The Washington Post
The Washington Post je americký deník založený 1877 ve Washingtonu, D.C. Stilsonem Hutchinsem a v současnosti vlastněný společností Nash Holdings LLC Jeffa Bezose. Od dubna do listopadu 1918 v deníku publikoval za svého pobytu ve Washingtonu také profesor Tomáš Garrigue Masaryk.[1]
| The Washington Post | |
|---|---|
 | |
 | |
| Základní informace | |
| Datum založení | 1877 |
| Jazyk | angličtina |
| Periodicita | deník |
| Formát | broadsheet |
| Země původu |  Spojené státy americké |
| Sídlo redakce | 1150 15th Street, N.W. Washington, D.C. 20071 |
| Klíčové osoby | |
| Majitel | Jeff Bezos (od 2013) |
| Vydavatel | Fred Ryan (od 2014) |
| Editor | Matt Murray (od 2024) |
| Odkazy | |
| ISSN | 0190-8286 a 2641-9599 |
| OCLC | 2269358 |
| Web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatLiberálně orientovaný The Washington Post se v roce 1954 sloučil s deníkem Washington Times-Herald (není identický se současným deníkem Washington Times). Po uzavření The Washington Star v roce 1981 zůstal jako jediný deník v hlavním městě USA. Dnes má konkurenci v podobě konzervativního deníku The Washington Times.
Největším historickým případem novinářů tohoto deníku je pravděpodobně aféra Watergate, která měla za následek odstoupení prezidenta Richarda Nixona. Reportáže psali Bob Woodward a Carl Bernstein pod vedením vydavatelky Katharine Grahamové. O této aféře a postupu novinářů Washington Post vznikl i film Všichni prezidentovi muži.
V roce 2003 deník svými články podporoval zahraniční politiku amerického prezidenta George W. Bushe, který se chystal podniknout invazi do Iráku pod záminkou, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení.[2] V měsících, které předcházely válce v Iráku, The Washington Post na své titulní straně otiskl více než 140 článku, které prosazovaly invazi do Iráku.[3]
Náklad v dubnu 2007 činil zhruba 930 000 kusů.
Éra Jeffa Bezose (od roku 2013)
editovatNa jaře 2013 deník koupil od Washington Post Company zakladatel a majitel Amazonu Jeff Bezos za částku 250 milionů dolarů.[4] Vzhledem k tomu, že Bezos má kontrakt mezi Amazonem a CIA v hodnotě 600 milionů dolarů[5] a Washington Post na tuto skutečnost své čtenáře neupozorňuje, v článcích deníku o CIA lze mluvit o střetu zájmů.
V říjnu 2016 během voleb prezidenta USA The Washington Post vyjádřil podporu kandidátce Hillary Clintonové.[6]
V prosinci 2016 byl The Washington Post kritizován za šíření fake news poté, co otiskl nepravdivou zprávu, že hackeři z Ruska napadli centrální elektrizační soustavu Spojených států.[7]
V roce 2017 zavedl deník ve své on-line edici podtitulek Democracy dies in Darkness (Demokracie umírá v temnotě) jako reakci na politiku Donalda Trumpa.[8]
V lednu 2018 The Washington Post otiskl článek, který tvrdil, že kampaň prezidenta Miloše Zemana během volby prezidenta České republiky 2018 podporovaly „ruské subjekty“.[9]
V roce 2020 během voleb prezidenta USA redakční rada vydala prohlášení podpory pro kandidáta Joe Bidena. Ve svém doporučení označila jeho protikandidáta, Donalda Trumpa, za „nejhoršího prezidenta moderní doby“ a za „narcistního člověka bez špetky empatie“.[10]
V roce 2024, před americkými prezidentskými volbami, Jeff Bezos rozhodl, že noviny nadále nebudou publikovat tradiční podporu jednomu z kandidátů (historicky redakční rada The Washington Post podporovala kandidáta Demokratické strany, tuto praxi zahájili v roce 1976, když veřejně podpořili Jimmyho Cartera). Konec publikování podpory potvrdil i šéf novin William Lewis.[11] V důsledku rezignovali někteří členové redakční rady, podle kterých šlo o nepřímý cenzurní tlak Donalda Trumpa,[12] a noviny přišly o 250 tisíc předplatitelů (tj. o 10 %).[13] V lednu 2025 napsalo 400 zaměstnanců novin Bezosovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzvali k jednání o budoucnosti deníku.[14] V únoru 2025 Bezos oznámil, že v názorové rubrice budou nadále publikovány pouze názory podporující „volný trh a osobní svobody“, tedy ideje ekonomické pravice.[15] V reakci odhlásilo své předplatné dalších 75 tisíc zákazníků.[16]
Vedení
editovatVětšinoví akcionáři
editovat- Stilson Hutchins (1877–1889)
- Frank Hatton a Beriah Wilkins (1889–1905)
- John R. McLean (1905–1916)
- Edward (Ned) McLean (1916–1933)
- Eugene Meyer (1933–1948)
- The Washington Post Company (1948–2013)
- Nash Holdings (Jeff Bezos) (od r. 2013)
Vydavatelé, CEO
editovat- Stilson Hutchins (1877–1889)
- Beriah Wilkins (1889–1905)
- John R. McLean (1905–1916)
- Edward (Ned) McLean (1916–1933)
- Eugene Meyer (1933–1946)
- Philip L. Graham (1946–1961)
- John W. Sweeterman (1961–1968)
- Katharine Grahamová (1969–1979)
- Donald E. Graham (1979–2000)
- Boisfeuillet Jones Jr. (2000–2008)
- Katharine Weymouth (2008–2014)
- Frederick J. Ryan Jr. (2014–2023)
- William Lewis (od r. 2024)
Výkonní šéfredaktorové
editovat- James Russell Wiggins (1955–1968)
- Ben Bradlee (1968–1991)
- Leonard Downie Jr. (1991–2008)
- Marcus Brauchli (2008–2012)
- Martin Baron (2012–2021)
- Sally Buzbee (2021–2024)
- Matt Murray (od r. 2024)
-
Zakladatel novin Stilson Hutchins -
Dívka čte vydání Washington Post z 21. července 1969. -
Současný vlastník Jeff Bezos, který je také zakladatelem společnosti Amazon.com
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Preclík, Vratislav. Masaryk a legie (Masaryk and legions), váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím (Masaryk Democratic Movement, Prague), 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 124–128, 140–148, 184–190
- ↑ https://www.pbs.org/moyers/journal/btw/transcript1.html "Buying the War". PBS. 25. dubna 2007
- ↑ Eleven Years On: How 'The Washington Post' Helped Give Us the Iraq War [online]. 12. března 2014. Dostupné online.
- ↑ Washington Post to be sold to Jeff Bezos, the founder of Amazon Archivováno 5. 12. 2013 na Wayback Machine.. 5. srpna 2013
- ↑ Bezos’ Internet-cloud deal with the CIA worth twice what he paid for the Washington Post
- ↑ BOARD, Editorial. Hillary Clinton for President. The Washington Post. 13. října 2016. Dostupné online.
- ↑ LEETARU, Kalev. 'Fake News' and How The Washington Post Rewrote Its Story on Russian Hacking of the Power Grid. Forbes. 1. ledna 2017. Dostupné online.
- ↑ Článek na portálu Business Standard (anglicky)
- ↑ Zemanova ‚odporná kampaň‘ ukázala mnohé o stavu demokracie, píše Washington Post. Lidovky. 30. ledna 2018.
- ↑ Joe Biden for president. www.washingtonpost.com [online]. 2020-09-08 [cit. 2025-03-05]. Dostupné online.
- ↑ The Washington Post says it will not endorse a candidate for president. www.washingtonpost.com [online]. 2024-10-25 [cit. 2025-03-05]. Dostupné online.
- ↑ TONDO, Lorenzo. ‘Real threat of autocracy’: Washington Post editorial staffers resign in forceful letters. The Guardian. 2024-10-28. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ HELMORE, Edward. Washington Post cancellations hit 250,000 – 10% of subscribers. The Guardian. 2024-10-29. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ DUNBAR, Marina. ‘Deeply alarmed’: Washington Post staff request meeting with Jeff Bezos. The Guardian. 2025-01-15. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Bezos focuses Washington Post opinion pages on free markets and liberties. www.bbc.com [online]. 2025-02-27 [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOLKENFLIK, David. Bezos' changes at 'Washington Post' lead to mass subscription cancellations — again. NPR. 2025-02-28. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu The Washington Post na Wikimedia Commons - Oficiální internetové stránky washingtonpost.com
