Netvařec křovitý
Netvařec křovitý (Amorpha fruticosa) je vytrvalý, nenáročný, opadavý keř považovaný v České republice za neofyt. Tento jediný druh rodu netvařec, jenž vyrůstá v české přírodě, byl do Evropy zaveden v prvé polovině 18. století jako okrasná rostlina.
 Netvařec křovitý | |
|---|---|
 Netvařec křovitý (Amorpha fruticosa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Rod | netvařec (Amorpha) |
| Binomické jméno | |
| Amorpha fruticosa L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatPochází z východních oblastí Severní Ameriky, odkud byl rozšířen do mnoha evropských i asijských zemí. Původně to bylo lidským přičiněním, nyní se ale šíří samovolně podél silnic a řek, kde obsazuje vlhká a světlá místa. V Čechách se začal pěstovat jako zahradní a parková rostlina v polovině 19. století a roku 1932 byl prvně zaznamenán zplanělý ve volné přírodě.
Ekologie
editovatVe své severoamerické domovině roste na vlhčích místech ve stinných roklích, v mokřadech i na březích jezer či vodních toků. Na nově osídlených územích se mu ale dobře daří i na sušších místech, kde je půda kamenitá a málo výživná. Využívá toho, že jeho kořenový systém žije v symbióze s půdními bakteriemi vázajícími vzdušný dusík, a obohacuje půdu. Patří mezi keře nejčastěji používané pro ozelenění neplodných míst. Rostlina dobře snáší záplavy i letní přísušky.
Popis
editovatKeř s přímými, nepravidelně rozestavěnými větvemi, které dorůstají do výšky 4 m. Jejich hladká kůra je zbarvená černošedě až hnědošedě. Letorosty jsou v mládí pýřité, později olysávají. Listy s opadavými palisty jsou lichozpeřené a bývají dlouhé až 30 cm. Lístky s kratičkými řapíčky vyrůstají v pěti až dvanácti párech, jsou podlouhlé až elipsovité, na bázi zakulacené či klínovité a na vrcholu tupé. Bývají velké 15 až 40 × 8 až 20 mm, žláznatě tečkované, tmavozelené, mají žlutě prosvítající žilky a někdy jsou krátce chlupaté.
Květenství je 7 až 15 cm dlouhý hrozen tvořený 50 až 70 malými, oboupohlavnými, pětičetnými, šikmo odstávajícími květy. Zvonkovitý, roztroušeně chlupatý kalich, asi 3 mm dlouhý, má nestejně dlouhé zuby, horní jsou kratší. Korunu tvoří jen široce elipsovitá, na vrcholu plytce vykrojená pavéza zbarvená tmavě až světle fialově, červenofialově nebo bíle; křídla i člunek chybí. Deset dlouhých tyčinek (devět je jich srostlých) má žluté prašníky čnící ven z květu. Přisedlý semeník mívá jedno až dvě vajíčka. Kvete v červnu a červenci, opylován je včelami a motýly, kterým poskytuje nektar. Ploidie druhu je 2n = 40.
Plod je podlouhlý, čárkovitý, hnědý, nepukavý lusk, asi 8 mm dlouhý. Žláznatě tečkované lusky s kratičkým zobánek vyrůstají klasnatě nahloučené, obsahují jedno až dvě semena asi 4 mm velká. Semena bývají podlouhle vejčitá či ledvinovitá, mírně zploštělá, zelenohnědá a lesklá.
Rozmnožování
editovatRozmnožuje se snadno semeny, kterých produkuje veliká množství, nebo dřevitými řízky; téměř každý do země vložený kousek výhonu se ujímá. Je počítán za potenciálně nebezpečnou invazní rostlinu, hlavně v teplejších oblastech.
Význam
editovatNetvařec křovitý byl v Evropě v minulosti vysazován v parcích a na ulicích měst jako ozdobný keř. Později se začalo využívat i jeho statného kořenového systému a začal být používán pro ozelenění neplodné půdy, zpevňování erozí ohrožených svahů, jako větrolam okolo silnic i coby medonosná rostlina. Využívá se také jeho odolnosti vůči zvýšené salinitě půdy a používá se v dělicích pásech na dálnicích nebo po okrajích silnic. Protože dobře snáší průmyslové znečištěné i prašné ovzduší, bývá sázen okolo objektů produkující polétavý prach. Rostliny i semena obsahují isoflavonoidy a jsou mírně jedovaté.[1][2][3][4][5]
-
Kolonie netvařce křovitého -
Rozkvetlé květenství -
Plodenství suchých lusků -
Lusky a semena
Reference
editovat- ↑ RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Netvařec křovitý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.07.2007 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Netvařec křovitý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 29.06.2010 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online.
- ↑ BUČEK, Antonín. Pozor na netvařec [online]. Masarykova univerzita v Brně, rev. 2009 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Beztvarec krovitý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2015-05-12]. S. 146. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)
- ↑ Flora of China: Amorpha fruticosa [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu netvařec křovitý na Wikimedia Commons
