Zelená Hora (okres Vyškov)
Zelená Hora (německy Grünberg, též Kopčany) je obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží na úpatí Drahanské vrchoviny osm kilometrů severozápadně od okresního města Vyškov a jeden kilometr severně od spádové vesnice Pustiměř v nadmořské výšce 368 až 380 metrů. Sídlištně je to tzv. ulicovka s jedním ramenem. Žije zde 327[1] obyvatel.
Zelená Hora | |
---|---|
Obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Vyškov |
Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
Okres | Vyškov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°19′44″ s. š., 17°0′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 327 (2024)[1] |
Rozloha | 2,96 km²[2] |
Katastrální území | Zelená Hora na Moravě |
Nadmořská výška | 368 m n. m. |
PSČ | 683 21 |
Počet domů | 119 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zelená Hora 32 683 21 Pustiměř zelena.h@tiscali.cz |
Starosta | Ing. Vojtěch Šírek |
Oficiální web: www | |
Zelená Hora | |
Další údaje | |
Kód obce | 593702 |
Kód části obce | 192724 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPřed založením obce se nedaleko nacházelo staré slovanské hradiště, dnes nazývané jako Hradisko Zelená Hora nebo Hradisko Radslavice. Toto místo vykazuje podle archeologických nálezů stopy kultur z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i únětické kultury. Také tu byly zaznamenány nálezy zbytků keramiky, železné ostruhy a háčky ze slovanského osídlení. Dodnes jsou patrné výrazné zbytky opevnění v podobě valu. Není vyloučeno, že právě na tomto místě stával také románský hrad z doby, kdy bývala nedaleká obec Pustiměř správním střediskem širokého okolí.[4] Obec byla založena jako dominikální osada v roce 1763 na vyklučené lesní půdě náležící k vyškovskému panství. První stavení se zde ale začaly objevovat již v roce 1720, kdy si zde stavěli domky dřevorubci z blízkého okolí jako přístřešky na noc. Gruntovní kniha byla vedena od 2. ledna 1766, kde je v té době uvedeno 21 domů. První zmínka o větrném mlýnu v blízkosti obce je z roku 1837.[5]
Obyvatelstvo
editovatStruktura
editovatV obci k počátku roku 2016 žilo celkem 274 obyvatel. Z nich bylo 134 mužů a 140 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,2% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 240 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,7%) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,8% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,1%. Z celkem 202 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 35,1% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,4% a bez vzdělání bylo naopak 0% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 117 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92,3% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 74,4% patřilo mezi zaměstnance, 2,6% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,4% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 87 obyvatel obce (což je 36,3%), se hlásilo k české národnosti. Dále 65 obyvatel bylo Moravanů a 4 Slováků. Celých 111 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 84 – k římskokatolické církvi 76 věřících.[7]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10][11]
Místní části (rok odtržení[4]) | 1791 | 1834 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Zelená Hora | 117 | 174 | 322 | 420 | 443 | 451 | 541 | 526 | 480 | 259 | 300 | 279 | 265 | 231 | 219 | 240 | 297 |
část Pustiměř (1926) | 700 | 765 | 864 | 903 | 870 | 892 | 980 | 1 020 | ||||||||||
celá obec | 817 | 939 | 1 186 | 1 323 | 1 313 | 1 343 | 1 521 | 1 546 | 480 | 259 | 300 | 279 | 265 | 231 | 219 | 240 | 297 | |
Počet domů | část Zelená Hora | 24 | 34 | 65 | 80 | 90 | 96 | 102 | 106 | 110 | 98 | 84 | 81 | 85 | 97 | 102 | 108 | 119 |
část Pustiměř | 102 | 132 | 144 | 147 | 155 | 165 | 179 | 187 | ||||||||||
celá obec | 126 | 166 | 209 | 227 | 245 | 261 | 281 | 293 | 110 | 98 | 84 | 81 | 85 | 97 | 102 | 108 | 119 |
Obecní správa
editovatV roce 1869 Zelená Hora byla jako osada obce k Pustiměři a od roku 1880 je obcí v okrese Vyškov.[12]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001.[13]
Pamětihodnosti
editovat- Dva zaniklé větrné mlýny Zelená Hora I. a II.
- Pískovcový kříž na návsi (1869)
- Socha svatého Václava z roku 1926
- Pomník vysídlení obce
- Památník konce války – kámen s letopočtem
- Zvonička
- Litinový kříž (1856)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 448.
- ↑ DOLÁK, Svatopluk. Stručné dějiny obce Zelená Hora. Zelená Hora: obec Zelená Hora, 1998. 31 s.
- ↑ a b Zelená Hora (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Další církve a náboženství měly ve městě méně než 10 věřících
- ↑ Zelená Hora - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Zelená Hora, s. 489. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 665. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Zelená Hora [online]. 2001-06-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
editovat- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 495 s.
- DOLEČEK, Jan. Jihomoravský kraj města a obce Jihomoravského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima, 2008. 466 s.
- DOLÁK, Svatopluk. Stručné dějiny obce Zelená Hora. Zelená Hora: obec Zelená Hora, 1998. 31 s.
- BURIAN, Václav. Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Vlastivědný Ústav, 1965. 79 s.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelená Hora na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hora (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Zelená Hora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- KNAP, Zdeněk. Neoficiální stránky obce Zelená Hora [online]. Zelená Hora: Knap Zdeněk [cit. 2014-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-29.
Studnice | Podivice | Ondratice | ||
Radslavičky | Drysice | |||
Zelená Hora | ||||
Radslavice | Vyškov | Pustiměř |