Patrisse Marie Khan-Cullors Brignac[1] (rodným jménem Cullors-Brignac; * 20. června 1983) je americká aktivistka, spoluzakladatelka hnutí Black Lives Matter, umělkyně a spisovatelka. Cullors v roce 2013 vymyslela hashtag #BlackLivesMatter a o tomto hnutí hojně píše a veřejně vystupuje. Mezi další témata, o která se Cullors zasazuje, patří zrušení věznic v Los Angeles a práva LGBTQ. Cullors do svého aktivismu začleňuje myšlenky kritické teorie i sociálních hnutí z celého světa.[2] Je autorkou dvou knih.

Patrisse Khan-Cullors
Narození1984 (39–40 let)
Los Angeles
NárodnostAfroameričané
Alma materKalifornská univerzita v Los Angeles
Cleveland High School
Univerzita Jižní Kalifornie
Povoláníaktivistka a spisovatelka
OceněníFulbrightův program (2012)
BBC 100 Women (2020)
Politická stranaBlack Lives Matter
ChoťJanaya Khan
Webpatrissecullors.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a vzdělání

editovat

Cullors se narodila v Los Angeles v Kalifornii. Její matka Cherice Foley je jehovistkou. Jejím biologickým otcem byl Gabriel Brignac, kterého poznala až v jedenácti letech. Vyrůstala v domácnosti Altona Cullorse, který pracoval v továrně General Motors ve Van Nuys, než byla uzavřena, což ho donutilo vykonávat špatně placené práce. Cullors má tři sourozence – dva bratry jménem Paul a Monte a sestru Jasmine.[3][4] Gabriel byl recidivista, který byl mnohokrát ve vězení kvůli drogám a zemřel v roce 2009 v útulku pro bezdomovce.[5][6] Cullors ho popsala jako osobu, která byla v jejím životě neustále a starostlivě přítomná.[7]

Cullors vyrůstala v sociálním bytě ve Van Nuys, chudé a převážně mexicko-americké čtvrti v údolí San Fernando.[8][9] Její nevlastní otec Alton nakonec rodinu opustil a matka Cherice zůstala na výchovu dětí sama.[10] Cullors uvedla, že když jí bylo devět let, byla svědkem toho, jak její jedenáctiletý a třináctiletý bratr byli zbytečně přimáčknutí policií ke zdi.[11] Ve 12 letech byla zatčena za kouření marihuany.[1] V té době byla studentkou Millikan Middle School, bohaté, převážně bílé školy pro nadané děti v Sherman Oaks. Cullors popisuje, že se tam styděla jezdit s matkou autem, které si půjčovala od jejich sousedky a Monteho přítelkyně Cynthie, protože bylo v havarijním stavu.[12][4] Uvádí také, že to byly bílé dívky ze školy, kdo ji přivedl k marihuaně. V době, kdy byla zatčena, však kvůli špatnému prospěchu navštěvovala v rámci letní výuky střední školu ve Van Nuys, složenou převážně z dětí z dělnických rodin a nebílých. Přechod pro ni byl šokem, protože škola měla na rozdíl od její předchozí školy detektor kovů a byla střežena policií.[13][4]

Monte byl zatčen v roce 1999 poté, co vykradl auto své matky. Později mu byla diagnostikována schizoafektivníbipolární porucha. Při rvačce s vězeňskými dozorci byl údajně škrcen, brutálně bit a nucen pít vodu ze záchodu.[11][14] Patrisse to uvedla jako jeden z důvodů svého aktivismu. Cullors se stala aktivistkou již v raném věku, kdy se jako teenagerka přihlásila do odborového svazu Bus Riders Union (BRU) pod vedením Erica Manna[8][15] a v té době se zúčastnila ročního organizačního programu vedeného Labor Community Strategy Center (které tento odborový svaz organizovalo).[16] Poznávala zde revolucionáře, kritickou teoriisociální hnutí z celého světa a zároveň se věnovala samotnému aktivismu. Cullors se také zapsala na střední školu Grover Cleveland High School (nyní Cleveland Humanities Magnet) v Resedě a byla přijata do jejího programu zaměřeného na sociální spravedlnost.[17] Poté vystudovala náboženství a filozofii na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a na Roskiho škole umění a designu na Univerzitě Jižní Kalifornie získala magisterský titul.[8][18]

Cullors vzpomíná, že ji v šestnácti letech vyhnali z domova, když rodičům odhalila svou homosexuální orientaci.[19] Cullors byla vychovávána jako svědkyně Jehovova, ale kvůli matčině těhotenství v pubertě se její nejbližší rodině vyhýbala jak církev, tak její širší rodina; víře zůstala oddaná po mnoho let, dokonce i ve vyhnanství, ale později se v církvi zklamala.[11] Začala se zajímat o nigerijskou náboženskou tradici Ifá a její rituály zapojila do politických protestních akcí. V roce 2015 řekla v rozhovoru, že „hledání spirituality mělo hodně společného se snahou hledat porozumění mým podmínkám – jak mě tyto podmínky utvářejí v každodenním životě a jak je chápu jako součást většího boje, boje o svůj život“.[20]

Kariéra

editovat
 
Cullors v roce 2015

Cullors vyučuje na Otis College of Art and Design v programu Public Practice. Vyučuje také v magisterském studijním programu Social Justice and Community Organizing na Prescott College.

Black Lives Matter

editovat

Spolu s komunitními organizátorkami a přítelkyněmi Alicií GarzouOpal Tometi založily hnutí Black Lives Matter.[21][22] Trojice založila toto hnutí z frustrace nad osvobozujícím rozsudkem pro George Zimmermana v případě zabití Trayvona Martina.[23] Cullors v roce 2013 vymyslela hashtag #BlackLivesMatter, aby tak podpořila použití této fráze Alicií Garzou ve facebookovém příspěvku o Martinově případu.[24] Cullors dále popsala, že podnětem k prosazování práv Afroameričanů bylo týrání jejího devatenáctiletého bratra při výkonu trestu odnětí svobody ve věznicích okresu Los Angeles.[25]

Cullors a další spoluzakladatelky BLM, Garza a Tometi, se rozhodly vybudovat decentralizované hnutí řízené na základě shody kolektivu členů a v roce 2015 vznikla síť místních organizací. Cullors byla ze spoluzakladatelek veřejně nejviditelnější, zejména poté, co Garza a Tometi ustoupili od pravidelného působení v organizaci. Cullours přičítá zásluhu na odhalování násilí páchaného na Afroameričanech sociálním médiím: „Denně, každou chvíli jsou černoši bombardováni obrázky naší smrti… Doslova říkají: Černoši, možná jste další na řadě. Budete další, ale při zpětném pohledu to bude pro náš národ lepší, čím méně nás bude, tím bude bezpečnější.“

V roce 2017 uvedla, že se hnutí nesetká s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, stejně jako by se nesetkalo s Adolfem Hitlerem, protože Trump „je doslova ztělesněním zla, všech špatností této země – ať už jde o rasismus, kapitalismus, sexismus, homofobii“.[26][27]

V květnu 2021 (po šesti letech ve vedení organizace, během nichž mimo jiné vybudovala její infrastrukturu) Cullors odstoupila z funkce výkonné ředitelky nadace Black Lives Matter Global Network, aby se mohla věnovat své druhé knize a několikaletému kontraktu se společností Warner Bros. Uvedla, že její rezignace nemá nic společného s údajnými pokusy o diskreditaci a že byla plánována již více než rok. Cullors uvedla: „Myslím, že budu pravděpodobně méně na očích, protože nebudu stát v čele jedné z největších a nejkontroverznějších organizací v současné době v dějinách našeho hnutí… Ale žádné hnutí nemá jen jednoho představitele.“[28]

Další aktivismus

editovat

Působila jako výkonná ředitelka Coalition to End Sheriff Violence in L.A.[24] Tato skupina se zasazovala o vytvoření civilní komise, která by dohlížela na oddělení šerifa v Los Angeles, aby se omezilo zneužívání moci ze strany policistů. Organizací bývalých vězňů jako volebního panelu skupina doufala, že se jí podaří ovlivnit dozorčí radu okresu L.A., aby takovou komisi vytvořila, a také shromáždit dostatek hlasů pro zvolení nástupce šerifa okresu L.A. Lee Baca, který v roce 2014 z různých důvodů rezignoval.[29] Skupina však ve svém úsilí neuspěla.

Cullors spoluzaložila vězeňskou aktivistickou organizaci Dignity and Power Now, které se podařilo prosadit zřízení civilní dozorčí rady.[30]

Je také členkou správní rady Centra Elly Bakerové pro lidská práva, v roce 2014 vedla think tank o státním a mstitelském násilí pro konferenci Bez hranic. V říjnu 2020 založila produkční společnost, která uzavřela smlouvu s Warner Bros Television.[31]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Patrisse Cullors na anglické Wikipedii.

  1. a b GYARKYE, Lovia. Arrested at 12, She’s Now an Activist Fighting for Social Justice. The New York Times [online]. 2018-02-15 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. WALCOTT, Rianna. How the founder of Black Lives Matter started a global movement. dazeddigital.com [online]. 2018-04-05 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. RANKIN, Seija. Patrisse Cullors loves 'To Kill a Mockingbird' and thinks everyone should read Octavia E. Butler. ew.com [online]. 2020-11-06 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c “When They Call You a Terrorist”: The Life of Black Lives Matter Co-Founder Patrisse Khan-Cullors. democracynow.org [online]. 2018-01-16. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TAM, Ruth. ‘When They Call You a Terrorist’: A Black Lives Matter leader details the life that turned her into an activist. The Washington Post [online]. 2021-10-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  6. CULLORS, Patrisse. Opinion: #BlackLivesMatter Will Continue to Disrupt the Political Process. The Washington Post [online]. 2021-10-28 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  7. CHECCO, Monia Dal. “Not Your Grandmamma’s Civil Rights Movement”: A New Take on Black Activism. S. 39–64. RSA Journal [online]. Roč. 2018, čís. 29, s. 39–64. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c DUNLEA, Reed. Black Lives Matter Co-Founder on Building a Movement Through Art. Rolling Stone [online]. 2020-06-23 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MATHEWS, Joe. How 2 women turned L.A. pain into influence. eu.vcstar.com [online]. 2018-08-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. KHAN-CULLORS, Patrisse; BANDELE, Asha; DAVIS, Angela Y. When they call you a terrorist: a black lives matter memoir [online]. New York: St. Martin's Griffin, 2018. Dostupné online. ISBN 9781250171092. (anglicky) 
  11. a b c JENKINS, Aric. Black Lives Matter Co-Founder Patrisse Cullors on Her Book. Time [online]. 2018-02-26 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. KHAN-CULLORS, Patrisse; BANDELE, Asha. When They Call You a Terrorist. inthesetimes.com [online]. 2018-01-29 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. BANDELE, Asha; KHAN-CULLERS, Patrisse. Twelve Years Old and Out of Time. yesmagazine.org [online]. 2018-05-13 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. CULLORS, Patrisse. Op-Ed: My brother's abuse in jail is a reason I co-founded Black Lives Matter. We need reform in L.A.. Los Angeles Times [online]. 2018-04-13 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. GREENE, Robert. “Black Lives Matter”. blueprint.ucla.edu [online]. Roč. 2015, čís. 1. Dostupné online. (anglicky) 
  16. LUCAS, Karen. Running on empty : transport, social exclusion and environmental justice [online]. Bristol, UK : Policy, 2004 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. ISBN 978-1-86134-570-7. (anglicky) 
  17. CULLORDS, Patrisse; KHAN, Janaya. the story behind black lives matter. Vice [online]. 2017-09-18 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. CASTILLO, Andrea. How L.A. activists vaulted Black Lives Matter to center stage. Los Angeles Times [online]. 2020-06-21 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Queerness on the front lines of #BlackLivesMatter. msnbc.com [online]. 2015-02-20 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. FARRAG, Hebah H. The Role of Spirit in the #BlackLivesMatter Movement: A Conversation with Activist and Artist Patrisse Cullors. religiondispatches.org [online]. 2015-06-24 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. GOLDHILL, Olivia. “We can feel sad, hurt, demoralized. But we can’t give up”: A Black Lives Matter founder on Trump. qz.com [online]. 2016-11-15 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Herstory [online]. blacklivesmatter.com [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. CULLORS, Patrisse. Black Lives Matter began after Trayvon Martin's death. Ferguson showed its staying power.. NBC News [online]. 2020-01-01 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. a b GUYNN, Jessica. Meet the woman who coined #BlackLivesMatter. USA Today [online]. [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. SEGALOV, Michael. We Spoke to the Activist Behind #BlackLivesMatter About Racism in Britain and America. Vice [online]. 2015-02-02 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. RELMAN, Eliza. Black Lives Matter founder likens Trump to Hitler: He is 'literally the epitome of evil'. Business Insider [online]. 2017-08-25 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. SIMMONS, Ann M.; KALEEM, Jaweed. A founder of Black Lives Matter answers a question on many minds: Where did it go?. Los Angeles Times [online]. 2017-08-25 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Patrisse Cullors: Black Lives Matter co-founder resigns. BBC News [online]. 2021-05-28 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. SEWELL, Abby. Great Read: Activist battles L.A. County jailers' 'culture of violence'. Los Angeles Times [online]. 2014-04-14 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. HING, Julianne. In L.A., Civilians Will Have Power Over Sheriff’s Department. colorlines.com [online]. 2014-12-15 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. RAMOS, Dino-Ray. Warner Bros. TV Group Signs Overall Deal With Black Lives Matter Co-Founder Patrisse Cullors. deadline.com [online]. 2020-10-15 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat