Norický kůň

Norický kůň (též zkráceně Norik) je jedno z chladnokrevných plemen koní, které se používají na tahání těžkých nákladů, dřeva a tahání povozů.Je to klidné a ve většině případech vyrovnané plemeno

Historie

Je pojmenován podle historického státu Noricum, ale plemeno bylo pravděpodobně už před vznikem římské říše používáno v Soluni, kde byli koně tohoto plemene používáni ve válkách. Od 16. století byl zušlechťován hřebci z Španělska, Belgie a Neapole. V roce 1884 bylo toto plemeno poprvé definováno v Rakousku.^[1]

Stavba těla

Běžná výška plemene je asi 163 cm. Nejčastější zbarvení: tmaví hnědáci, ryzáci, vraníci, bělouši a tygři. Bílé znaky na těle jsou nepřípustné. Nové vyšlechtěné typy jsou hnědáci či ryzáci s bohatou hřívou a kvalitním ocasem. Má hlavu s klabonosem, silný krk.

Použití

Je určený k tahu těžších břemen, povozů,rekreačnímu ježdění a hipoterapií.^[2] Původní norik byl spíše horským koněm, otužilý, pohyblivý, nenáročný na krmení.

Charakter

Norik je velice pracovitý, dobře ovladatelný, přiměřeného temperamentu, ochotný, velmi klidný, vytrvalý, dobromyslný, dobře se učí novým věcem a přesto je to silná osobnost.

Odkazy

Reference

↑ KHOLOVÁ, Helena; HOŠEK, Jan. Koně. Praha: Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-36-0. Kapitola Norický kůň, s. 92.
↑ DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice: Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Skupina koní západních, s. 85.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Norický kůň na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Koně-1] KHOLOVÁ, Helena; HOŠEK, Jan. Koně. Praha: Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-36-0. Kapitola Norický kůň, s. 92.

[Člověk_a_kůň-2] DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice: Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Skupina koní západních, s. 85.

[1]

[2]