Wikipedie

Otto Hieronimus

rakouský automobilový závodník

Otto Hieronimus (26. července 1879 Kolín nad Rýnem – 8. května 1922 Štýrský Hradec)[1] byl rakouský konstruktér automobilů a motorů, pilot a automobilový závodník německého původu. Patřil k nejúspěšnějším rakouským automobilovým závodníkům, účastnil se zejména závodů do vrchu.

Otto Hieronimus
Otto Hieronimus (c. 1920)
Otto Hieronimus (c. 1920)
Narození26. července 1879
Kolín nad Rýnem
Úmrtí8. května 1922 (ve věku 42 let)
Štýrský Hradec
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Místo pohřbeníDornbašský hřbitov
Povoláníinženýr a automobilový závodník
ZaměstnavateléLaurin & Klement
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Mládí a práce pro Benz & Cie

editovat

Otto Hieronimus se narodil v roce 1879 v Kolíně nad Rýnem jako syn tamního zástupce firmy Benz & Cie. V letech 1896 až 1898 působil u firmy Benz v Mannheimu. Dále se vzdělával a navštěvoval i technickou školu v durynském Hildburghausenu.[2] V roce 1901 předával vůz Benz Patent Motorwagen číslo 1 Arnoldu Spitzovi. Spitz, největší prodejce automobilů ve Vídni, obchodoval s vozy značek Benz & Cie., De Dion-Bouton a Mercedes a Hieronima zaměstnal, pověřil jej konstrukcí vlastního vozu pro firmu Gräf & Stift. Hieronimus zkonstruoval vůz známý jako Spitz-Wagen, všechny vyrobené vozy z let 1902 a 1903 Spitz prodal.[3]

Laurin & Klement

editovat
 
Hieronimus se strojem Laurin & Klement FC, se kterým zvítězil v závodě St. Petersburg – Moskva (1908)

Od roku 1907 pracoval Hieronimus v Mladé Boleslavi u firmy Laurin & Klement, kde se uplatnil jako konstruktér a vynikající závodník.[4] V roce 1908 stanovil Hieronimus na prvním stálém okruhu světa v anglickém Brooklands nový rychlostní rekord. Na trati dlouhé 2,76 míle[5] jel s vozem Laurin & Klement FCS rychlostí 118,72 km/h.[6] Od prosince 1907[7] pracoval jako konstruktér a ředitel u firmy Laurin & Klement, předchůdce dnešní firmy Škoda Auto. Zde také Hieronimus konstruoval letecké motory, první vznikl v roce 1909, první let s letadlem L&K uskutečnil v roce 1910.

V Rakousku

editovat
 
Laurin & Klement FCR, se kterým O. Hieronimus v roce 1911 zvítězil v závodě Zbraslav-Jíloviště

V květnu 1911 ale firmu Laurin & Klement opustil a i během první světové války se věnoval konstrukci leteckých motorů u firmy Warchalowski v Rakousku.[4] Vyvinul motor Hiero, který byl používán v řadě rakousko-uherských letounů za I. světové války i v poválečných konstrukcích vzniklých v Československu. Saintgermainská smlouva ale další vývoj zastavila a Hieronimus se tak opět vrátil ke konstruování automobilů a k automobilovým závodům. Na prvním poválečném ročníku závodu Zbraslav-Jíloviště startoval s vozem Austro-Daimler. Zvítězil v kategorii F7 (sériové vozy) do 6 l zdvihového objemu v čase 4:09 min.[8] Následně pak působil jako technický ředitel továrny Österreichische Waffenfabriksgesellschaft ve Steyru.

Úmrtí

editovat

tto Hieronimus zahynul 8. května 1922 při havárii vozu Steyr s třílitrovým motorem při tréninku na závod do vrchu Rieß. Zemřel na následky svých zranění po převozu do nemocnice ve Štýrském Hradci. Byl pohřben 16. května 1922 ve Vídni na Dornbašském hřbitově v okrese Hernals.[9]

Sportovní úspěchy

editovat
 
Otto Hieronimus s vozem Steyr při závodě Targa Florio v roce 1922

V květnu 1908 Hieronimus zvítězil ve své třídě s vozem Laurin & Klement FC o výkonu 16 koní v závodě St. Petersburg – Moskva. V roce 1911 s automobilem Laurin & Klement FCR zvítězil a současně vytvořil traťový rekord 3:44,2 min. na závodu do vrchu Zbraslav - Jíloviště.[10] V roce 1914 vyhrál jízdu Alpami a Karpaty. Při sicilském závodě Targa Florio v roce 1922 dojel celkově sedmý a ve třídě vozů o objemu do 3 litrů zvítězil.[6]

Vítězství

editovat

Zdroj:[11]

V roce 1903 se účastnil s vozem Mercedes i závodu Paříž-Madrid, dojel 62.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Hieronimus na německé Wikipedii.

  1. ↑ Reinhard Keimel: Luftfahrzeugbau in Österreich: von den Anfängen bis zur Gegenwart; Aviatic Verlag, 2003, ISBN 3-925505-78-4
  2. ↑ Mercedes Benz, Hieronimus. wiki.mercedes-benz-classic.com [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ BDA über den Spitz-Wagen. www.bda.at [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02. 
  4. ↑ a b BŘÍZA, Jan. Otto Hieronimus. Veteran. 2000-03-31, roč. 19, čís. 51, s. 16–17. 
  5. ↑ BROOKLANDS MUSEUM. Race Track [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b www.faszination-oldtimer.de [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-06. 
  7. ↑ 1908 Laurin & Klement FCS [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mezinárodní automobilové závody Zbraslav-Jíloviště. ČAS. 1921-05-24, roč. 31, čís. 119, s. 6. Dostupné online. 
  9. ↑ http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wst&datum=19220512&seite=7&zoom=18
  10. ↑ H. Závod Zbraslav - Jiloviště. Národní listy. 18.4.1911, roč. 51. (1911), čís. 107, s. 4–5. Dostupné online. 
  11. ↑ (anglicky) Hill Climb winners : 1897-1949 Archivováno 30. 11. 2019 na Wayback Machine.
  12. ↑ La Vie au Grand Air, 18. dubna 1903, s. 247.
  13. ↑ St. Petersburg to Moscow race. www.teamdan.com [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-21. 
  14. ↑ Article Skoda feiert Motorsportgeschichte seit 1901. www.faszination-oldtimer.de [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-06. 

Literatura

editovat
  • Harald Linz, Halwart Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie. United Soft Media Verlag GmbH, München 2008, ISBN 978-3-8032-9876-8.
  • George Nick Georgano (šéfredaktor): The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile, Volume 3 P–Z. Fitzroy Dearborn Publishers, Chicago 2001, ISBN 1-57958-293-1.
  • Martin Pfundner: Austro-Daimler und Steyr – Rivalen bis zur Fusion. ISBN 978-3-205-77639-0.
  • Hans Seper: Die Brüder Gräf, Geschichte der Gräf und Stiftautomobile ISBN 3-85339-216-4.

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Hieronimus na Wikimedia Commons
  • Reportáž o posledním závodě. In: Sportblatt am Mittag / Sport-Tagblatt. Sport-Ausgabe des Neuen Wiener Tagblattes, 10. května 1922, s. 6 Online na http://anno.onb.ac.at/
  • Zpráva o pohřbu. In: Sportblatt am Mittag / Sport-Tagblatt. Sport-Ausgabe des Neuen Wiener Tagblattes, 16. května 1922, s. 6 Online na http://anno.onb.ac.at/
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otto_Hieronimus&oldid=24583054“