Podivice
Podivice (německy Podiwitz) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží přibližně třináct kilometrů severovýchodně od okresního města Vyškov. Dříve než byla obec začleněna na sklonku třicátých let 20. století do vojenského výcvikového prostoru Březina, byl podivický katastr jedním z největších na celé jižní Moravě. Dnes je tomu přesně naopak, katastrální území má výměru pouze 227 ha. Žije zde 165[1] obyvatel.
Podivice | |
---|---|
Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Vyškov |
Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
Okres | Vyškov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′57″ s. š., 17°0′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 165 (2024)[1] |
Rozloha | 3,58 km²[2] |
Katastrální území | Podivice na Moravě |
Nadmořská výška | 500 m n. m. |
PSČ | 683 21 |
Počet domů | 87 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Podivice 63 683 21 Pustiměř oupodivice@infos.cz |
Starosta | Josef Výmola |
Oficiální web: www | |
Podivice | |
Další údaje | |
Kód obce | 593486 |
Kód části obce | 123820 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec bývala zcela obklopena vojenským újezdem Březina, od 1. ledna 2016 však k dosavadnímu katastrálnímu území Podivice na Moravě bylo připojeno katastrální území Cihelny u Podivic a na východě tak již sousedí s obcemi Ondratice, Otaslavice a Brodek u Prostějova.
Název
editovatNázev vesnice je odvozen pomocí přípony -ice z osobního jména Podiva. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Podivicih (1131), Podiwicz (1465), u Podiwicz (1546), „z hor podiwskych“ (1618), Podivitz (1659), Podiwitz (1675), Podiwicz (1678), Podiwitz (1718 a 1851), Podiwitz a Podiwiče (1846), Podiwitz a Podivice (1881) a Podivice (1924).[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1141 (Podiuicih),[5][6] kdy jsou citovány jako majetek olomouckého kostela. V roce 1757 v blízkých lesích nechal biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu postavit lovecký zámeček Ferdinandsruhe neboli Ferdinandsko, který náležel ke katastru obce do roku 1977, kdy byl včleněn do jednoho z katastrů tvořící vojenského újezdu Březina.
Celá obec byla v roce 1941 vystěhována a začleněna do vojenské střelnice TÜP Wischau k opětovnému nastěhování obce došlo v roce 1945. Z části obce byla vytvořena dělostřelecká střelnice německé armády. Pro tyto účely byly v okolí obce vybudovány železobetonové kryty, z nichž nejvýznamnější je strojovna pojmenovaná Hospoda U Zeleného věnce (kryty byly maskovány jako hospodářské budovy).
Obyvatelstvo
editovatStruktura
editovatV obci k počátku roku 2016 žilo celkem 201 obyvatel. Z nich bylo 101 mužů a 100 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 192 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,7 %) obyvatel ve věku od 0 do 14 let. Děti do 14 let věku tvořily 16,7 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 5,2 %. Z celkem 160 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 44,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 5% a bez vzdělání bylo naopak 0,6 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 90 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 75,6 % patřilo mezi zaměstnance, 2,2 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50,5 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[7] Úhrnem 107 obyvatel obce (což je 55,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 33 obyvatel bylo Moravanů a 5 Slováků. Celých 99 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[7]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10][11]
Místní části (rok přičlenění k obci[8]) | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | ||||||||||||||||
část Podivice | 377 | 422 | 423 | 419 | 454 | 427 | 406 | 234 | 275 | 232 | 215 | 199 | 187 | 192 | 169 | |
celá obec | 377 | 422 | 423 | 419 | 454 | 427 | 406 | 234 | 275 | 232 | 215 | 199 | 187 | 192 | 169 | |
Počet domů | ||||||||||||||||
část Podivice | 71 | 72 | 79 | 83 | 92 | 91 | 98 | 100 | 72 | 69 | 61 | 75 | 81 | 83 | 87 | |
celá obec | 71 | 72 | 79 | 83 | 92 | 91 | 98 | 100 | 72 | 69 | 61 | 75 | 81 | 83 | 87 |
Náboženský život
editovatObec je sídlem římskokatolické farnosti Podivice. Ta je součástí děkanátu Vyškov – Olomoucká arcidiecéze v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 53 obyvatel obce (28 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 33 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 31 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel obce). Úhrnem 40 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 99 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[7]
Obecní správa
editovatObecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2001.[12]
Pamětihodnosti
editovat- Objekty cvičiště německého wehrmachtu
- Kostel svatého Cyrila a Metoděje z roku 1911
- Klášter Leopoldeum z roku 1932
Galerie
editovat-
Fara
-
Školní budova
-
Hasičská zbrojnice
-
Sousoší před kostelem
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 261–262.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, č. 115, s. 119 [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 261.
- ↑ a b c Podivice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Podivice - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Podivice, s. 489. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Podivice [online]. 2001-05-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
editovat- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s.
- DOLEČEK, Jan. Jihomoravský kraj města a obce Jihomoravského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima, 2008. 466 s.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Podivice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Podivice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Podivice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Nové Sady | Myslejovice | Kobylničky | ||
Studnice | Sněhotice | |||
Podivice | ||||
Rychtářov | Zelená Hora | Drysice |