Nikolaj Nikolajevič Romanov

Nikolaj Nikolajevič
	velkokníže ruský
Úplné jméno	Nikolaj Nikolajevič Romanov
Tituly	Jeho Imperátorská Výsost
Narození	18. listopadu 1856; Petrohrad, Rusko
Úmrtí	5. ledna 1929 (ve věku 72 let); Antibes, Francie
Manželka	Anastázie Černohorská
Potomci	bezdětný
Dynastie	Holstein‑Gottorp‑Romanov
Otec	Nikolaj Nikolajevič
Matka	Alexandra Petrovna Oldenburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velkokníže Nikolaj Nikolajevič Romanov (6. listopadu^jul./ 18. listopadu 1856^greg. – 5. ledna 1929) byl členem ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov. Byl generálem ruské carské armády během první světové války, kde udělal skvělou kariéru (od roku 1914 do 1915 nejvyšší velitel armády, v roce 1915 velitel kavkazských vojsk, kdy nahradil Voroncov-Daškova).

Pro odlišení od svého otce stejného jména je někdy uváděn jako Nikolaj Nikolajevič mladší, či velký Nikolaj pro svou tělesnou výšku, kterou se lišil od svého bratrance, cara Mikuláše II. (Nikolaje II.), který byl nižšího vzrůstu.

Rodina

Nikolaj byl synem velkoknížete Nikolaje staršího a jeho ženy, velkokněžny Alexandry. Jeho prarodiče byli ruský car Mikuláš I. Pavlovič a Šarlota Pruská.

Manželství

Dne 29. dubna 1907 se Nikolaj oženil s princeznou Anastázií Černohorskou, dcerou krále Nikoly I. Petroviće-Njegoše a královny Mileny Vukotić. Jejich manželství bylo velmi šťastné. Oba se hlásili k pravoslavné víře a oba měli bohaté mystické znalosti. Přesto, či snad právě proto, chovali hluboký odpor k mnichovi Rasputinovi, který měl obrovský vliv na carský manželský pár, považujíce ho za hochštaplera a bezohledného manipulátora.

Manželství Nikolaje a Anastázie zůstalo bezdětné.

Po revoluci

Po odstavení Romanovců od vlády a rozpadu Ruského impéria po Říjnové revoluci (1917) žili Anastázie s manželem na Kavkaze, pak na Krymu ve městě Jalta. Odtud v roce 1919 utekli před bolševiky na palubě britské bitevní lodi HMS Marlborough. Krátce se usadili v Itálii, na královském dvoře Anastáziiny sestry, královny Eleny a jejího manžela Viktora Emanuela III.. Nakonec odešli do Francie, kde také oba zemřeli. Anastázie přežila svého manžela o šest let a zemřela v Antibes. Oba byli pochováni v kryptě pravoslavného chrámu sv. Michaela v Cannes.