Wikipedie

Benz & Cie.

německá automobilka
Možná hledáte: firmu C. Benz Söhne sídlící v Ladenburgu.

Benz & Cie. byla německá strojírenská firma a automobilka, založená v roce 1883 v Mannheimu. Později vyráběla automobily i v továrnách v Mannheimu-Waldhofu a Gaggenau.

Benz & Cie.
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1883
Datum zániku1926
NástupceDaimler-Benz
ZakladatelKarl Benz
Adresa sídlaMannheim, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl, výroba motorových vozidel, kromě motocyklů a vehicle construction
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Logo Benz

Historie firmy

editovat

Benz & Cie. Rheinische Gasmotorenfabrik Mannheim

editovat
 
Stacionární motor Benz

Inženýr Carl Benz, který v roce 1879 vyvinul svůj první funkční dvoudobý spalovací motor, opustil v roce 1883 svou firmu „Mannheimer Gasmotorenfabrik“. 1. října stejného roku založil s obchodníky Maxem Casparem Rose a Friedrichem Wilhelmem Eßlingerem společnost „Benz & Cie. Rheinische Gasmotorenfabrik in Mannheim“. Za první čtyři měsíce vyrobila a prodala nová firma více než 800 stacionárních motorů.

V roce 1886 si nechala společnost patentovat nový, tříkolový vůz Benz Patent-Motorwagen Nummer 1, poháněný ligroinem. Tím se firma Benz & Cie. stala prvním výrobcem automobilů v Německu. V rychlém sledu vznikla další tří a čtyřkolová vozidla. Zatímco Benz & Cie. vyráběla podvozky a motory, mannheimská kolářská dílna Kalkreuther dodávala většinu nástavby a karoserií. Dvoudobých motorů v roce 1886 vzniklo 80, do roku 1891 jich bylo vyrobeno 500, z čehož byla velká část exportována.

V roce 1890 společnost opustili oba společníci Rose a Eßlinger. Novými Benzovými společníky se stali Friedrich von Fischer a Julius Ganß, kteří, stejně jako Benz, viděli budoucnost ve výrobě automobilů. O rok později za pomoci čepů náprav opět vylepšil Benz řízení a zavěšení kol svých vozidel.[1]

V letech 1887 až 1899 vzrostl počet zaměstnanců ze 40 na 430. Do roku 1893 vzniklo jen 69 vozidel, do přelomu století firma celkem vyrobila 1709 vozů.

Akciová společnost

editovat
 
Carl Benz v roce 1903 své aktivity ve firmě opět utlumil (kolorovaná fotografie z pozdějších let)

V roce 1899 se Benz & Cie. (nebo jak je zmiňováno v některých zdrojích Benz & Co.) změnila na „Benz & Cie. AG“; ve vedení nové akciové společnosti se stali majoritní vlastníci Benz a Ganß.

V novém století se majitelé rozhodli pro stavbu nové továrny koupit pozemky na mannheimském předměstí Waldhof, prodeje vozů však šly drasticky dolů. Nejdůležitější konkurent, firma Daimler-Motoren-Gesellschaft ve Stuttgartu vyráběla modernější vozy Mercedes v té době v největší továrně na světě a převzala i velkou část trhu. Julius Ganß zaměstnal francouzského konstruktéra Mariuse Barbarou, podle jehož plánů měla urychleně vzniknout nová modelová řada. Ta měla nahradit zastarávající Benzovu konstrukci a na trh byla uvedena pod jménem „Parsifal“. „Nejstarší a největší speciální továrna světa na výrobu motorových vozů“ – jak sebe sama Benz & Cie. inzerovala v roce 1902, nabízela následující modely: 4½, 6, 10, 12, 15 a 20 PS. Bylo vyrobeno celkem 3600 vozidel.

Barbarou byl na veřejnosti prezentován jako konstruktér nových vozů Benz, což Carla Benze rozhněvalo natolik, že se v roce 1903 stáhl z aktivit ve firmě. Nová modelová řada však situaci firmy nijak zásadně nezlepšila a tak v roce 1904 Ganß a Barbarou společnost opustili a Benz se opět stal předsedou správní rady.

Noví společníci Georg Diehl a Fritz Erle zaměstnali nového konstruktéra Hanse Nibela a ponechali mu volnou ruku k celkovému přepracování modelové řady. To přineslo v roce 1905 potřebný komerční úspěch, převážně s vozy vyšší a luxusní třídy. Světové proslulosti dosáhly i závodní vozy firmy Benz & Cie. Nejznámějším modelem byl typ Blitzen-Benz z roku 1909. Automobil s motorem o objemu 21,5 litru a výkonu 200 koní (147 kW) překonal jako první vozidlo na světě rychlost 200 kilometrů v hodině. V té době byl Blitzen-Benz rychlejší než soudobá letadla a lokomotivy. V roce 1911 ustanovil rychlostí 228,1 km/h rychlostní rekord, který nebyl až do roku 1919 překonán.

Továrny Gaggenau a Waldhof

editovat
 
Logo Benz Gaggenau

Společnost Benz & Cie. rozpoznala svou další šanci ve výrobě nákladních automobilů, což v mannheimské továrně nebylo možné. Proto od roku 1907 spolupracovala s firmou Süddeutsche Automobil-Fabrik Gaggenau GmbH v Gaggenau, jejíž výrobní prostory o dva roky později převzala celé. Süddeutsche Automobilfabrik se nadále zabývala už jen výrobou nákladních vozů, výrobu široké řady osobních vozů opustila. V roce 1912 po dočasném fungování pod značkou Benz-Gaggenau převzal Benz firmu SAF celou. V továrně se až do roku 2002 vyráběly kromě jiných například vozy Unimog.

Prostor v mannheimské továrně už nestačil ani pro výrobu osobních automobilů. Proto se Benz a Ganß rozhodli na už dříve zakoupeném pozemku ve Waldhofu postavit v letech 1908 a 1909 továrnu novou.

Stacionární motory – jeden z pilířů firmy – byly nadále vyráběny v továrně v centru Mannheimu. V roce 1910 zaměstnávala firma Benz & Cie. asi 2500 lidí v Mannheimu a 840 v Gaggenau.

Benz & Cie., Rheinische Automobil- und Motorenfabrik AG

editovat
 
Historický cenný papír Benz & Cie. z roku 1912

Vzhledem k tomu, že výroba automobilů se stala hlavním výrobním programem, v srpnu 1911 se změnil název společnosti na „Benz & Cie., Rheinische Automobil- und Motorenfabrik AG“.

Od roku 1911 vyráběla firma Benz & Cie. opět i malé automobily s objemem do 2 litrů, které se staly základem válečné a poválečné produkce.

Carl Benz se po Mezinárodní automobilové výstavě v Berlíně v roce 1921 zajímal například i o revoluční Rumpler Tropfenwagen jako o perspektivní závodní vůz. Zakoupil proto od Edmunda Rumplera v roce 1922 licenci.[2] Od roku 1922 vznikl z této spolupráce prototyp otevřeného cestovního vozu, téměř shodný s Rumplerovým Tropfenwagenem, ale s logem Benz.[3] Benz však později spolupráci s Rumplerem ukončil, protože sportovní automobil „Benz-Tropfenwagen“, vyráběný od roku 1923 v malém počtu, nebyl komerčně úspěšný.

Před a během první světové války byly v Mannheimu vyráběny i letecké motory (Benz Bz III).

V roce 1922 byla výroba stacionárních motorů Benz oddělena a prodána jako celek berlínské finanční skupině Fonfé. Provoz v továrně v mannheimské místní části Innenstadt pokračoval pod názvem „Motoren-Werke Mannheim AG“ (MWM) dále.

Lokomotivy

editovat

Od přelomu století vyráběla firma v Mannheimu také malé dvounápravové parní lokomotivy, převážně pro důlní a zemědělské dráhy.[4]

Fúze s Daimlerem

editovat

Od roku 1921 získával berlínský burzovní spekulant a největší obchodník s automobily v Německu Jakob Schapiro řadou smělých finančních transakcí, barterových obchodů a kompenzací ve společnosti Benz stále významnější postavení. Nakonec se stal členem dozorčí rady a v roce 1924 už vlastnil 60 % akcií Benz & Cie. AG.

Podobným stylem získal vliv v dalších německých automobilkách, kromě jiného v Daimler-Motoren-Gesellschaft (DMG) ve Stuttgartu, NAG v Berlíně, Hansa-Lloyd v Brémách a NSU Motorenwerke v Neckarsulmu. Svými spekulacemi přivedl Schapiro všechny tyto firmy na pokraj bankrotu. Nadále se udržela pouze firma Daimler, pravděpodobně díky své ekonomické síle.

Předseda dozorčí rady Benz & Cie., Wilhelm Kissel, započal v roce 1924 jednání o fúzi s bývalým konkurentem DMG. Obě firmy nějakou dobu spolupracovaly i prodeji automobilů. V roce 1925 se stal Kissel také předsedou dozorčí rady DMG. 1. července 1926 splynuly obě firmy v poměru 654 (Daimler) : 346 (Benz) v novou společnost Daimler-Benz AG se sídlem ve Stuttgartu-Untertürkheimu.

Automobily

editovat
osobní vozy
sportovní a závodní vozy

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benz & Cie. na německé Wikipedii.

  1. ↑ Ein Jahrhundert Automobiltechnik – Nutzfahrzeuge, Seite 14 f. VDI-Verlag 1987, ISBN 3-18-400620-4
  2. ↑ H. C. Graf von Seherr-Thoss: Die deutsche Automobilindustrie. Eine Dokumentation von 1886 bis 1979. Deutsche Verlags-Anstalt, 1979, s. 82
  3. ↑ Werner Oswald: Mercedes-Benz. Personenwagen 1885 bis 1945. Motorbuch Verlag, 2007, s. 58-59
  4. ↑ Benz & Cie., Rheinische Automobil- & Motorenbau-Fabrik AG, Abt. Motorenbau, Mannheim
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.mercedes-benz.cz [online]. [cit. 2016-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-16. 

Literatura

editovat
  • Hans-Otto Neubauer, Michael Wessel: Die Automobile der Benzstadt Gaggenau. Neubauer-Verlag, Hamburg 1986.
  • Werner Oswald: Mercedes-Benz Personenwagen 1886–1986. Motorbuch-Verlag, Stuttgart 1987, ISBN 3-61301133-6.
  • Mercedes-Benz AG (vyd.): Benz & Cie. Zum 150. Geburtstag von Karl Benz. Motorbuch-Verlag, Stuttgart 1994.
  • Hans-Erhard Lessing a kol. (vyd.): Die Benzwagen. (reprint firemní tiskoviny z roku 1913) Wellhöfer-Verlag, Mannheim 2008.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Benz_%26_Cie.&oldid=22982460“