Pastvinská vrchovina

geomorfologický okrsek Mladkovské vrchoviny

Pastvinská vrchovina je geomorfologický okrsek Orlických hor, nacházející se u hranic mezi Českou republikou a Polskem v okresu Ústí nad Orlicí.

Pastvinská vrchovina
Vrch Studený
Vrch Studený

Nejvyšší bod766 m n. m. (Adam)

Nadřazená jednotkaMladkovská vrchovina
Sousední
jednotky
Podorlická pahorkatina, Bukovohorská hornatina, Bystřické hory, Bartošovická vrchovina, Kladská kotlina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PovodíTichá Orlice, Divoká Orlice, Kladská Nisa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologie

editovat

Pastvinská vrchovina leží jižně od Zemské brány. Na západě ji od Podorlické pahorkatiny odděluje tok Divoké Orlice, na jihu je jejím posledním vrcholem Faltusův kopec (638[1] m). Východní hranice s Bukovohorskou hornatinou sleduje tok Tiché Orlice a mezi obcemi Těchonín a Sobkovice pak silnici II/311. Na severovýchodě vrchovina v prostoru vsi Kamieńczyk zasahuje do Polska a navazuje na Bystřické hory a Kladskou kotlinu[2]. Vrchovina má tvar jednoho hlavního severojižního hřebenu s výraznou východně směřující rozsochou navazující v prostoru nejvyššího vrcholu vrchoviny - Adamu (766[3] m). Rozsocha bývá některými prameny zařazována již do Bystřických hor.[4]

Významné vrcholy

editovat

Vodstvo

editovat

Východní rozsocha Pastvinské vrchoviny tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Její severní svah odvodňují levé přítoky Kladské Nisy. Zbytek Pastvinské vrchoviny spadá do povodí Tiché a Divoké Orlice. Tichá odvodňuje východní svahy a část ležící východně od jejího toku. Na Divoké Orlici, která odvodňuje západní stranu, se nachází vodní nádrž Pastviny.

Vegetace

editovat

Rozsáhlejší lesní porosty se nacházejí v okolí vrcholů Adam a Studený a v prostoru přilehlém k Zemské bráně. Jinde se nevelké lesy střídají s polemi a loukami.

Komunikace

editovat

Nejdůležitější komunikací procházející přes vrchovinu je silnice II/312 ze Žamberku do Králík, kterou v Mladkově křižuje silnice II/311 přicházející z Jablonného nad Orlicí a překračující východní rozsochu směrem na hlavní část Orlických hor. Údolím Tiché Orlice prochází železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie. Zvláštním případem je pevnostní silnice spojující obec Pastviny s dělostřeleckou tvrzí Adam.

Trvalé osídlení

editovat

Přímo na hlavním hřebenu se nacházejí vsi České Petrovice[5], Vlčkovice, Sobkovice a Studené[6].

Turistické chaty

editovat

Jedinou významnou turistickou chatou je Kašparova chata[7] severovýchodně od vrcholu Adamu nedaleko silnice Mladkov - České Petrovice.

Československé opevnění

editovat

Větší část hlavního hřebenu pokrývá množství objektů opevnění budovaného před druhou světovou válkou proti Německu. Nejdůležitějším z nich je dělostřelecká tvrz Adam nacházející se na povrchu a v útrobách nejvyššího vrcholu vrchoviny. Tvrz je veřejnosti nepřístupná.

Turistické trasy

editovat

Po celé délce hřebenu vede červená turistická značka, kterou z části kopíruje Jiráskova cesta. Z ní odbočuje několik tras sestupujících do bočních údolí.

Lyžařská centra

editovat

V prostoru Patvinské vrchoviny se nacházejí dvě významnější lyžařská střediska. Obě jsou na svazích nejvyššího vrcholu Adamu. Na jeho severním svahu je to areál v Českých Petrovicích, na jihovýchodním svahu v Mladkově - Petrovičkách[8].

Reference

editovat
  1. Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 
  4. Česká Wikipedie - Bystřické hory 2. a 3. odst.
  5. Obec České Petrovice. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05. 
  6. Obec Studené
  7. Kašparova chata na Adamu
  8. Provozovatel Skiareálu v Petrovičkách. www.skimladkov.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19.