Wikipedie

Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu

olomoucký biskup

Ferdinand Julius hrabě Troyer z Troyersteinu (německy Ferdinand Julius Graf von Troyer) (20. ledna 1698 Brixen – 5. února 1758 Brno) byl rakouský kníže-biskup, kardinál a v letech 1745–1758 biskup olomoucký.

Jeho Eminence
Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu
Kardinál-kněz
Biskup olomoucký
CírkevŘímskokatolická církev
Diecézeolomoucká
Zvolení1745
PředchůdceJakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu
NástupceLeopold II. Fridrich z Egkhu
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení15. prosince 1720
Biskupské svěcení22. května 1746
světitel Otto Honorius z Egkhu
1. spolusvětitel Franz Anton Engl von Wagrain
2. spolusvětitel Franz Anton von Khevenhüller
Kardinálská kreace16. dubna 1747
kreoval Benedikt XIV.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Protektor Germánie (1751–1758)
Osobní údaje
Datum narození20. ledna 1698
Místo narozeníBrixen
Datum úmrtí5. února 1758 (ve věku 60 let)
Místo úmrtíBrno
RodičeFranz Anton Troyer a Maria Maximiliana Troyer
Povoláníkatolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Kardinál Ferdinand Julius Troyer

Pocházel ze šlechtického rodu původem z Lucemburska, později usazeného v Tyrolsku a v roce 1697 povýšeného do hraběcího stavu. Narodil se jako nejstarší syn císařského tajného rady hraběte Františka Antonína Troyera (1652–1712) a jeho manželky Marie Maxmiliány, rozené svobodné paní z Teuffenbachu. Již v dětském věku byl jmenován kanovníkem v Olomouci, poté studoval v Římě na katolické koleji Collegium Germanicum. Dne 15. prosince 1720 byl vysvěcen na kněze a v roce 1722 získal doktorát z teologie. Od roku 1725 byl sídelním kanovníkem v Olomouci a od roku 1731 arciděkanem v Opavě. V roce 1741 se stal scholastikem dómu olomouckého.

V prosinci roku 1745 byl 26 hlasy jednomyslně zvolen knížetem biskupem v Olomouci. Tehdejší světící biskup, Otto Honorius z Egkhu ho vysvětil 22. května 1746. Po intronizaci absolvoval slavnostní vjezd do Olomouce, který se stal ve městě významnou společenskou událostí (27. srpna 1747).[1] Troyerův slavnostní vjezd do Olomouce je zachycen na rozsáhlé panoramatické malbě F. V. Korompaye vystavené dnes v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.[2] a několika dalších obrazech.[3][pozn. 1] Kardinálem byl jmenován 16. dubna 1747 papežem Benediktem XIV., kardinálský klobouk převzal ve Vídni. V roce 1746 byl také jmenován císařským tajným radou. Po smrti vídeňského arcibiskupa Sigismunda Kolonitsche obdržel čestný titul Protector Germanie. Důležitý úkol mu připadl v červnu 1748, kdy v Brně, Kroměříži a Olomouci hostil Marii Terezii a císaře Františka Štěpána (císařský pár navštívil Olomouc později ještě jednou v roce 1754).[4]

 
Kočár kardinála Troyera (sbírky Arcidiecézního muzea v Olomouci)

Jako olomoucký biskup vykonal řadu vizitačních cest po diecézi, zřídil několik děkanátů a nových far. Navázal na snahy předchozího olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha o svatořečení Jana Sarkandra (za svatého byl prohlášen až v roce 1995). Za jeho éry skončilo olomouckým biskupům právo razit vlastní mince a tolar z roku 1756 byl poslední mincovní ražbou kroměřížské biskupské mincovny.

Pod jeho patronátem byla v Olomouci dokončena výstavba sloupu Nejsvětější Trojice, který byl slavnostně vysvěcen v roce 1754 za účasti Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského při jejich druhé návštěvě Olomouce.[5] Po ničivém požáru Kroměříže v roce 1752 zahájil obnovu zámku, která pokračovala i po jeho smrti.[6] V Kroměříži také finančně podporoval dostavbu piaristického kostela sv. Jana Křtitele.[7] Na biskupském panství Vyškov nechal postavit dva lovecké zámky, které nesou jeho jméno (Ferdinandsko[8], Troyerstein[9]). Jeho osobnost připomíná také pojmenování obce Trojanovice založené v roce 1754 pod Radhoštěm.[10]

Zemřel v Brně 5. února 1758 ve věku šedesáti let, pohřben byl v kryptě katedrály sv. Václava.

Jeho mladší bratr Kryštof Evarist Troyer (1701–1788) byl císařským komořím a žil na Moravě. V roce 1754 obdržel moravský inkolát a v roce 1755 získal od bratra biskupský lenní statek Horní Moštěnice, který pak potomkům patřil do roku 1854.[11][12]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Ke slavnostnímu vjezdu do Olomouce použil kočár zakoupený pro tuto příležitost v roce 1746 od rodiny Kinských. Kočár vyrobený počátkem 18. století v Paříži je dnes součástí sbírek Arcidiecézního muzea v Olomouci.

Reference

editovat
  1. ↑ ELBEL, Martin: Slavnostní vjezd kardinála Troyera do města Olomouce in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780. Proměny ambicí jednoho města; Muzeum umění Olomouc, 2010; s. 229–235 ISBN 978-80-87149-38-6
  2. ↑ Obraz Slavnostní vjezd kardinála Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu do Olomouce dostupné online
  3. ↑ KAZLEPKA, Zdeněk: Kresba pro kardinála Troyera. Tři kreslířské záznamy intronizačního ceremoniálu Ferdinanda Julia Troyera in: Opuscula historiae artium (časopis Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, 2017; s. 86–95 dostupné online
  4. ↑ SVITÁK, Zbyněk: Návštěva Marie Terezie na Moravě v roce 1748; Brno, 2022; s. 205–213, 286–288 ISBN 978-80-86736-70-9
  5. ↑ SLOUKA, Jiří: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy; Praha, 2010; s. 155–156 ISBN 978-80-247-2996-1
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 136
  7. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998; s. 214 ISBN 80-85983-15-X
  8. ↑ Zámek Ferdinandsko dostupné online
  9. ↑ Zámek Troyerstein na webu hrady. cz dostupné online
  10. ↑ Historie obce na oficiálním webu Obce Trojanovice dostupné online
  11. ↑ PAVLŮ, Miroslav: Náhrobníky hrabat Troyerů a druhotně použitá renesanční pamětní deska v Horní Moštěnici in: Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava; Ostrava, 1989; s. 6–10 dostupné online
  12. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 82

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Biskup olomoucký
Předchůdce:
Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu 		1745–1758
Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu 		Nástupce:
Leopold II. Fridrich z Egkhu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_Julius_Troyer_z_Troyersteinu&oldid=23992902“