Podprůhon

historická část Kladna s dělnickými domky pod náměstím Svobody

Podprůhon je historická část města Kladna s dělnickými domky, dříve nazývaná také "Podskalí". Nachází se na svahu od Nového Kladna, pod náměstím Svobody směrem k Ostrovci a železniční stanici Kladno-Ostrovec. Spisovatelka Marie Majerová v knize Má vlast píše o Podprůhonu jako o "kladenském betlému", František Stavinoha umístil do Podprůhonu děj své povídkové knihy.

Pohlednice s motivem Podprůhonu jako kladenského betlému
Kladno z letadla ze západu, dole Podprůhon pod náměstím Svobody
Portrét břevnovského opata Bedřicha Grundmanna

Historie

editovat

Jde o vůbec nejstarší část Kladna. V roce 1769, v době, kdy bylo město majetkem řádu benediktinů, dal opat broumovského a břevnovského kláštera Bedřich Grundtmann svolení k výstavbě osmi domů v tzv. Bukovce. Na severním svahu pod tehdejším Kladnem vznikla rostlá část města z domků s malým dvorkem.

V roce 1864 začíná těžba v dole Průhon, lidově též známém jako "Lesík", těžilo se zde do roku 1891. V roce 1982 uspořádali umělci na zahradě Viktora Stříbrného soukromou výstavu "Setkání v zahradě" na kterou o rok později navázali prvním ročníkem výstavy "Kladenské dvorky".

Kultura

editovat
Související informace naleznete také v článku Kladenské dvorky.

V Podprůhonu působí od roku 2006 Spolek Podprůhon. Ten je také pořadatelem kulturní akce Kladenské dvorky, při níž jsou každoročně od roku 1983 otevřené desítky dvorků podprůhonských domů a v každém z nich jsou vystavena umělecká díla, večery pak patří koncertům na hřišti Bukovka nebo v restauraci U Jedličků. Mezi stovkami vystavujících výtvarníků se objevili také renomovaní výtvarníci jako například sestry Jitka a Květa Válová, Vladimír Kokolia, Olbram Zoubek, Aleš Veselý, a další. Mezi zakladatele výstavy patří především představitelé výtvarné skupiny Atelier 74 Viktor Stříbrný, Anna Tichá, Václav Frolík, Václav Černý, Jiří Hanke, Josef Vejvoda, Jana Gratzová a František Tomík, Václav Kestřánek, Alois Garamszegi, Miroslav Kubový a další výtvarníci především z Kladna.

V Podprůhonu natočený film (trilogie) "Hvězdy nad Syslím údolím" podle knihy Františka Stavinohy byl dokončený v roce 1986.

Při vernisáži 33. Kladenských dvorků 13. června 2015 byla na základě sbírky Slunce pro Podprůhon odhalena replika plastiky Slunce Viktora Stříbrného. Rada města odsouhlasila pojmenování návsi v křižovatce mezi ulicemi Kolmistrova a V. Burgra jako Náměstíčko Viktora Stříbrného. Kladenský umělecký kovář, malíř a spoluzakladatel Kladenských dvorků bydlel opodál v ulici Komistrova.

4. června 2016 (34. Kladenské dvorky) byla odhalena pamětní deska kladenského prozaika Františka Stavinohy (1928–2006) na domě čp. 214 v Bukovské ulici, který zde žil mezi roky 1975 a 1985, ve své povídkové sbírce Hvězdy nad Syslím údolím z roku 1981 vykreslil postavičky této svérázné čtvrti, desku navrhl grafik František Tomík a zrealizoval ji Spolek Podprůhon za finanční podpory kladenského magistrátu.

Od roku 2017 zdobí opravený záhon naproti hospodě U kulatý báby socha Poletíme III od akademického sochaře Zdeňka Maniny, který má v Podprůhonu ateliér.

Televize

editovat
  • Hvězdy nad Syslím údolím (1986)
    • O krásných nožkách Anduly Bláhové (1986)
    • Životní román Mudr. Diany Filipové (1986)
    • Zvláštní případ Josefa Satrana (1986)

Fotografie

editovat
  • Jiří Hanke: Lidé z Podprůhonu, sociálně-dokumentární soubor, výstava 1984

Literatura

editovat
  • MAJEROVÁ, Marie. Má vlast. 1. vyd. Praha: Československá grafická Unie, 1933. 86 s. 
  • STAVINOHA, František. Hvězdy nad Syslím údolím. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1981. 282 s. Dostupné online. 
  • HANKE, Jiří. Lidé z Podprůhonu. 1. vyd. Kladno: Okresní muzeum v Kladně, 1995. 131 s. ISBN 80-901566-5-7. 
  • GARAMSZEGI, Alois. Kladenské dvorky 1983–2002. 1. vyd. Kladno: Klubko 55, 2002. 
  • VYKOUK, Jaroslav. Kladenský tulák : pověsti, příběhy a zajímavosti o původu jmen čtvrtí, částí města a místních lokalit v Kladně. 1. vyd. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2009. 181 s. ISBN 978-80-903784-8-3. 
  • SEIFERT, Josef. Kladno : doteky času. 1. vyd. Kladno: Statutární město Kladno, 2010. 207 s. ISBN 978-80-254-8154-7. 
  • PERGL, Jaroslav; PAZDERKA, Karel. 30. Kladenské dvorky. 1. vyd. Kladno: Statutární město Kladno; Spolek Podprůhon, 2012. 150 s. ISBN 978-80-260-3470-4. 
  • Kladenské dvorky 2012-2017. 1. vyd. Kladno: Halda; Spolek Podprůhon, 2017. 68 s. ISBN 978-80-905992-7-7. 
  • POSPÍŠIL, Zdeněk. Průvodce historií kladenských hostinců. Díl II.. 1. vyd. Kladno: Halda, 2017. 263 s. ISBN 978-80-905992-8-4. 
  • POSPÍŠIL, Zdeněk; BAĎURA, František; HÁJEK, Roman. Paměť Podprůhonu: Historie, příběhy a lidé kladenské dělnické čtvrti. 1. vyd. Kladno: Halda, 2019. 264 s. ISBN 978-80-907236-5-8. 

Externí odkazy

editovat