Wikipedie

Králíky

město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji
Tento článek je o městě v okrese Ústí nad Orlicí. O vesnici v okrese Hradec Králové pojednává článek Králíky (okres Hradec Králové).

Králíky (německy Grulich) jsou město v severovýchodním výběžku okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel. Leží u hranic s okresem Šumperk v Olomouckém kraji (východně) a Polskem (severozápadně). Historicky se jedná o nejvýchodnější město Čech, při trojmezí s Moravou a Slezskem (resp. Kladskem). Poblíž se nachází strategicky důležité Mladkovské sedlo se silničním a železničním přechodem do Polska.

Králíky
Náměstí v Králíkách
Náměstí v Králíkách
Znak města KrálíkyVlajka města Králíky
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKrálíky
Obec s rozšířenou působnostíKrálíky
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′2″ s. š., 16°45′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 126 (2024)[1]
Rozloha52,78 km²[2]
Nadmořská výška550 m n. m.
PSČ561 69
Počet domů1 205 (2021)[3]
Počet částí obce11
Počet k. ú.8
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřaduVelké náměstí 5
561 69 Králíky
kraliky@orlicko.cz
StarostaIng. Václav Kubín
Oficiální web: www.kraliky.eu
Králíky
Králíky
Další údaje
Kód obce580481
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Králíky leží v brázdě mezi Orlickými horami na západě a Králickým Sněžníkem a Hanušovickou vrchovinou na východě, v nadmořské výšce zhruba 550–600 metrů, vzdušnou čarou asi pět kilometrů od Červené Vody, 21 kilometrů od Žamberka, 21 kilometrů od Šumperka, 29 kilometrů od okresního města Ústí nad Orlicí, čtyřicet kilometrů od Kladska a 84 kilometrů od krajského města Pardubice. Městem protéká Králický potok, který se západně od města vlévá do řeky Tiché Orlice. Nedaleko Králík prochází jedno z hlavních evropských rozvodí mezi úmořími Černého moře a Severního moře, asi dvacet kilometrů severně od města na Králickém Sněžníku pramení řeka Morava.

Ve městě, jehož historické jádro je od roku 1990 městskou památkovou zónou, se také nachází několik muzeí. Přímo v Králíkách je to Městské muzeum Králíky, Východočeský památník celnictví a v Prostřední Lipce Vojenské muzeum Králíky. Snad nejvýznamnější památkou je poutní klášter Hora Matky Boží. V širším okolí města se nacházejí objekty Králické pevnostní oblasti.

Dne 5. prosince 1938 navštívil Králíky Adolf Hitler, který si poblíž města prohlédl dělostřeleckou tvrz Hůrka.[4] Sousedními obcemi sídla jsou Malá Morava, Dolní Morava, Lichkov, Těchonín, Orličky a Červená Voda.

Název

editovat

Prvotní název sídla byl německý a pocházel z osobního jména Greulich (doklady od 14. století). Z nářeční výslovnosti [kralich] se teprve vyvinula česká zvuková nápodoba Králíky (doložena od 19. století), mylnou lidovou etymologií spojována nejprve s králem (králíci = královi poddaní) a posléze se zvířetem králíkem.[5]

Historie

editovat
 
Velké náměstí s radnicí
 
Fara a gymnázium na Velkém náměstí

První nepřímá písemná zmínka o Králíkách pochází z roku 1357, kdy Karel IV. daroval Čeňkovi z Potštejna hrad Žampach spolu s doly na železnou rudu (montana in Greylichs). Existence osídlení městského typu je doložena až v roce 1568 při dělení majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna. Králíky s několika vesnicemi dostal Burian Žampach z Potštejna, který však majetek zadlužil a v roce 1577 jej věřitelé prodali Zdeňkovi z Valdštejna. Ten ještě téhož roku vymohl pro městečko privilegia od císaře Rudolfa II. Za Zdeňka z Valdštejna byl postaven kostel sv. Michaela Archanděla a pravděpodobně tehdy také vznikl zámek v severovýchodním cípu náměstí jako centrum nového panství s 10 vesnicemi a městečkem Mladkovem[6]. Zámek je písemně doložen až v roce 1605 v souvislosti se sporem Evy Hasištejnské z Lobkovic, rozené Valdštejnové. Od roku 1607 vlastnil Králíky její druhý manžel Jiří Fridrich Hohenlohe. Jemu bylo panství v roce 1621 zkonfiskováno, ale po omilostnění je získal zpět. V roce 1628 koupil Králíky významný císařský vojevůdce Gottfried Heinrich Pappenheim, po jeho smrti v bitvě u Lützenu je zdědil syn Wolfgang Adam Pappenheim (1618–1647), který zemřel v Praze. Vdova Kateřina, rozená Trauttmansdorffová, se v roce 1650 podruhé provdala za Michaela Ferdinanda z Althannu.

Rodu Althannů patřily Králíky tři sta let (1650–1945)[7], v roce 1653 bylo přikoupeno panství Mezilesí (Mittelwalde) v sousedním Kladsku, závětí Michaela Ferdinanda z Althannu byl z tohoto majetku vytvořen fideikomis (1657). V roce 1708 vyhořelo celé město i se zámkem. Zámek již nebyl obnoven a pozemky na jeho místě prodal tehdejší majitel panství Michael Václav z Althannu (1668–1738) městu. Během 17. století došlo k útlumu těžby drahých kovů a obyvatelstvo našlo novou obživu v tkalcovství, časem dosáhlo významu také řezbářství a varhanářství. Rostoucí význam Králík podpořil místní rodák, královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker (1649–1710), který nad městem na přelomu 17. a 18. století vybudoval poutní místo s klášterem Hora Matky Boží. Po válce o rakouské dědictví připadlo Kladsko Prusku a majetek Althannů se tak ocitl na území dvou států. Z Kladska se do Králík přestěhovala řada lidí a počet obyvatel stoupl na více než 2 000. V roce 1850 byl v Králíkách zřízen okresní soud, berní úřad a pozemkový úřad. Železniční spojení bylo navázáno v roce 1899 na již existujicí trať Hanušovice–Hradec Králové. Během 19. století došlo k výraznému rozvoji textilního průmyslu, nejvýznamnější podnikatelskou rodinou byli Rotterové, z níž Ferdinand Amand I. (1808–1867) a Ferdinand Amand II. (1831–1907) zastávali úřad starosty Králík a oba byli také poslanci českého zemského sněmu[8]. Významnou osobností města byl obchodník Johann Kretschmer (1839–1924), který byl králickým starostou více než třicet let (1885–1918), zasloužil se o zřízení vodovodu, plynárny a školy. Kromě vzniku továren zůstával důležitým podnikatelským subjektem nadále i velkostatek Althannů, jimž před první pozemkovou reformou patřilo přes 3 200 hektarů půdy, převážně lesů[9].

Za první republiky bylo v okolí města vybudováno opevnění, které nakonec v důsledku mnichovské dohody nebylo využito. Krátce po záboru Sudet navštívil Králíky Adolf Hitler (5. prosince 1938), správou města byl pověřen činitel SDP Rudolf Poppe, který zůstal starostou až do května 1945, kdy spáchal sebevraždu[10]. V Králíkách již od založení města převažovalo německé obyvatelstvo, které bylo po roce 1945 nuceně vysídleno[11], oblast byla ale na rozdíl od jiných míst v Sudetech brzy dosídlena českým obyvatelstvem. Na základě Benešových dekretů byl v roce 1945 zestátněn i majetek Althannů, kteří ztratili i majetek v sousedním Kladsku, které po válce připadlo Polsku. Znárodněn byl také textilní průmysl, který přešel pod národní podnik Hedva. Od roku 1960 patřily Králíky do okresu Ústí nad Orlicí, teprve v roce 1991 dosáhl počet obyvatel stavu před první světovou válkou. V roce 1990 bylo dochované centrum města prohlášeno městskou památkovou zónou.

Králíky – vývoj počtu obyvatel[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 7840 7780 7670 7829 7863 6865 7201 4261 4457 4814 5067 4890 4826 4327 4058
Králíky – vývoj počtu obyvatel místní části[12] [13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2853 2950 2991 3629 3846 3307 3675 2740 2936 3310 3835 3876 3837 3487 3288

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 7 840 7 780 7 670 7 829 7 863 6 865 7 201 4 261 4 457 4 814 5 067 4 890 4 826 3 876 3 876
Počet domů 1 094 1 241 1 194 1 230 1 229 1 255 1 349 1 118 824 816 908 1 052 1 135 1 172 1 205

Městská správa

editovat

Části města

editovat

Městské symboly

editovat

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[16]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Králíkách.
  • Budova Spořitelny (Velké náměstí 364)
  • Hotel Zlatá labuť (Velké náměstí 358)
  • Kašna se sochou přadleny (Velké náměstí)
  • Kostel archanděla Michaela (Velké náměstí)
  • Městské muzeum (Bývalá radnice, Velké náměstí 365)
  • Plynárna (ul. Plynárenská 420)
  • Silniční mostek se sochou svatého Jana Nepomuckého (ul. Jana Opletala, přes Králický potok)
  • Sloup se sochou Panny Marie (Malé náměstí)
  • Socha archanděla Michaela (ul. Karla Čapka)
  • Socha svatého Floriána (ul. Jana Opletala)
  • Žlutá škola (ul. 5. května 412)
  • Meteorologický sloup z roku 1933 (Velké náměstí)[17]

Osobnosti

editovat
  • Tobiáš Jan Becker (1649–1710) – katolický kněz, pátý královéhradecký biskup
  • Ferdinand Amand Rotter (1808–1867) – textilní podnikatel a politik německé národnosti, poslanec Českého zemského sněmu
  • Ferdinand Rotter (1831–1907) – textilní podnikatel a politik německé národnosti, poslanec Českého zemského sněmu
  • Josef Bernkopf (1850–1926) – rakouský politik německé národnosti, poslanec Říšské rady

Doprava

editovat

Prochází tudy regionální železniční trať 024 z Lichkova a Dolní Lipky do Štítů se stanicemi Dolní Lipka, Králíky zastávka a Králíky.

Druhá větev, železniční trať Dolní Lipka - Hanušovice, se vyhýbá centru Králík a na jejich území obsluhuje zastávky Dolní Lipka, Prostřední Lipka a Červený Potok.

V roce 2011 navrhla společnost OREDO, najatá Pardubickým krajem, v rámci tzv. optimalizace dopravy zastavit na obou tratích osobní dopravu a nahradit ji upravenými autobusovými linkami. Proti tomuto záměru vznikla petice místních obyvatel.[18] Později bylo krajem prosazováno omezení spojů a ukončení v Moravském Karlově a úplné nahrazení autobusy na trati do Hanušovic.

Králíky leží na silnici I/43, která vede od jihu z Červené Vody a pokračuje na západ až k polským hranicím, kde je zřízen hraniční přechod Dolní Lipka – Boboszów pro veškerou silniční i pěší dopravu. Na tuto silnici navazuje přímo v Králíkách a v Dolní Lipce silnice II/312 a celkově také pět silnic třetí třídy. Městem projíždí několik dálkových autobusových linek (např. Praha – Jeseník).

Partnerská města

editovat

Členství ve sdruženích obcí

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Velké náměstí se sochou Přadleny
  •  
    Malé náměstí s mariánským sloupem a kaplí sv. Jana Nepomuckého
  •  
    Hluboká ulice
  •  
    Sadová ulice s branou ke křížové cestě na Horu Matky Boží
  •  
    Pamětní deska biskupa Tobiáše Jana Beckera na zdi kostela sv. Michaela Archanděla
  •  
    Nádražní ulice
  •  
    Hotel Rotter v ulici 5. května
  •  
    Nároží Velkého náměstí a ulice Jana Opletala
  •  
    Křížová cesta
  •  
    Železniční stanice
  •  
    Železniční zastávka
  •  
    Výhled na Králíky z Hory Matky Boží

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Adolf Hitler v Králíkách [online]. Kraliky.net, 2006-03-28 [cit. 2011-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-09. 
  5. ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 376 s. S. 158. 
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy, s. 225; Praha, 1989
  7. ↑ Velkostatek Králíky 1654–1946; Státní oblastní archiv Zámrsk, 1969 dostupné online Archivováno 19. 10. 2019 na Wayback Machine.
  8. ↑ Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostrava, Ostravská univerzita, 2003, s. 401–402 ISBN 80-7042-612-8
  9. ↑ Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Köingreiche Böhmen, Praha, 1891, s. 20–21 dostupné online
  10. ↑ KLEIN, Pavel: Okupace Králicka v období let 1938–1945 (bakalářská práce); Olomouc, Univerzita Palackého, 2013 dostupné online
  11. ↑ PAVLOVÁ, Monika: Odsun Němců z Králicka po druhé světové válce (bakalářská práce); Brno, Masarykova univerzita, 2007 dostupné online
  12. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. Český statistický úřad, 2022-10-13, rev. 2023-06-15 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Udělené symboly – Králíky [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 184–185. 
  18. ↑ Ve východních Čechách jsou rušeny desítky spojů Orlický deník, 15. 5. 2011.
  19. ↑ Oslavy 450 let: Hlavní oslavy [online]. Město Králíky [cit. 2018-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09. 
  20. ↑ S.R.O., Antee. Sdružení obcí Orlicko | O Orlicku. www.orlicko.cz [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Králický Sněžník - oficiální stránky turistické oblasti. www.kralickysneznik.net [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Králíky&oldid=24141641“