političtí vězni a historikové. Mezi nejvýznamnějšími signatáři byli bývalý český prezident Václav Havel a budoucí německý prezident Joachim Gauck. Korespondenčně Konferenci o svědomí Evropy a komunismu svými dopisy podpořili také francouzský prezident Nicolas Sarkozy, Lady Margaret Thatcherová, kanadský ministr zahraničí Jasona Kenneyho a bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski.[1]

Deklarace je výzvou za "celoevropské odsouzení a osvětu o zločinech komunismu."[2] [3] Velká část obsahu deklarace reprodukovala požadavky formulované Evropskou lidovou stranou v roce 2004 a silně čerpá z teorie či koncepce totalitarismu. [4]

Konference

editovat

Deklarace završila mezinárodní konferenci Svědomí Evropy a komunismus, která se konala v Senátu ČR 2. a 3. června 2008. Akci pořádal Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, pod záštitou Alexandra Vondry, místopředsedy vlády ČR pro evropské záležitosti. Organizace se ujala europoslankyně Jana Hybášková a senátor Martin Mejstřík ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Ústavem pro studium totalitních režimů a Nadací Roberta Schumana Evropské lidové strany.[5]

Signatáři

editovat

Mezi zakládajícími signatáři byli:

 
Zakládající signatář Václav Havel, bývalý prezident Československa a České republiky, který byl také jedním z iniciátorů Charty 77.
 
Zakládající signatář Joachim Gauck, pozdější spolkový prezident.
 
Zakládající signatář Vytautas Landsbergis, první hlava státu Litvy po osvobození od sovětské komunistické okupace.

Deklaraci následně podepsalo také přibližně 50 členů Evropského parlamentu a další politici z celého světa,[6] např. Els de Groen, Ģirts Valdis Kristovskis, György Schöpflin, Gisela Kallenbachová, Eugenijus Gentvilas, Michael Gahler, Zuzana Roithová, Inese Vaidereová, Hans-Josef Fell, Nikolaj Mladenov, József Szájer, Peter Šťastný, Ari Vatanen, Wojciech Roszkowski, László Tőkés, Charlotte Cederschiöldová, László Surján a Milan Zver. [7]

Deklaraci také podepsali Lee Edwards (předseda nadace Památník obětem komunismu), Asparuch Panov (viceprezident Liberální internacionály), básnířka a aktivistka za občanská práva Natalja Gorbaněvskaja, filozof André Glucksmann a bývalý jugoslávský disident Ljubo Sirc. [7]

Důsledky

editovat

Po jejím vyhlášení došlo v souvislosti s otázkami nastolenými v Pražské deklaraci k řadě politických událostí. [2] Tento vývoj byl označen jako „Pražský proces“ skupinou pro smíření evropských dějin, uskupením všech stran v Evropském parlamentu, které předsedá Sandra Kalniete [8] a historička Laure Neumayerová. [4]

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. Dostupné online. 
  2. a b ; Charles Recknagel. Dostupné online. 
  3. Dostupné online. 
  4. a b [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781351141741. 
  5. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781351141741. 
  6. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-10. 
  7. a b Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-25. 
  8. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prague Declaration na anglické Wikipedii.