Koruna (klenot)

klenot, pokrývka hlavy, odznak moci a důstojnosti

Koruna (z latinského coronavěnec, řecky κορώναvěnec, koruna) je drahocenný klenot, používaný jako pokrývka hlavy, vyrobený většinou ze zlata a zdobený drahými kameny.

Koruna Svaté říše římské ve vídeňské klenotnici, 12. století
Svatováclavská koruna českých králů, Praha 1346

Koruna je používána panovníky jako odznak moci a důstojnosti, a to především v západním křesťanství. Je také symbolem vlády těchto panovníků nad určitým národem nebo územím. Přeneseně proto výraz „koruna“ znamená i samotné království nebo císařství (tzn. prohlásíme-li o panovníkovi, že získal korunu, máme tím na mysli, že společně s korunou získal i nárok na k ní náležející území).

Rituál používání koruny pochází ze starověku. Již ve starověkém Egyptě nosil panovník dvojitou bílo-červenou korunu horního a dolního Egypta. V antickém Řecku nosil čelenku či diadém. Perští králové patřili k prvním, kteří nosili uzavřenou korunu, tzv. tiáru. Tato podoba byla později převzata byzantskými císaři a také papeži, kteří používali trojitou korunu do roku 1963. V papežově znaku zůstala tiára do roku 2005, kdy ji papež Benedikt XVI. změnil na biskupskou mitru, ve znaku vatikánských úřadů se tiára nadále používá.

Římští císaři používali diadém nebo vavřínový věnec imperátorů, jako symbol své moci. Vládcové Germánů nosili přilbu nebo čelenku. Od karolinských dob se běžně používaly uzavřené koruny, jež byly překlenuté jedním nebo více oblouky.

Korunovace

editovat

Ve středověké Evropě propůjčovala panovníkovi jeho legitimitu teprve řádně vykonaná korunovace jedinou správnou korunou na jediném správném místě řádným, tzn. k tomu oprávněným korunovačem (Coronator). Ve Svaté říši římské mohl být zvolený král korunován výhradně rýnskokolínským arcibiskupem a to v Cáchách – a od 16. století ve Frankfurtuříšskou korunou. Korunovace císaře musela být vykonána – též až do 16. stol – papežem v Římě nebo papežským legátem. Místem korunovace francouzských králů pak byla Remešská katedrála.

Typy korun

editovat
 
Obecná uzavřená královská koruna
 
Knížecí hodnostní korunka
 
Trojitá papežská koruna jako součást papežského znaku
Související informace naleznete také v článku Hodnostní koruna.

Vládnoucí knížata a šlechtici, kteří podle pravidla priority byli podřízeni císařům a králům, nosili hodnostní korunu, jejíž tvar a podoba určovaly postavení nositele. Od 17. století existovaly také tzv. hodnostní perly.

Císařská koruna

editovat

Císařská koruna je každá vzhledově jiná:

Královská koruna

editovat

Královská koruna může být otevřená (bez oblouků) nebo uzavřená (s oblouky, ev. s říšským jablkem):

Některé slavné koruny

editovat

Galerie

editovat

Literatura

editovat
  • Jürgen Abeler: Kronen. Herrschaftszeichen der Welt. 1. Auflage, Düsseldorf/Vídeň (Econ) 1972; ISBN 3-430-11002-5

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat