Wikipedie

Typ 212

třída německých ponorek

Typ 212 je třída pokročilých diesel-elektrických ponorek Německého a Italského námořnictva. Do roku 2024 bylo objednáno celkem 24 ponorek v několika verzích. Po čtyřech jednotkách úvodní verze typ 212A objednalo Německo a Itálie, přičemž Německo získalo rovněž dvě jednotky vylepšeného typu 212B. Tyto ponorky byly dokončeny v letech 2005–2017. Vývoj pokračoval dvěma značně vylepšeněmi verzemi. Čtyři ponorky typu 212NFS objednala Itálie. Německo-norským projektem je vývoj ještě pokročilejší verze typ 212CD. Německo objednalo šest ponorek a Norsko čtyři. Z typu 212 je odvozena exportní třída ponorek typu 214.

Typ 212
Německá ponorka U-34 typu 212A
Německá ponorka U-34 typu 212A
Obecné informace
Uživatelévlajka Německé námořnictvo
vlajka Italské námořnictvo
Typponorka
Lodě24 (objednána)
Spuštění na vodu2002–
Uvedení do služby2005–
Osud10 aktivních
4 ve stavbě
10 objednáno (2024)
Předchůdcetyp 206 (Německo)
třída Primo Longobardo (Itálie)
Nástupcetypu 214
Technické údaje Typ 212A
Výtlak1 524 t (na hladině)
1 830 t (pod hladinou)
Délka56 m
Šířka7 m
Ponor6 m
Pohondiesel MTU 16V-396
palivové články
Rychlost22 km/h (na hladině)
37 km/h (pod hladinou)
Posádka27 důstojníků a námořníků
Výzbroj6× 533mm torpédomet
13 torpéd / 24 min
IDAS
Technické údaje Typ 212CD
Výtlakcca 2 500 t (na hladině)
Délka73 m
Šířka10 m

Stavba

editovat
 
Prototypová italská ponorka Salvatore Todaro

Německé ponorky typu 212 staví loděnice Howaldtswerke-Deutsche Werft a Thyssen Nordseewerke. Německé námořnictvo nejprve objednalo stavbu čtyř jednotek verze typu 212A. Ponorky do služby vstoupily mezi říjnem 2005 a květnem 2007 jako U31 až U34. Dne 22. září 2006 byly přiobjednány další dvě vylepšené ponorky typu 212B, pojmenované U35 a U36.[1] Poslední dvě ponorky byly do služby přijaty v letech 2015–2016.

Italské námořnictvo objednalo stavbu čtveřice ponorek typu 212A u koncernu Fincantieri. Salvatore Todaro a Scirè byly dokončeny v letech 2005–2007. Druhá dvojice byla objednána roku 2008 a dokončena v letech 2013–2014. V únoru 2021 Itálie prostřednictvím OCCAR uzavřel kontrakt na stavbu dvou dalších ponorek vylepšeného typu 212NFS (Near Future Submarine) s opcí na druhý pár.[2] V případě uplatnění opce má být druhý pár dodán v letech 2030–2031. Typ 212NFS představuje hlubokou modernizaci typu 212A, vyvinutou koncernem Fincantieri. Stavba první ponorky typu 212NFS začala v lednu 2022 v své loděnici Muggiano v La Spezia.[3] Druhá ponorka typu 212NFS pro italské námořnictvo byla rozestavěna v červnu 2023. Zároveň byla schválena stavba třetí ponorky této verze loděnicí Fincantieri. V červnu 2024 byla uplatněna opce i na čtvrtou ponorku typu 212NFS pro italské námořictvo.

V roce 2017 byla společná německo-norská varianta typ 212CD (Common Design) vybrána jako náhrada norských ponorek třídy Ula, přičemž další plánuje odebrat i Německo. Dne 8. července 2021 byl podepsán kontrakt v hodnotě 5,5 miliardy Euro na stavbu čtyř ponorek pro Norsko a dvou pro Německo. Hlavními dodavateli jsou německá koncern Thyssenkrupp Marine Systems (TKMS) a norská společnost Kongsberg.[4] Zahájení stavby první ponorky verze Typ 212CD je plánováno na rok 2023. Dodávka první ponorky pro Norsko je plánována na rok 2029. Dvojice německých ponorek má být dodána v letech 2032 a 2034. S projektem je spojena modernizace loděnice TKMS v Kielu.[4]

Verze typ 212CD představuje zásadní posun oproti základní verzi typ 212A. Je výrazně větší a její výtlak se skoro dvojnásobný. Typ 212CD je navíc první ponorka, u které byla obvyklá opatření na redukci signatur (zejména snížení hlučnosti) rozšířena o stealth tvarování trupu. Je to opatření proti aktivním sonarům, které jde dále, než často používaný anechoický potah trupu, který pingy sonaru částečně pohlcuje. Nápad na stealth tvarování trupu se objevil už v Německu za druhé světové války a dále v USA na konci 70. let 20. století (viz Sea Shadow (IX-529)).[5]

V prosinci 2024 německá vláda podepsala smlouvu se společností TKMS na stavbu dalších čtyř ponorek typu 212CD. Německé námořnictvo tak získá celkem šest ponorek této verze.[6]

Jednotky typu 212:

Jméno Uživatel Verze Spuštěna Vstup do služby Status
U-31 (S181) Německo  Německo typ 212A březen 2002 19. října 2005 aktivní
U-32 (S182) Německo  Německo typ 212A prosinec 2003 19. října 2005 aktivní
U-33 (S183) Německo  Německo typ 212A září 2004 13. června 2006 aktivní
U-34 (S184) Německo  Německo typ 212A červenec 2005 3. března 2007 aktivní
U-35 (S185) Německo  Německo typ 212B 15. listopadu 2011 23. března 2015 aktivní
U-36 (S186) Německo  Německo typ 212B únor 2012 10. října 2016[7] aktivní
Salvatore Todaro (S 526) Itálie  Itálie typ 212A listopad 2003 červen 2005 aktivní
Scirè (S 527) Itálie  Itálie typ 212A prosinec 2004 19. února 2007 aktivní
Pietro Venuti (S 528) Itálie  Itálie typ 212A 9. října 2014 6. července 2016[8] aktivní
Romeo Romei (S 529) Itálie  Itálie typ 212A 4. července 2015[9] 11. května 2017 aktivní
Itálie  Itálie typ 212NFS 2026 (plán) 2027 (plán) ve stavbě
Itálie  Itálie typ 212NFS 2029 (plán) ve stavbě
Itálie  Itálie typ 212NFS 2032 (plán) ve stavbě
Itálie  Itálie typ 212NFS objednána
Německo  Německo typ 212CD 2032 (plán) objednána
Německo  Německo typ 212CD 2034 (plán) objednána
Německo  Německo typ 212CD objednána
Německo  Německo typ 212CD objednána
Německo  Německo typ 212CD objednána
Německo  Německo typ 212CD objednána
Norsko  Norsko typ 212CD 2029 (plán) ve stavbě
Norsko  Norsko typ 212CD objednána
Norsko  Norsko typ 212CD objednána
Norsko  Norsko typ 212CD objednána

Konstrukce

editovat

Typ 212A

editovat
 
Italská ponorka typu 212A Scirè
 
Německá ponorka typu 212B U-36 (S186)

Ponorky mají šest 533mm torpédometů, uspořádaných do skupin po třech. Mohou nést 12 torpéd Atlas Elektronik DM2A4 či 24 min.[10] Palubní bojový řídící systém MSI-90U vyvinula norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace. Ponorky rovněž nesou systém pro elektronický boj FL1800U a protitorpédový systém TAU 2000 firem ATLAS Elektronik a ELAC.[10] Ponorky typu 212A jsou diesel-elektrické koncepce. Při plavbě na hladině lodi pohání diesel MTU 16V-396, který nabijí baterie pomocí generátoru Piller GmbH. Pro tichou plavbu pod hladinou však mají na vzduchu nezávislý pohon využívající palivové články firmy Siemens (air-independent propulsion – AIP). Díky nim může ponorka zůstat ponořená několikanásobně déle, než při použití klasických akumulátorů — uvádí se až 30 dní.

Druhý pár italských ponorek typu 212A by měl být vybaven novými palivovými články, jejich vývoj Itálie objednala roku 2014 u společnosti McPhy Energy.[11]

Typ 212B

editovat

Do konstrukce verze typ 212B byly zapracovány zkušenosti získané provozem prvních jednotek třídy. Ve velitelské věži byla instalována přechodová komora pro čtyři potápěče. Norský bojový řídící systém MSI-90U nahradil domácí ISUS-90. Modernizována byla též elektronika. Například byl instalován systém Callisto B umožňující komunikaci s ponořenou ponorkou pomocí antény vlečené bójí.[12]

Typ 212NFS

editovat

Hluboká modernizace typu 212A. Její trup je prodloužen o 1,2 metru. Výtlak na hladině se zvětší na přibližně 1600 tun. Zcela nově byla navržena velitelská věž. Pohonný systém bude převzat z typu 212A, tichý AIP pohon však nahradí lithium-iontové akumulátory. Instalován bude modulární bojový řídící systém Leonardo, odvozený od systému SADOC, dále integrovaný systém řízení ponorky Fincantieri a sonarový komplex ELAC Sonar. Posádku bude tvořit 29 osob. Ponorky mají rovněž pojmout více zbraní, přičemž do jejich výzbroje mají být integrovány jejich nové typy, například těžká torpéda Leonardo Black Shark Advanced.[3]

Typ 212CD

editovat

Oproti typu 212A budou mít ponorky menší signatury, větší dosah, rychlost a prodlouženou autonomii provozu.[13] Ponorky budou vybaveny norským bojovým řídícím systémem Kongsberg ORCCA.[14]

Perspektivní výzbroj

editovat
 
Italská ponorka Scirè

Pro odpalování z torpédometů ponorek typu 212A jsou vyvíjeny řízené střely krátkého dosahu IDAS (Interactive Defence and Attack system). Ty jsou určeny proti vzdušným cílům (primárním cílem jsou protiponorkové vrtulníky), malým hladinovým lodím a pozemním cílům na pobřeží.[15] První zkušební odpal střely IDAS z ponořené U-33 úspěšně proběhl 29. května 2008.[16] Začátek sériové výroby střel se očekává v roce 2016.[17]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ PAPE, Alex. German Type 212A deal bolsters submarine force [online]. Jane's, 2006-09-28 [cit. 2010-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-27. (anglicky) 
  2. ↑ Italy’s U212NFS Near Future Submarine Contract Signed [online]. Navalnews.com, rev. 2021-02-26 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Productions Begins on Italian Navy’s U212NFS New Generation Submarine [online]. Navalnews.com, rev. 2022-01-11 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b TKMS To Build Six Type 212CD Submarines For German And Norwegian Navies [online]. Navalnews.com, rev. 2021-07-08 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Radical New Stealth Submarine, Type-212CD, Will Be Much Larger [online]. Navalnews.com, rev. 2021-09-14 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ TKMS bags ‘record’ contract: Four more submarines in Type 212CD program confirmed [online]. Navaltoday.com, rev. 2024-12-19 [cit. 2024-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Germany to commission sixth Type 212A submarine U 36 [online]. Navaltoday.com, 2016-10-05 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Fincantieri Delivers Third U212A Todaro-class Submarine Pietro Venuti to the Italian Navy [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-07-07 [cit. 2016-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-07. (anglicky) 
  9. ↑ Fincantieri & Finmeccanica to Build 1 Multipurpose Amphibious Unit LHD for the Italian Navy [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-07-07 [cit. 2015-07-19]. [Fincantieri Launched the “Romeo Romei” Italian Navy's Last U212A Todaro-Class Submarine Dostupné online]. (anglicky) 
  10. ↑ a b U212 / U214 Attack Submarines, Germany [online]. Naval-technology.com, 2009 [cit. 2010-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Nový pohon AIP pro italské ponorky. [[ATM (časopis)|ATM]]. 2014, roč. 46, čís. 4, s. 62. ISSN 1802-4823. 
  12. ↑ U35 pokřtěna. [[ATM (časopis)|ATM]]. 2012, roč. 44, čís. 1, s. 68. ISSN 1802-4823. 
  13. ↑ German Parliament Approves Budget For The Development Of Many Naval Programs [online]. Navalnews.com, rev. 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Kongsberg Inks 212CD Submarine Combat System And Naval Strike Missile Deals [online]. Navalnews.com, rev. 2021-07-09 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Ship-to-air guided missiles [online]. Diehl BGT Defence [cit. 2010-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-10. (anglicky) 
  16. ↑ IDAS notches up first submarine firing [online]. Jane's, 2008-06-12 [cit. 2010-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-18. (anglicky) 
  17. ↑ Sub plot: Germany heads anti-air missile initiative [online]. Jane's, 2009-08-21 [cit. 2010-01-08]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Typ_212&oldid=24499801“