Plemena koní můžeme stejně jako ostatní plemena hospodářských zvířat dělit podle řady hledisek. Jednak „podle původu“, „geografického rozšíření“, „stupně prošlechtění“ a „teritoriálního rozšíření“.

Související informace naleznete také v článku Plemena zvířat.

Podle nového

editovat

Koně jsou původu polyfyletického, tzn. že mají více než dva předky v rámci své fylogeneze.

Podle stupně prošlechtění

editovat
  • plemena místní (původní - primitivní)
    • koně mongolští
  • přechodná (zušlechtěná)
  • kulturní (ušlechtilá)

Podle typu

editovat

archaická plemena

editovat

plemena koní u kterých se vyskytuje mnoho "primitivních znaků"

teplokrevníci

editovat

Teplokrevník je kůň plemenné skupiny koní orientálních (Equus gmelini), koní stepních (Equus przewalskii) a jejich kříženců, vyjímaje křížence po plnokrevnících.[1] Jedná se o lehčí plemena s kohoutkovou výškou (KVH) nad 147 (148) cm. Využívají se především v jezdectví a pro lehčí tah.

plnokrevníci

editovat

Plnokrevník je označení pro koně, jehož všichni předkové jsou zapsáni v plemenné knize do doby jejího uzavření (pro anglického plnokrevníka do roku 1791).[2] Jedná se o stará ušlechtilá plemena, která zůstala nezasažena příměsí jiné krve a dodnes si zachovala svůj původní ráz, nebo teplokrevné plemeno, které již nelze dalším křížením zkvalitnit.[zdroj?]

polokrevníci

editovat

Polokrevník je označení pro koně, v jehož rodokmenu se vyskytují buď angličtí nebo arabští plnokrevníci.[3]

chladnokrevníci

editovat

Chladnokrevníci jsou skupinou plemen koní pocházejících fylogeneticky z původních koní západních (Equus robustus). Vyznačují se mohutností a klidným temperamentem.[4] Jedná se o těžká plemena šlechtěná na tah, práci v zemědělství, v lese a těžký tah (doly,...).

malá plemena, maximální výška v kohoutku(KVH) 147 (148) cm

Podle geografického rozšíření

editovat

stepní

editovat

východní

editovat

západní

editovat

severští

editovat

američtí

editovat

Podle teritoriálního rozšíření

editovat

Dle tohoto rozdělení se zvířata dělí podle jednotlivých zemí nebo regionů.

Reference

editovat
  1. Ilustrovaný encyklopedický slovník III. díl Pro-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 976 s. S. 567. 
  2. Ilustrovaný encyklopedický slovník II. díl J-Pri. 1. vyd. Praha: Academia, 1981. 960 s. S. 880. 
  3. Ilustrovaný encyklopedický slovník II. díl J-Pri. 1. vyd. Praha: Academia, 1981. 960 s. S. 905. 
  4. Ilustrovaný encyklopedický slovník I. díl A-I. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 976 s. S. 893. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat