Pláštník malý
Pláštník malý[2] (Chlamyphorus truncatus), též pásovec pláštník,[3] je druh menšího chudozubého savce z čeledi pláštníkovitých (Chlamyphoridae). Jedná se o jediného zástupce rodu Chlamyphorus[4] a nejmenšího zástupce pásovců (Cingulata).[5]
 Pláštník malý | |
|---|---|
 Pláštník malý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Velkořád | chudozubí (Xenarthra) |
| Řád | pásovci (Cingulata) |
| Čeleď | pláštníkovití (Chlamyphoridae) |
| Rod | pláštník (Chlamyphorus) Harlan, 1825 |
| Binomické jméno | |
| Chlamyphorus truncatus Harlan, 1825 | |
 Rozšíření pláštníka malého | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
editovatZa formální autoritu druhu i rodu Chlamyphorus se považuje americký paleontolog Richard Harlan, který oba taxony formálně popsal v roce 1825.[4][6] Nejbližším příbuzným pláštníka malého je pláštník velký (Calyptophractus retusus). Oba druhy se od sebe vydělily již někdy před 17 (± 3) miliony lety a představují jediné recentní zástupce podčeledi Chlamyphorinae.[7] V češtině je druh někdy pojmenováván i jako pásovec pláštník,[3] místně je druh znám jako pichiciago.[8]
Výskyt
editovatVyskytuje se ve střední části Argentiny od provincie Mendoza po jižní Buenos Aires a od jižních oblastí provincie Catamarca po severní Rio Negro. Stanoviště druhu představuje krajina s písčitým podložím včetně pouští, dun a křovinatých oblastí, kde si pláštník malý může snadno vyhrabávat nory.[8] Vyskytuje se od mořské hladiny do 1500 m n. m.[9] Podrobnější informace o velikosti populace i areálu rozšíření chybí z důvodu nočních návyků druhu i jeho norovém způsobu života.[8]
Popis
editovat
Dosahuje velikosti pouhých 84–117 mm, což z něj činí nejmenšího zástupce řádu pásovců (Cingulata). Ocas měří kolem 27–35 mm. Hmotnost se pohybuje kolem 85–90 g. Na hřbetu je umístěn krunýř, který je pro zástupce pásovců typický. Hlavový a hřbetní štít jsou k tělu upevněny na dvou výčnělcích nad očima a pomocí podélného úzkého masitého hřebenu nad páteří. Jedná se o jediného pásovce, jehož krunýř je od těla takřka zcela oddělen[5] (srovnej například s nejbližším příbuzným pláštníkem velkým, jehož krunýř je spojen s kůží po celé své ploše[10]). Počet pásů krunýře se pohybuje kolem 24. Zbytek těla je pokryt měkkou hladkou bílou srstí. Pláštník malý má krátký ocas, který nemůže zvednout nahoru, takže jej natočený dolů táhne v písku za sebou. Obří přední končetiny mají pět prstů s pěti velkými drápy a svým vzezřením se podobají předním končetinám krtka spíše než pásovce.[5]
Chování
editovat
Jedná se o takřka výhradně fossoriální zvíře, které žije v norách. Živí se převážně bezobratlými (hlavně brouky a jejich larvami), které nachází v podzemí. Samice rodí jen jedno mládě.[4]
Pláštník malý je znám svou velmi rychlou schopností podzemního pohybu[11] i rychlostí zahrabání, které dovede zvládnout do několika vteřin.[2] K hrabání používá předních končetin, ty zadní slouží k okamžitému odhrabávání písku za tělo, takže se pláštník může pod pískem pohybovat, aniž by zanechával permanentní nory.[11]
Ohrožení
editovatMezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o posouzení populace pláštníka malého z roku 2014 druh nevyhodnocoval pro nedostatek údajů. Dá se nicméně předpokládat, že populace druhu klesá. Za hlavní typy ohrožení se považuje degradace přirozeného prostředí, které ustupuje zemědělství a pastvištím. Zatímco zemědělci zorávají svá pole, čímž pláštníkům ničí jejich nory, dobytek půdu udusává, takže se pláštníkům ve tvrdé půdě špatně hrabe. Druh je ohrožen i predací psy a kočkami a nelegálním odchytem. Místní obyvatelé se snaží odchycené jedince prodat na černém trhu jako domácí mazlíčky, nicméně většina pláštníků v zajetí umírá do jednoho týdne.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b ANDĚRA, Miloš. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. (Svět zvířat; sv. 1). ISBN 80-00-00541-7. S. 56.
- ↑ a b HAROLD G., Cogger; BENDA, Petr; KIRSHNER, David. Obratlovci: savci, ptáci, obojživelníci, plazi : encyklopedický průvodce světem zvířat. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-08-8. S. 66.
- ↑ a b c Gardner (eds.) 2007, s. 140.
- ↑ a b c Nowak 2018, s. 593.
- ↑ HARLAN, R. Description of a new genus of mammiferous quadrupeds of the Order Edentata. Annals of the Lyceum of Natural History, New York. 1825, roč. 6, s. 235-246. (anglicky)
- ↑ DELSUC, Frédéric; SUPERINA, Mariella; TILAK, Marie-Ka. Molecular phylogenetics unveils the ancient evolutionary origins of the enigmatic fairy armadillos. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-02-01, roč. 62, čís. 2, s. 673–680. Dostupné online [cit. 2024-12-19]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2011.11.008. (anglicky)
- ↑ a b c BORGHI, Carlos E.; CAMPOS, Claudia M.; GIANNONI, Stella M. Updated Distribution of the Pink Fairy Armadillo Chlamyphorus truncatus (Xenarthra, Dasypodidae), the World's Smallest Armadillo. Edentata. 2011-12, roč. 12, čís. 1, s. 14–19. Dostupné online [cit. 2024-12-19]. ISSN 1413-4411. DOI 10.5537/020.012.0103. (anglicky)
- ↑ a b Chlamyphorus truncatus [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T4704A47439264.en. (anglicky)
- ↑ Nowak 2018, s. 591.
- ↑ a b Nowak 2018, s. 594.
Literatura
editovat- Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky)
- NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pláštník malý na Wikimedia Commons 
Taxon Chlamyphorus truncatus ve Wikidruzích
