Podbělice alpská
Podbělice alpská (Homogyne alpina) je vytrvalá, horská bylina s plazivým oddenkem preferující vlhčí, stinné lokality. Je jediným druhem rodu podbělice rostoucí v české přírodě a původním druhem české květeny vyskytující se téměř ve všech pohraničních pohořích České republiky.[1][2]
Podbělice alpská | |
---|---|
Podbělice alpská (Homogyne alpina) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Podčeleď | hvězdnicové (Asteroideae) |
Rod | podbělice (Homogyne) |
Binomické jméno | |
Homogyne alpina (L.) Cass., 1821 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozšíření
editovatRostlina pochází z evropského kontinentu, ale její výskyt míjí severské oblastí. Hranice rozšíření je ze severu ohraničená Německem a Polskem, na jihu Středomořím, na západě Francií se Španělskem a na východě Ukrajinou. Nejhojnější je v horách jižní a střední Evropy, kde vyrůstá v nadmořské výšce od 500 do 3000 m.
V ČR je rozšířena hlavně v pohraničních horách, kde se omezuje převážně na oreofytikum. Roste v areálu Šumavy, Krkonoš, Jizerských hor, Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. Mimo to se vyskytuje i ve Slavkovském lese, Brdech a Adršpašsko-teplických skálách. Zcela chybí na teplejších územích, např. na Křivoklátsku, v Českém středohoří, ve střední a jižní Morava.[2][3]
Ekologie
editovatPodbělice alpská je vápnostřežný hemikryptofyt rostoucí obvykle v polostínu, ve vysokých horských polohách se však objevuje i na plně osluněných stanovištích. Roste v horských smrčinách s bohatým mechovým patrem, v porostech kosodřeviny, kamenitých horských pastvinách i světlých listnatých lesích. Nejlépe prospívá na středně hlubokých, skeletových až hlinitých půdách s dostatkem humusu, které jsou průběžně vlhké a kyselé. Kvete od května do srpna.[1][2][4]
Popis
editovatVytrvalá bylina s přímou, červenohnědou lodyhou vysokou 10 až 30 cm, která vyrůstá z tenkého, plazivého oddenku, ten roste pod povrchem půdy šikmo až vodorovně, je šupinatý a má olistěné postranní výběžky. Lodyha je přímá, chudě olistěná, podélně rýhovaná, ve spodní části je pavučinatě chlupatá a v horní části porostlá průsvitnými chlupy. Přízemní listy v růžici mají řapík dlouhý 2 až 10 cm, jejich polokožovitá čepel je ledvinovitá až srdčitě okrouhlá, po obvodě zubatá a bývá velká 1 až 4 cm. Lodyžní listy bývají jen dva až tři, jsou přisedlé, spodní jsou bylinné a horní je šupinovitý, obvykle bývají velké jen 1 až 2,5 cm.
Na vrcholu lodyhy se vytváří nejčastěji jediný úbor s květy (ojediněle dva až tři), který mívá v průměru 1 až 1,5 cm. Válcovitý, jednořadý zákrov je asi 1 cm vysoký a mívá 12 až 20 listenů, které jsou čárkovité, zelené, po obvodě nachové a za plodu nazpět ohnuté. Květy ve středu úboru jsou oboupohlavné, asi 8 mm dlouhé a mají pěticípou korunní trubku barvy nachové až špinavě fialové. Kalichy jsou tvořené četnými štětinkami, z kterých se stává chmýr. Dlouhé čnělky s bliznami z květů vyčnívají.
Plod je úzce elipsoidní, asi 5 mm dlouhá nažka, podélně mělce žebrovatá, která je na vrcholu uťatá a má jednořadý, asi 10 mm dlouhý, sněhobílý chmýr.[1][2][4][5][6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Homogyne alpina, s. 284–285.
- ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Podbělice alpská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2007 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Homogyne alpina [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. Multimediální výuková příručka: Podbělice alpská [online]. Geografický ústav, PřF, Masarykova univerzita, Brno, rev. 2010 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online.
- ↑ VAŠUT, Radim J. Portál české flory: Květena: Podbělice alpská [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2018-07-24]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Pavel. Potvrzení výskytu podbělice alpské (Homogyne alpina) na Litomyšlsku. S. 165–167. Východočeské muzeum - Práce a studie [online]. Východočeské muzeum, Pardubice, 2010 [cit. 24.07.2018]. Čís. 17, s. 165–167. Dostupné online. ISSN 1212-1460. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu podbělice alpská na Wikimedia Commons
- Taxon Homogyne alpina ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření podbělice alpské v ČR