Polské námořnictvo
Polské námořnictvo (polsky: Marynarka Wojenna Rzeczypospolitej Polskiej) je námořní složkou ozbrojených sil Polska. Tvoří ho 14 300 osob a 86 plavidel, z 41 válečných lodí. Mezi jeho hlavní jednotky patří 2 fregaty, 1 korveta, 3 raketové čluny, 1 ponorka a minolovky. Hlavním operačním prostorem námořnictva je Baltské moře.
| Polské námořnictvo | |
|---|---|
 Polský námořní orel | |
| Země |  Polsko |
| Vznik | 1918 |
| Velikost | 2 fregaty 1 korveta 1 ponorka 1 Oceánská hlídková loď 3 raketové čluny 21 minolovek + další plavidla |
| Nadřazené jednotky | Polské ozbrojené síly |
| Účast | |
| Války | Druhá světová válka Válka v Iráku Operace Active Endeavour |
Dle plánu modernizace na období 2012–2030 má námořnictvo získat například tři nové ponorky (čtyři dosavadní budou vyřazeny do roku 2015), šest bojových a šest záchranných vrtulníků a další prostředky.[1] Zmenší se naopak jeho hladinová složka, která do budoucna počítá pouze s plavidly menších kategorii (fregaty třídy Oliver Hazard Perry budou vyřazeny bez náhrady a program stavby malých korvet třídy Gawron byl zastaven).[2]
Historie
editovatPolsko má dlouhou námořní tradici.[3][4][5][6][7][8][9][10][11][12] Jeho současné námořnictvo přitom bylo založeno po znovuzískání nezávislosti a vzniku druhé Polské republiky v roce 1918. První plavidla námořnictva tvořilo několik původně německých torpédovek. Námořnictvo bylo ve 20. a 30. letech dále rozvíjeno, plán výstavby ale nebyl pro omezený rozpočet splněn. Vzhledem k síle potenciálních soupeřů (SSSR a Německa) se námořnictvo omezovalo na pobřežní obranu s pomocí torpédoborců, ponorek a min. V době vypuknutí druhé světové války přitom tvořilo jádro námořnictva 5 ponorek, 4 torpédoborce a jedna velká minonoska.
Po německo-sovětské invazi do Polska se část lodí zachránila únikem do zahraničí. Po porážce země pak jeho námořnictvo operovalo v exilu a výzbroj získávalo z Velké Británie.
Poválečné Polsko se stalo sovětským satelitem a jeho ozbrojené síly součástí Varšavské smlouvy. Polské námořnictvo v té době výrazně zesílilo a jeho loděnice stavěly především vyloďovací plavidla, minolovky a různé pomocné lodě. Větší jednotky získávalo převážně ze zahraničí.
Složení
editovatPonorky
editovat- Třída Kilo (projekt 877E)
- ORP Orzeł (291)
Fregaty
editovat
- Třída Oliver Hazard Perry
- ORP Generał Tadeusz Kościuszko (273), ex- USS Wadsworth (FFG-9)
- ORP Generał Kazimierz Pułaski (272), ex- USS Clark (FFG-11)
Korvety
editovat- ORP Kaszub (240)
Oceánské hlídkové lodě
editovat
- ORP Ślązak (241) (MEKO A-100)
Raketové čluny
editovat
- Třída Orkan
- ORP Orkan (421)
- ORP Piorun (422)
- ORP Grom (423)
Výsadkové lodě
editovat
- Třída Lublin
- ORP Lublin (821)
- ORP Gniezno (822)
- ORP Kraków (823)
- ORP Poznań (824)
- ORP Toruń (825)
- Projekt 716 (3 ks)
Minolovky
editovat- ORP Kontradmirał Xawery Czernicki (511)
- Třída Kormoran 2
- ORP Kormoran (601)
- ORP Albatros (602)
- ORP Mewa (603)
- Projekt 207 (17 ks)
Pomocné lodě
editovat
- ORP Bałtyk (Z-1) – tanker
- Třída Piast – záchranné lodě
- ORP Piast (281)
- ORP Lech (282)
- Třída Heweliusz – hydrografické výzkumné lodě
- ORP Heweliusz (265)
- ORP Arctowski (266)
- Třída Nawigator – zpravodajské lodě
- ORP Nawigator (262)
- ORP Hydrograf (263)
Cvičné lodě
editovat- Projekt 888 – cvičná loď
- ORP Wodnik (251)
- ORP Iskra (253) – cvičná plachetnice
Plánované akvizice
editovat- Program Orka – Zastarávající ponorky třídy Kobben nahradí tři jednotky nové generace vybrané v rámci programu Orka. Do užšího výběru se dostala francouzská třída Scorpène, německý Typ 212 a švédský typ A26.[13]
- Třída Wicher – Fregaty Arrowhead 140 postavené v programu Miecznik (3 ks).
- Třída Kormoran 2 – Druhá skupina minolovek je ve stavbě (3 ks).
- Třída Jerzy Różycki – Zpravodajské lodě (SIGINT) postavené v programu Delfin (2 ks).[14]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Poláci zamýšlejí koupit nové ponorky [online]. ATM, rev. 2012-04-16 [cit. 2012-05-02]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Konec programu Gawron. ATM. 2012, roč. 44, čís. 4, s. 70. ISSN 1802-4823.
- ↑ Maleczyński Karol: Bolesław III Krzywousty. Towarzystwo Autorów i Wydawców Prac Naukowych Universitas, Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: 1975.
- ↑ Piwnicki Grzegorz, Zalewski Bogdan: Polska wojskowa polityka morska od X do końca XX wieku. Podręcznik pomocniczy do szkolenia kadry zawodowej i marynarzy. Dowództwo Marynarki Wojennej. Oddział Społeczno-Wychowawczy. Gdynia: Akademia Marynarki Wojennej, 2002.
- ↑ Kosiarz Edmund: Wojny na Bałtyku: X-XIX w.. Wyd. I. Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1978.
- ↑ Pertek Jerzy: Wielkie dni małej floty. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 1958.
- ↑ Kosiarz Edmund: Flota Białego Orła. Gdańsk: Wydawnictwo Morskie, 1980.
- ↑ Dyskant J.: Zatoka Świeża 1463. Warszawa: 1987
- ↑ Mała Encyklopedia Wojskowa, Warszawa: 1970, t. II.
- ↑ Boczar Mieczysław: Galeona Zygmunta Augusta. Próba rekonstrukcji. Wrocław - Warszawa - Kraków - Gdańsk: 1973.
- ↑ Pertek Jerzy: "Polacy na morzach i oceanach. Tom 1". Poznań: 1981.
- ↑ Koczorowski Eugeniusz. Bitwa pod Oliwą. Wydawnictwo Morskie. Gdańsk: 1976.
- ↑ Three bidders in play for Poland’s Orka submarine program [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-01-04 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saab Signs Contract for Two SIGINT ships for Poland [online]. Navalnews.com, rev. 2022-11-25 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polské námořnictvo na Wikimedia Commons - (polsky)(anglicky) Oficiální web
