Ayọ Tometi
Ayọ Tometi (* 15. srpna 1984), dříve známá jako Opal Tometi, je americká aktivistka za lidská práva, spisovatelka, stratéžka a komunitní organizátorka.[1] Je spoluzakladatelkou hnutí Black Lives Matter (BLM)[2] a je bývalou výkonnou ředitelkou první národní organizace pro práva přistěhovalců afrického původu ve Spojených státech, Black Alliance for Just Immigration (BAJI), kde pracovala v různých funkcích více než devět let.
Ayọ Tometi | |
---|---|
Narození | 15. srpna 1984 (40 let) Phoenix |
Bydliště | Brooklyn |
Alma mater | Arizonská univerzita |
Povolání | aktivistka |
Ocenění | OkayAfrica 100 Women (2017) BBC 100 Women (2020) |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Začínala jako aktivní komunitní organizátorka ve svém rodném městě, kde se zasazovala o otázky lidských práv. Vedla kampaně za prosazování lidských práv, práv migrantů a rasové spravedlnosti po celém světě. Pracovala také jako případová manažerka pro osoby, které přežily domácí násilí.
Mládí a vzdělání
editovatAyọ Tometi je dcerou nigerijských přistěhovalců, kteří pocházejí z Lagosu. Její rodiče jsou jorubské národnosti a mluví jorubštinou a jazykem esan.[3] Její prapradědeček se narodil v Togu a jeho syn, Tometiin pradědeček, pocházel z Kamerunu. Také Tometiin dědeček se nakonec narodil v Kamerunu, předtím než emigroval do Nigérie. Je nejstarší ze tří dětí, má dva mladší bratry a vyrůstala převážně na předměstí Phoenixu v Arizoně s dalšími dětmi přistěhovalců. Kromě jorubštiny a esanštiny vyrůstala Tometi v řeči pidžinské angličtiny.[3]
Její rodiče se přestěhovali z Nigérie do Spojených států jako přistěhovalci bez dokladů v roce 1983, rok před Tometiiným narozením.[4] Během jejího středoškolského studia jim hrozila deportace a její matka se kvůli probíhajícímu případu nemohla vrátit do Nigérie na pohřeb svého otce, Tometiina dědečka z matčiny strany.[4] Její rodiče nakonec v procesu deportace uspěli a mohli zůstat ve Spojených státech.[5] S deportací v mládí bojovali i další členové Tometiiny rodiny a přátelé, včetně jejího strýce.[6] Tometiini rodiče později založili církev Phoenix Impact Center v arizonském Phoenixu, v níž je její otec pastorem a která také pomáhá novým přistěhovalcům přizpůsobit se životu ve Spojených státech.[7][3] Tometi poprvé navštívila Nigérii, když jí bylo 17 let, a tyto zkušenosti formovaly její přístup k proimigrační podpoře.[4][6]
V roce 2005 získala bakalářský titul z veřejné/aplikované historie na Arizonské univerzitě a v roce 2010 magisterský titul z komunikačních studií se specializací na advokacii a rétoriku na Arizonské státní univerzitě.
Dne 7. května 2016 obdržela čestný titul doktorky věd na Clarksonově univerzitě.[8] Tometi je bývalou případovou manažerkou pro osoby, které přežily domácí násilí, a i nadále se věnuje komunitnímu vzdělávání v této oblasti.
Kariéra
editovatRaný aktivismus
editovatPoté, co její rodiče vyhráli spor o deportaci, začala Tometi spolupracovat s American Civil Liberties Union (ACLU). Pracovala jako právní dozorkyně na americko-mexické hranici.[5] Během studia na Arizonské univerzitě se Tometi v rámci kampaně Alto Arizona zasazovala proti arizonskému zákonu SB 1070, jednomu z nejpřísnějších protiimigračních zákonů přijatých v historii Spojených států.[9][4] V Black-Brown Coalition of Arizona dříve zastávala také pozici hlavní koordinátorky.[9] V roce 2010 působila Tometi také jako mluvčí hnutí Puente, skupiny hájící práva přistěhovalců v Arizoně.
Black Lives Matter
editovatTometi spolu s komunitními organizátorkami Patrisse Cullors a Aliciou Garzou založily v roce 2013 hnutí Black Lives Matter (BLM).[5] Garza původně napsala příspěvek na Facebooku jako reakci na osvobozující rozsudek nad Georgem Zimmermanem v případě vraždy Trayvona Martina. V reakci na tento příspěvek Cullors poprvé použila hashtag #blacklivesmatter. Poté Tometi kontaktovala Cullors a Garzu s nápadem koupě internetové domény se stejným názvem.[10] Všechny tři souhlasily a Tometi zakoupila doménu Blacklivesmatter.com, založila stránky hnutí na Facebooku, Tumblru a Twitteru.[11][12] Tometi oslovila řadu dalších aktivistů z černošské komunity, informovala je o nových plánech a vyzvala je, aby se prostřednictvím hashtagu zapojili.[12] Tometi se také zasloužila o výběr černé a žluté barvy jako barev organizace, kromě toho vytvořila platformu na sociálních sítích a strategii BLM.[9][4]
O rok později byl ve Fergusonu ve státě Missouri zabit policistou Michael Brown. Tometi byla prostřednictvím sociálních médií svědkyní nepokojů, které se ve městě odehrávaly, a zorganizovala mobilizaci 500 komunitních aktivistů, aby ve městě uspořádali demonstraci. Tuto akci označila jako „Black Lives Matter Freedom Ride“ a věří, že tak podnítila touhu udělat z Black Lives Matter celosvětové hnutí.[12]
Po zabití Erica Garnera Tometi uspořádala kampaň s názvem „Safety Beyond Policing in New York“. Je zastánkyní snižování financování policie.[13]
Black Alliance for Just Immigration
editovatV letech 2011 až 2020 pracovala Tometi jako ředitelka pro spolupráci a komunikaci a poté se stala výkonnou ředitelkou Black Alliance for Just Immigration (BAJI), první národní organizace pro práva přistěhovalců afrického původu.[9] Pracovala jako výkonná ředitelka BAJI, když v roce 2013 poprvé uviděla Garzin příspěvek na Facebooku. V této funkci byla Tometi zodpovědná za vedení pracovníků v rámci organizačních výborů BAJI ve Washingtonu, D. C., Phoenixu, Los Angeles, Oaklandu, New Yorku a také výborů na jihu v rámci různých iniciativ týkajících se rasové spravedlnosti a práv přistěhovalců ve Spojených státech.[9] Mezi její další zásluhy patřilo vedení organizace shromáždění za spravedlnost pro přistěhovalce a první briefing Kongresu o černošských přistěhovalcích ve Washingtonu D.C.[9] Po zemětřesení na Haiti v roce 2010 bylo mnoho Haiťanů nuceno opustit své domovy a Tometi v čele BAJI zajistila víza pro shledání rodin postižených touto katastrofou.[9] Pomohla také zahájit spolupráci BAJI s kampaní Race Forward's Drop the I-Word.[9]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ayọ Tometi na anglické Wikipedii.
- ↑ Ayọ (fka Opal) Tometi. AYỌ - Opal Tometi BLM Co-Founder Special Announcement [online]. youtube.com, 2021-10-05 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DALTON, Deron. The Three Women Behind The Black Lives Matter Movement. madamenoire.com [online]. 2015-05-04 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Black Lives Matter co-founder Opal Tometi on her Nigerian inspiration for the movement. BBC News [online]. 2018-12-15 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e JONES, Ellen E. Opal Tometi, co-founder of Black Lives Matter: 'I do this because we deserve to live'. The Guardian [online]. 2020-09-24 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ a b c ALEXANDER, Ella. Black Lives Matter co-founder Opal Tometi: "Black people can’t catch a break, even in a global pandemic". Harper's Bazaar [online]. 2020-12-22 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ARMSTRONG, Lisa. The New Civil Rights Leaders. essence.com [online]. 2020-10-27 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMERON, Christopher; SINITIERE, Phillip Luke. Race, Religion, & Black Lives Matter: essays on a moment and a movement. Nashville, Tennesee: Vanderbilt University Press, 2021. 336 s. ISBN 9780826502094. (anglicky)
- ↑ Opal Tometi Awarded Clarkson University Honorary Degree [online]. Clarkson University, 2016-05-07 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-07. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h TOMETI, Opal. Opal Tometi [online]. ted.com [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FUND, Maxwell. Civil Rights Activist and BLM Co-Founder Opal Tometi talks activism with W&J Students [online]. Washington & Jefferson College, 2020-10-08 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PETAK, Tessa. How Black Lives Matter Co-Founder Opal Tometi Keeps Her Stamina Up. instyle.com [online]. 2021-04-27 [cit. 2023-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-29. (anglicky)
- ↑ a b c Black Lives Matter Co-Founder Opal Tometi on the Fight for Racial Justice in the US [online]. giwps.georgetown.edu [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COBB, Jelani. The Matter of Black Lives. The New Yorker [online]. 2016-03-06 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. ISSN 0028-792X. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ayọ Tometi na Wikimedia Commons