Ohrozim
Obec Ohrozim se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 464[1] obyvatel. Hlavní dominantou obce je kostel sv. Václava.
| Ohrozim | |
|---|---|
 Panorama obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°29′11″ s. š., 17°1′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 464 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,29 km²[2] |
| Katastrální území | Ohrozim |
| Nadmořská výška | 305 m n. m. |
| PSČ | 798 03 |
| Počet domů | 192 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ohrozim 31 798 03 Plumlov ou.ohrozim@seznam.cz |
| Starosta | Ing. Michal Lukeš |
| Oficiální web: www | |
  Ohrozim | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589802 |
| Kód části obce | 109363 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatJméno vesnice, původně mužského rodu, bylo odvozeno (fakticky změkčením koncové souhlásky) od osobního jména Ohrozim (což vlastně byl tvar příčestí přítomného trpného slovesa ohroziti) a znamenalo "Ohrozimův majetek". V místní lidové mluvě se mužský rod jména vsi udržel až do 20. století.[4]
Historie
editovatPoprvé je Ohrozim zmíněna roku 1131 v kupních smlouvách olomoucké kapituly, která zde vlastnila šest popluží.[5] V závěru 13. století získal její polovinu olomoucký klášter dominikánek,[6] který ji však záhy směnil za jiná zboží.[5] V polovině 14. století patřil díl vsi místnímu vladykovi Mikuláši Dítěti z Ohrozimi a jen krátce poté je zde poprvé zmiňován farní kostel.[5]
Mladší dějiny ohrozimského zboží byly vesměs spjaty s osudy panství Plumlov pod něž patřilo od roku 1384.[6] V té době už v Ohrozimi existovala fara. Ta zanikla za třicetileté války a byla jako kaplanka nejprve obnovena k roku 1785.
Obecní symboly
editovatObecní symboly Ohrozimi udělil 22. ledna 2001 Václav Klaus, předseda Parlamentu České republiky. Jejich slavnostní vysvěcení proběhlo 6. května 2001 v místním chrámu u příležitosti svěcení nového obětního stolu.[7]
Blason znaku: Červeno-zlatě polcený štít s modrou hlavou. V ní doleva položený stříbrný meč se zlatým jílcem a záštitou, přeložený červenou zlatě zdobenou knížecí korunou (symboly svatého Václava odkazující k patrociniu zdejšího kostela). Vpravo tři zlaté ryby pod sebou (vladycký rod Pranteylů z Ohrozimě), vlevo půl černé zubří hlavy se zlatou houžví (šlechtický rod Pernštejnů).[7][8]
Blason vlajky: List tvoří žerďový modrý klín s vrcholem na vlajícím okraji a horní žluté a dolní červené trojúhelníkové pole. V modrém klínu bílý meč se žlutým jílcem a záštitou hrotem k vlajícímu okraji, překrytý na čepeli červenou, žlutě zdobenou knížecí korunou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[8]
Obyvatelstvo
editovatStruktura
editovatVývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Ohrozim | 582 | 581 | 638 | 612 | 657 | 655 | 672 | 618 | 633 | 550 | 504 | 424 | 424 | 472 |
| Počet domů | část Ohrozim | 87 | 101 | 107 | 107 | 119 | 129 | 143 | 162 | 163 | 159 | 152 | 169 | 170 | 188 |
Pamětihodnosti
editovat- Socha svatého Floriána na návsi
- Mohylník, archeologické naleziště
- Čubernice - přírodní památka v místě pravěkého hradiště z pozdní doby kamenné. Nečetnými povrchovými nálezy doloženo osídlení z pozdní doby kamenné, podrobnější výzkumy nebyly provedeny.
- Přírodní památka Za hrnčířkou
- Přírodní památka Ohrozim-Horka
- Jasan u studánky – památný strom u pramene Lešanského potoka (49°29′38,2″ s. š., 17°0′24,7″ v. d.)
- Kostel svatého Václava
Zaniklé stavby
editovatSocha svatého Floriána
editovatNa návsi se nachází socha svatého Floriána, patrona všech hasičů, pocházející z roku 1828. Je zhotovena z pískovce a ohraničena železnou ohrádkou.
Sv. Florián je oblečen v oděvu římského vojáka, tzn. v plášti a s přilbicí. V pravici drží vědro, v levici praporec ukončený pozlaceným hrotem. Zdejší socha je od roku 1958 vedena mezi kulturními památkami.
Čubernice
editovatSeverně nad Plumlovskou přehradou se nachází přírodní památka Čubernice. Jedná se o ze tří stran nepřístupnou stráň porostlou křovinami s teplomilnou květenou a výskytem koniklece. Její rozloha činí necelé 1,2 ha. Bylo zjištěno, že se zde nacházelo hradiště z pozdní doby kamenné. Dodnes jsou z něj vidět nepatrné náznaky v terénu, zvláště na jižní straně a kolem vrcholu. V osmdesátých letech 19. století zde plumlovský řezník Pácl vykopal 16 měděných seker a dýk. Většina tehdejšího nálezu byla rozebrána místními lidmi. Jen malá část se nachází v zámeckém muzeu v Brně a jedna sekyra byla umístěna do Vlastivědného muzea v Olomouci. Místní hradiště však nebylo dodnes důkladně prozkoumáno. V okolí se nachází chatová oblast. Jméno Čubernice nese i motel pod tímto kopcem.
Větrný mlýn
editovatVětrný mlýn, holandského typu, na Horce začal mlít 27. března 1838. Posledním mlynářem byl Josef Motal z Lešan. V domě poblíž zřídil hostinec, ve kterém pořádal taneční zábavy pro mládež.
Od roku 1890 se mlýn používal jako skladiště pro hospodářské nářadí a píci. Kolem roku 1922 byl rozebrán a materiál použit na stavby v okolí. Dodnes se dochovaly pouze kruhové základy a mlýnský kámen.
Kostel svatého Václava
editovatPůvodní gotický kostel už v polovině 19. století nedostačoval potřebám obce. Nový kostel byl postaven v roce 1853 a můžeme ho zařadit do novorománského slohu. I díky tomuto počinu byla v roce 1859 v obci opět obnovena farnost.[6] V letech 2003 a 2004 prošel chrám rozsáhlou rekonstrukcí.[7]
Osobnosti
editovat- Antonín Tesař (1855–?) – prezident notářské komory v Brně, spoluzakladatel spolku Dům útěchy.[10]
- Antonín Gottwald (1869–1941), učitel, sběratel a amatérský archeolog.
- Josef Obr (1877–1965) – lesmistr, vynálezce v oboru lesních strojů (tzv. Obrovy klučky)
- Karel Dobeš (1883–1963) – řídící učitel na zdejší obecné škole v letech 1921 až 1924, amatérský archeolog.[11]
- Alois Král (1895–1945) – pedagog, člen odboje, oběť nacismu.[12]
- Josef Obr (1896–1970) – překladatel z estonštiny, novinář a gymnaziální učitel
- Václav Otáhal (1908–1942) – římskokatolický kněz, rodák z Horní Moštěnice, kaplanem v Ohrozimi v letech 1935 až 1936. Zatčen nacisty v Drahotuších 1. září 1939 v rámci Akce Albrecht I. Zemřel v koncentračním táboře Dachau 1. prosince 1942 na následky flegmóny.[13] Jeho jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.
- Jaroslav Chlup (1919–1943) – plukovník in memoriam, pilot 310. československé stíhací perutě RAF [14][15]
- Kamil Obr (* 1971) – římskokatolický kněz[16]
Letecké nehody
editovatObyvatelé Ohrozimi byli svědky dvou leteckých nehod. První se udála 15. července 1937. Zahynul při ní dvaadvacetiletý pilot-žák Jozef Kamenický z Nitry, když vyskočil ve výšce 150 m, ale neotevřel se mu padák.[17] Jeho instruktor, třicetiletý Jaromír Gungal z Bítova, zemřel na následky zranění 7. srpna 1937. Jaromír Gungal[18] byl učitelem létání Františka Fajtla.[19]
Druhá havárie z 18. července 1952 připravila o život osm mužů: Ludovíta Pivarčeka, Josefa Kvapila, Vladimíra Kroftu, Jiřího Jehličku, Vladislava Pachtu,[20] Karla Kostelníčka, Jana Podhorského a Cyrila Hanuliaka. V jasném počasí po sedmé hodině ranní, při startu z letiště Prostějov – Stichovice, havaroval dvoumotorový C-3Bv.[21] Letounu vysadil motor a v zatáčce tzv. sklouzl po křídle.
Galerie
editovat-
Pohled na Ohrozim z poldru nad obcí -
Pohled k samotě Horka nad Ohrozimí -
Kříž nad obcí -
Socha svatého Floriána -
Lokalita U Jasénků u Plumlova -
Přírodní památka Ohrozim-Horka -
Přírodní památka Za Hrčířkou -
Přírodní památka Čubernice -
Kostel sv. Václava
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg){kind=small}
.jpg)
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 163, 164.
- ↑ a b c Ohrozim (Olomoucký kraj) - Ministry of the interior of the Czech Republic. www.mvcr.cz [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ohrozim se může pochlubit pravěkými mohylami i kouskem prvorepublikové dálnice. Olomouc [online]. 2020-01-10 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historie obce Ohrozim: O OBCI: Obec Ohrozim. www.ohrozim.cz [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b KURZY.CZ. Ohrozim - znak, vlajka, skloňování | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Ohrozim [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Tesař - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Karel Dobeš - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Alois Král - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online.
- ↑ VÉVODA, Martin. Faráři v Drahotuších [online]. Drahotuše: 2010 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online.
- ↑ VPM | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Kamil Obr – kněz velký nejen jménem, ale i srdcem. www.tka.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Jozef Kamenický | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Jaromír Gungal | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ KÝROVÁ, Zuzana. Život generálporučíka Františka Fajtla [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2015 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Vladislav Pachta | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Aero C-3B : Aero. Valka.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ohrozim na Wikimedia Commons - Ohrozim v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.ohrozim.cz/
- https://www.hrady.cz/kostel-sv-vaclava-ohrozim
- Socha sv. Floriána, Ohrozim (hrady.cz)
