Kunštátský hřbet

Kunštátský hřbet (německy společně s Anenským hřbetm Böhmer Kamm) je geomorfologický podokrsek Orlických hor. Nachází se v jejich severní části a ve východní části Královéhradeckého kraje v okresu Rychnov nad Kněžnou. Nejvyšší horou hřbetu je Tetřevec (1044 m).

Kunštátský hřbet
Kunštátský hřbet z Bystřických hor
Nejvyšší bod	1044 m n. m. (Tetřevec)
Nadřazená jednotka	Orlický hřbet
Sousední jednotky	Deštenský hřbet, Říčské rozsochy, Anenský hřbet, Orlickozáhorská brázda
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Povodí	Divoká Orlice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologie

Kunštátský hřbet náleží do geomorfologického celku Orlické hory, podcelku Deštenská hornatina a okrsku Orlický hřbet. Od sousedních podokrsků v rámci Orlického hřbetu jej na jihovýchodě odděluje sedlo Mezivrší od Anenského hřbetu a na severu sedlo mezi Homolí a Korunou od Deštenského hřbetu. Od Říčských rozsoch ho na západě odděluje údolí Říčky a východní svahy spadají do Orlickozáhorské brázdy.

Geomorfologické členění Orlických hor
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast
DEŠTENSKÁ HORNATINA	Orlický hřbet	Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m) Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m)
	Orlické rozsochy	Zdobnické rozsochy (Karlův vrch, 956 m) Říčské rozsochy (bezejmenný, 910 m)
	Orlickozáhorská brázda	nečlení se (bezejmenný, 790 m)
MLADKOVSKÁ VRCHOVINA	Bartošovická vrchovina	nečlení se (bezejmenný, 704 m)
	Pastvinská vrchovina	nečlení se (Adam, 766 m)
BUKOVOHORSKÁ HORNATINA	Orličský hřbet	Suchovršský hřbet (Suchý vrch, 995 m) Bukovohorský hřbet (Buková hora, 958 m)
	Výprachtická vrchovina	nečlení se (Špičák, 799 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Vrcholy

Homole od jihu

• Tetřevec (1044 m) v severní části hřbetu
• U Kunštátské kaple (vyšší severozápadní vrchol 1042 m, nižší jihovýchodní vrchol) ve střední části hřbetu
• Homole či též Střední vrch (1001 m) v severním zakončení hřbetu
• Komáří vrch (999,8 m) v jihovýchodním zakončení hřbetu
• Zakletý (991 m) v jihozápadním zakončení hřbetu

Vodstvo

Kunštátský hřbet spadá do povodí Divoké Orlice, která protéká pod jeho východními svahy. Tamtéž spadají i říčky Zdobnice a Říčka odvodňující západní svahy. V pramenné míse Říčky se nachází rašeliniště pod Pětirozcestím, další pak leží u Kunštátské kaple. Obě jsou chráněny jako přírodní památka.

Vegetace

Převažující hospodářské smrčiny jsou téměř v celém vrcholovém prostoru hřbetu vykáceny. V okolí vrcholu Komářího vrchu je zřízena stejnojmenná přírodní rezervace na ochranu původní horské bučiny. Celý prostor hřbetu se nachází na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Komunikace

Jedinou silniční komunikací vedoucí přes hřeben Orlických hor v prostoru Kunštátského hřbetu je v zimě neupravovaná silnice z Říček do Orlického Záhoří, která prochází přes sedlo Mezivrší. Jinak je hřbet obsluhován lesními cestami různých kvalit. Hřebenová cesta ze Šerlichu na Zemskou bránu je v celé své délce sledována červeně značenou Jiráskovou cestou a cyklotrasou 4071. Další trasy sestupují ze hřbetu do okolních údolí. Nacházejí se zde i četné běžkařské trasy.

Stavby

Kunštátská kaple

Trvale užívaná zástavba se v prostoru Kunštátského hřbetu nenachází. V jeho centrální části byla roku 1760 postavena tzv. Kunštátská kaple. Na rozcestí zvaném Pěticestí se nachází nevelký srub horské služby příležitostně provozovaný jako stánek s občerstvením. Po celé délce hřbetu se táhne linie lehkého opevnění vybudovaná před druhou světovou válkou proti nacistickému Německu. Objekty těžkého opevnění byly dokončeny jen v prostoru Komářího vrchu. V jihovýchodním svahu vrchu Zakletého se nachází skiareál Říčky, jehož součástí je i lanová dráha Říčky v Orlických horách - Zakletý.