Chmýr

Chmýr (pappus) jsou lehké štětiny nebo chlupy, které mají napomáhat rozšiřování zralých semen větrem (tzv. anemochorie).

Popis

Chmýr vzniká při postupném vývinu a dozrávání semen přeměnou kališních lístků ve štětiny nebo v chlupy. Ty pak setrvávají na semenech některých rostlin (nejčastěji nažek) a slouží jako padák při rozšiřování plodů větrem.

Mezi chmýr se počítají i dlouhé chlupy (trichomy) např. u semen vrby (Salix), topolu (Populus) nebo bavlníku (Gossypium). Jsou to jednoduché jednobuněčné výrůstky na pokožce rostliny, které plní funkci chmýru.

Rozdělení

Chmýr může být tvarově různý; čím je tvarově složitější, tím poskytuje větší plochu, do které se může vítr opřít. Dělí se do několika druhů:

utvořený z jednoduchých paprsků, např. pampeliška (Taraxacum),
- jednořadý, např. jestřábník (Hieracium),
- dvouřadý, např. chrpa (Centaurea),
- víceřadý, např. škarda (Crepis),
utvořený z pérovitých paprsků, např. pcháč (Cirsium).

Význam

Chmýr slouží nejen k rozšiřovaní rostlin větrem, je také prospěšný při dopadu semene do vody, protože slouží jako záchranné plovací zařízení do doby, než se semeno dostane na pevnou půdu.
Chmýr některých velice drobných a lehkých semen slouží po navlhnutí k přilepení semínka k podkladu do doby, než se semínko ukotví kořínkem – příkladem jsou semena tilandsie (Tilandsia; česky též kykatka).

Odkazy

Související články

Nažka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chmýr na Wikimedia Commons
botanika.bf.jcu.cz
botanika.wendys.cz
www.sci.muni.cz
www.zones.sk