Wikipedie

Naděje dožití

předpokládaný věk dožití určité populace

Naděje dožití (očekávaná zbývající délka života) je statistickou mírou odhadu průměrného počtu zbývajících let života ex v daném věku x pro danou populaci (může jít o celý svět nebo jeden stát, region, etnickou skupinu, zvlášť muže a ženy…). Nejčastěji používaným údajem v národních i mezinárodních statistikách je naděje dožití při narození, někdy označovaná jako (očekávaná) střední délka života (právě narozených) e0.

Naděje dožití v roce 2017
     >82
     80-81
     78-79
     76-77
     74-75
     72-73
     70-71
     65-69
     60-64
     55-59
     50-54

Naděje dožití při narození je vhodnější označení, protože střední délka života je často zaměňována s průměrným věkem při úmrtí a dokonce i s průměrným věkem obyvatel, který však zahrnuje všechny žijící jedince v populaci a je proto výrazně nižší.[1][2]

Skutečnou střední délku života osob narozených v určitém roce (tj. jejich průměrný věk při úmrtí), stejně jako zbývající délku života osob ve věku x, lze vypočítat jedině dodatečně, teprve až všichni tito jedinci zemřou. Naděje dožití je statistický odhad – hypotetická průměrná délka života při narození (respektive zbývající délka života ve věku x) za předpokladu, že úmrtnost v jednotlivých věkových kategoriích bude po celou dobu zbývajícího života věkové skupiny, pro kterou se naděje dožití počítá, odpovídat úmrtnosti pozorované v roce, kdy je naděje dožití vyhodnocována.[1][2][3] Průměrný věk, kterého se dožijí lidé narození v daném roce bude pravděpodobně jiný, protože předpoklad neměnné úmrtnosti nebude splněn. S rostoucím věkem se rozdíl mezi statistickým odhadem a skutečnou dobou dožití obvykle zmenšuje, protože změny úmrtnosti jsou obvykle pomalé.

Naději dožití ovlivňují různé (částečně vzájemně korelované) faktory jako je strava, ekonomická situace regionu, kvalita infrastruktury (pozitivně především kvalita pitné vody a čištění odpadních vod, negativně exhalace), stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země (válka), epidemie, stav životního prostředí (čistota ovzduší, kontaminace půdy, vodstva, kvalita potravin apod.) a řada dalších faktorů.

Naděje dožití však nevypovídá o kvalitě života a zdraví, tu lépe popisuje ukazatel délky života prožité ve zdraví.[4][5] Ženy žijí déle než muži, v Česku se rozdíl pohybuje kolem 6 let.[6][7] ale většinu času navíc prožijí nemocné nebo jinak omezené ve svých aktivitách.[4]

Výpočet naděje dožití

editovat

Podle notace užívané v pojistné matematice je (pro osoby věku x zbývající) naděje dožití   dána jako

 

kde   je pravděpodobnost přežití od věku   do věku   (kde   je počet lidí žijících s věkem  ) a   je pravděpodobnost úmrtí mezi věkem   a   (kde   je počet úmrtí ve věku  ). Podrobnou metodiku výpočtu úmrtnostních tabulek pro všechny úrovně územních statistických jednotek (tj. stát, regiony soudržnosti, kraje, okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností) lze nalézt na stránkách Českého statistického úřadu (viz například ČSÚ - Úmrtnostní tabulky - Metodika).[8] Většinou se uvádí pouze naděje dožití při narození, tedy  . Uvedeným výpočtem zjištěná hodnota však není predikcí budoucnosti, ale hodnota odpovídá počtu dožitých let, které se všechny prožijí v daném kalendářním roce, pro které je statistika vztažena. Aktuální pravděpodobnou délku života do aktuálního průměrného věku úmrtí (podle stavu aktuální úmrtnosti) je možné získat jako

 

což dává hodnotu blízkou hodnotě naděje dožití   (a dokonce hodnotu shodnou pro exponenciální nárůst pravděpodobnosti úmrtí s věkem, což je běžný trend při stárnutí). Například podle dat ČSÚ byla pro muže narozené v roce 1925 naděje dožití při narození   rovna 53,3 roku. V důsledku zlepšení zdravotního stavu populace, kvalitnější stravy a lepší zdravotní péče však v roce 1978 muži umírali průměrně ve vyšším věku – téměř 67 let.[9][10] Přesnějších odhadů lze dosáhnout extrapolací úmrtnostních tabulek (např. Lee-Carterovou metodou). Na druhou stranu dočasné negativní vlivy (jako je například pandemie) mohou dočasně snížit očekávanou naději dožití i o několik let. Například snížení naděje dožití při narození v letech 2020 až 2022 odpovídá pandemickým úmrtím v těchto letech, která se týkala převážně lidí s věkem nad 65 let,[11] skutečný dopad na délku života lidí narozených v uvedených letech však bude pravděpodobně minimální.

Vývoj pravděpodobnosti úmrtností s věkem popisuje tzv. Gompertz-Makehamův zákon (respektive model). Exponenciální nárůst je popisován Gompertzovou funkcí a příspěvek nezávislý na čase je pak Makehamův. Rypoš lysý však u lidí dominující Gompertzův příspěvek nemá.[12]

Střední (průměrná) hodnota je ovšem vzhledem k asymetrickému rozložení pravděpodobnosti úmrtí značně (o několik let) jiná než medián (jakého věku se dožije polovina lidí) či nejpravděpodobnější věk dožití (modus).[13]

Rozdíly

editovat
 
Naděje dožití při narození podle regionu (včetně výhledu z roku 2008), 1950-2050
 
Souvislost naděje dožití při narození u žen a mužů

Nejnižší hodnoty naděje dožití jsou uváděny v Africe (muži v některých státech pouze 50 let), nejvyšší naopak v Japonsku (ženy 88 let) a například ve Skandinávii.

Z hlediska rozdělení podle pohlaví se ženy nyní dožívají obvykle o 10 % vyššího věku než muži. Jejich průměrný tep srdce je ale o 10 % vyšší, což je v rozporu s hypotézou o konstantním (omezeném) počtu tepů za život.[14]

V České republice se rozdíl dlouhodobě pohybuje kolem 6 let, v letech 2015-2016 byla naděje dožití 76 let u mužů a 82 let u žen. Podle středních předpovědí OSN se do roku 2050 tyto hodnoty zvýší na 82 let u mužů respektive 86 let u žen.[15] Proto také do roku 2012 v ČR existovala výjimka na rozdíl v životním pojištění mužů a žen.[16] Rozdíl je převážně způsoben vyšší úmrtností mužů, která je způsobena u mužů vyšší incidencí zhoubných nádorů, vyšší konzumací cigaret, drog a alkoholu, vyšší fyzickou zátěží.[17][18] Také méně porodů způsobilo nárůst tohoto rozdílu.[19] Tím se také mění poměr pohlaví. Ovšem i mezi nenarozenými mají chlapci vyšší úmrtnost.[20]

Samci se obecně dožívají nižšího věku než samice.[21] To naznačuje, že příčinou rozdílu mohou být vedle společenských i genetické rozdíly (uvažovány jsou mitochondrie,[22][23] které souvisejí s metabolismem a dědí se výhradně od matek, které spíše na dcery přenášejí dlouhověkost,[24] byť metabolismus je ovlivněn i teplotou těla[25][26] či je uvažována omezená schopnost mužského chromozomu Y korigovat poruchy v chromozomu X).[27]

 
Vývoj naděje dožití v Česku od roku 2001 do roku 2023 podle Českého statistického úřadu

Historie

editovat

Z historických dat je zřejmé, že naděje dožití při narození   není jednoznačným ukazatelem určujícím vhodně očekávaný věk (viz graf naděje dožití při narození na - Obyvatelstvo - roční časové řady - Graf 4 Naděje dožití při narození a kojenecká úmrtnost, 1870 – 2014). Kvůli vysoké kojenecké úmrtnosti (přes 25 %) byl v 19. století a dříve odpovídající věk dožití při narození pouze kolem 35 let (přestože by například   indikovalo pro toto období celkový věk dožití okolo 60 let a pro mladý paleolit   dává průměrně celkových 54 let,[28] v Evropě   pro muže od roku 1825 vzrostlo pouze zhruba o 5 let.[29]) Je to dáno tím, že takto vysoká dětská úmrtnost (která se stále v Africe pohybuje okolo 20 %) snižuje průměr věku téměř na polovinu,[30] a tak evokuje, že se dříve lidé nedožívali srovnatelně vysokého věku (podstatnou příčinou smrti byla tehdy malárie).[31] To však není pravda, že by se dříve lidé bez moderní medicíny běžně nedožívali 70 let.[32] Tedy hlavní příčinou prodloužení věku   nebylo zpomalení stárnutí (tj. opotřebení organismu jeho aktivitou, které také hraje svou roli), ale snížení úmrtí v dětství (dostupná pitná voda, zlepšená hygiena a rozšíření očkování snížilo průjmová onemocnění, a tak i dehydrataci) a především postupné vymýcení hladu (hladomorů) dostupností potravin.[33] Vliv také hraje i snižování biologického příbuzenství[34] (zvýšenou populační mobilitou ve 20. století), čímž dochází ke snižování náchylnosti k nemocem.[35][36] Do budoucna se ale naděje dožití nemusí zvyšovat kvůli negativním jevům ve společnosti.[37] Ačkoli totiž dochází k několikanásobnému poklesu úmrtnosti na různé nemoci (včetně nemocí srdce), tak celkový počet úmrtí na rakovinu se po dlouhá desetiletí prakticky nemění[38][39][40] (a přitom je nyní hlavní příčinou úmrtí) i přes rostoucí výdaje (procento HDP) a rostoucí incidenci (diagnostikovaný počet případů). Totiž tzv. maximální délka života (MLS) zůstává pro organismy celkem konstantní a je spíše vnitřně determinována metabolismem.[41]

Souvislosti

editovat

Ucelená teorie příčin ovlivňujících délku života musí vysvětlit i řadu dalších souvisejících skutečností. Avšak i vysoká korelovanost nezaručuje příčinnost. Ale ani nekorelovanost či antikorelovanost neznamená popření vlivu – například nárůst znečištění ovzduší či obezity během 20. století vykazoval trend proti růstu dožívaného věku.

Ze světa zvířat je známo, že délka života (tam se spíše udává délka života již dospělých jedinců, než očekávaná délka života při narození) je úměrná váze jedince.[42] Teprve až během 20. století se (spolu s věkem) zvýšila postava[43][44] a to zhruba o 10 %, čemuž odpovídá zvýšení tělesné hmotnosti o 30 % (při zachování proporcí se nejedná o obezitu). Tomu by u savců odpovídalo prodloužení věku o 6 %, tedy u člověka o více než 4 roky. Toto se však týká průměru populace. Jakékoli ontogenetické extrémy (v BMI, malý[45]/velký vzrůst, studené/horké prostředí[46]) však délku života zkracují. I ženy jsou v průměru menší (rychlejší specifický metabolismus) a přesto se dožívají většího věku.

Výstižným modelem stárnutí/dlouhověkosti vystihující i korelace je teorie spolehlivosti.[47] Hromadící se poškození organizmu způsobené stylem života člověka zkracuje věk dožití (zvyšuje úmrtnost). Proto moderní lidé osvobozeni od fyzicky namáhavé práce mají větší naději. V USA to dokládá statistika, kde bělošské ženy, které mají největší podíl kancelářské práce,[48] se dožívají největšího věku,[49] naproti tomu černošští muži nejmenšího. Výběr povolání tak (nehledě na nehody) může ovlivnit dožití o několik let a „těžký život“ (chudoba či zchudnutí)[50] je[51] nyní statisticky tou nejvýznamnější příčinou zkrácení (i o deset let) očekávané délky života[52] a proto daňové ráje jako například Monako či Macao vykazují špičkovou délku života. Délku života zkracuje i zlomenina a to o rok až 7 let.[53]

Prodloužení života lze, podle jistých studií, také částečně dosáhnout příjmem jistých hormonů (jako například estrogenů,[54] testosteronu či vitamínu D[55] proti osteoporóze či DHEA[56][57] (respektive DHEAS[58]) a pregnenolonu[59]), které tělo ve stáří neprodukuje (například z cholesterolu) v dostatečné míře.

Rozdíl mezi věkem dožití a délkou života ve zdraví se u průměrného Čecha pohybuje okolo dvanácti let.[60]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b KOŠŤÁKOVÁ, Tereza. Naděje dožití a průměrný věk. Statistika a my [online]. Český statistický úřad, 2009 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b KOŠŤÁKOVÁ, Tereza. O složitém jednoduše. Aneb nebojte se statistiky, nekouše [online]. Ilustrace Veronika Wölfelová. Praha: Český statistický úřad, 2019 [cit. 2024-10-12]. S. 58. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2908-4. 
  3. ↑ Naděje dožití – střední délka života při narození a ve věku 65 let. SDG-data [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava. Aktivita jako projekt: Etnografie volnočasových center pro seniory. Brno, 2011 [cit. 2024-10-11]. 177 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra sociologie. Vedoucí práce prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.. s. 140. Dostupné online.
  5. ↑ HEALTH EXPECTANCY IN THE CZECH REPUBLIC - http://www.ehemu.eu/pdf/CountryReports_Issue3/CzechRepublic.pdf Archivováno 22. 2. 2014 na Wayback Machine.
  6. ↑ Naděje dožití podle pohlaví - roční časové řady. csu.gov.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Naděje dožití podle regionů soudržnosti. Veřejná databáze [online]. Český statistický úřad [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Úmrtnostní tabulky - Metodika. Statistika [online]. Český statistický úřad, 2023 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Úmrtnostní tabulky za ČR od roku 1920. www.czso.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2024-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-13. 
  10. ↑ Zemřelí, naděje dožití, příčiny smrti, zemřelí podle věku, muži. csu.gov.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ TRIAS-LLIMÓS, Sergi; RIFFE, Tim; BILAL, Usama. Monitoring life expectancy levels during the COVID-19 pandemic: Example of the unequal impact of the first wave on Spanish regions. S. e0241952. PLOS ONE [online]. 2020-11-05. Roč. 15, čís. 11, s. e0241952. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0241952. (anglicky) 
  12. ↑ YIRKA, Bob. Naked mole rat found to defy Gompertz's mortality law. phys.org [online]. 2018-01-30 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Why 'life expectancy' is a misleading summary of survival. understandinguncertainty.org [online]. 2014-09-22 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Human Longevity Compared to Mammals - http://strdu.com/human_longevity_vs_mammals.html
  15. ↑ World population prospects, verze 2015 - http://esa.un.org/unpd/wpp/DataQuery/ Archivováno 17. 10. 2015 na Wayback Machine.
  16. ↑ Proč ženy platí za životní pojištění méně? - http://www.pojcs.eu/zivotni-pojisteni/aktualne/proc-zeny-plati-za-zivotni-pojisteni-mene.html Archivováno 24. 7. 2020 na Wayback Machine..
  17. ↑ Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky 2002 - http://www.uzis.cz/system/files/zeny_muzi_cisl_zdr_stat.pdf Archivováno 8. 3. 2012 na Wayback Machine.
  18. ↑ High levels of workplace exercise linked to early death. medicalxpress.com [online]. 2018-05-14 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Lowered birth rates one reason why women outlive men. medicalxpress.com [online]. 2016-04-18 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ KALBEN, Barbara Blatt. Why men die younger : causes of mortality differences by sex [online]. Schaumburg, Ill.: Society of Actuaries, 2002-02. Kapitola Mortality Differentials in Specified Age Groups, s. 17–20. Dostupné online. ISBN 0-938959-69-7. (anglicky) 
  21. ↑ As life expectancy grows, men still lagging. phys.org [online]. 2016-11-21 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ AGUILANIU, Hugo; DURIEUX, Jenni; DILLIN, Andrew. Metabolism, ubiquinone synthesis, and longevity. S. 2399–2406. Genes & Development [online]. 2005-10-15. Roč. 19, čís. 20, s. 2399–2406. Dostupné online. DOI 10.1101/gad.1366505. (anglicky) 
  23. ↑ Fruit flies offer DNA clue to why women live longer. BBC News [online]. 2012-08-02 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Parental life span predicts daughters living to 90 without chronic disease or disability. medicalxpress.com [online]. 2018-08-15 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Linking calorie restriction, body temperature and healthspan. medicalxpress.com [online]. 2020-09-09 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ https://medicalxpress.com/news/2022-03-fast-die-young-cold.html - Live fast, die young? Or live cold, die old?
  27. ↑ GILBERT, Lachlan. Why men (and other male animals) die younger: It's all in the Y chromosome. phys.org [online]. 2020-03-04 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ KAPLAN, Hillard; HILL, Kim; LANCASTER, Jane; HURTADO, A. Magdalena. A theory of human life history evolution: Diet, intelligence, and longevity. S. 156–185. Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews [online]. 2000. Roč. 9, čís. 4, s. 156–185. Dostupné online. DOI 10.1002/1520-6505(2000)9:4<156::AID-EVAN5>3.0.CO;2-7. (anglicky) 
  29. ↑ THE FUTURE OF LONGEVITY IN SWITZERLAND, str. 46 - http://www.iumsp.ch/Publications/pdf/rds160_en.pdf
  30. ↑ How has life expectancy changed over time?. Office for National Statistics [online]. 2015-09-09 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ WHITFIELD, John. Portrait of a serial killer. Nature [online]. 2002-10-03. Dostupné online. DOI 10.1038/news021001-6. (anglicky) 
  32. ↑ Redefining knowledge of elderly people throughout history. phys.org [online]. 2018-01-04 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ DEATON, Angus; FOGEL, Robert. The Great Escape: A Review of Robert Fogel's "The Escape from Hunger and Premature Death, 1700-2100". S. 106–114. Journal of Economic Literature [online]. 2006. Roč. 44, čís. 1, s. 106–114. Dostupné online. ISSN 0022-0515. (anglicky) 
  34. ↑ NALLS, Michael A.; SIMON-SANCHEZ, Javier; GIBBS, J. Raphael; PAISAN-RUIZ, Coro; BRAS, Jose Tomas; TANAKA, Toshiko; MATARIN, Mar. Measures of Autozygosity in Decline: Globalization, Urbanization, and Its Implications for Medical Genetics. S. e1000415. PLoS Genetics [online]. 2009-03-13. Roč. 5, čís. 3, s. e1000415. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pgen.1000415. (anglicky) 
  35. ↑ PRASAD, Aarathi. It's a wonderful, mixed-up world. The Daily Telegraph [online]. 2009-11-01 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ LYONS, Emily J.; FRODSHAM, Angela J.; ZHANG, Lyna; HILL, Adrian V.S.; AMOS, William. Consanguinity and susceptibility to infectious diseases in humans. S. 574–576. Biology Letters [online]. 2009-08-23. Roč. 5, čís. 4, s. 574–576. Dostupné online. DOI 10.1098/rsbl.2009.0133. PMID 19324620. (anglicky) 
  37. ↑ OLSHANSKY, S. Jay; PASSARO, Douglas J.; HERSHOW, Ronald C.; LAYDEN, Jennifer; CARNES, Bruce A.; BRODY, Jacob; HAYFLICK, Leonard. A Potential Decline in Life Expectancy in the United States in the 21st Century. S. 1138–1145. New England Journal of Medicine [online]. 2005-03-17. Roč. 352, čís. 11, s. 1138–1145. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMsr043743. PMID 15784668. (anglicky) 
  38. ↑ Deaths: Final Data for 2004 - http://www.cdc.gov/nchs/data/nvsr/nvsr55/nvsr55_19.pdf
  39. ↑ Trends in Age-adjusted Mortality Rate (Japan) - http://ganjoho.ncc.go.jp/data/public/statistics/backnumber/odjrh3000000vdf1-att/fig13.pdf[nedostupný zdroj]
  40. ↑ Novotvary 2007 - http://www.uzis.cz/system/files/novot2007.pdf Archivováno 9. 3. 2012 na Wayback Machine.
  41. ↑ BOZEK, Katarzyna; KHRAMEEVA, Ekaterina E.; REZNICK, Jane; OMERBAŠIĆ, Damir; BENNETT, Nigel C.; LEWIN, Gary R.; AZPURUA, Jorge. Lipidome determinants of maximal lifespan in mammals. S. 5. Scientific Reports [online]. 2017-12. Roč. 7, čís. 1, s. 5. Dostupné online. DOI 10.1038/s41598-017-00037-7. (anglicky) 
  42. ↑ SPEAKMAN, John R. Body size, energy metabolism and lifespan. S. 1717–1730. Journal of Experimental Biology [online]. 2005-05-01. Roč. 208, čís. 9, s. 1717–1730. Dostupné online. DOI 10.1242/jeb.01556. (anglicky) 
  43. ↑ BRŮŽEK, Jaroslav; ČERNÝ, Viktor; STRÁNSKÁ, Petra. Proměny výšky postavy v průběhu věků. vesmir.cz [online]. 2005-03-17 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  44. ↑ TĚLESNÁ VÝŠKA A HMOTNOST MLADÝCH MUŽŮ VE VĚKU 18–25 LET V DRUHÉ POLOVINĚ 20. STOLETÍ - http://www.pmfhk.cz/VZL/VZL5_2003/Vzl5_5.pdf Archivováno 3. 3. 2011 na Wayback Machine.
  45. ↑ MIGLIANO, Andrea Bamberg; VINICIUS, Lucio; LAHR, Marta Mirazón. Life history trade-offs explain the evolution of human pygmies. S. 20216–20219. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2007-12-18. Roč. 104, čís. 51, s. 20216–20219. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.0708024105. (anglicky) 
  46. ↑ Temperature-related deaths [online]. Texas Department of State Health Services, rev. 2011-12-09 [cit. 2021-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-23. (anglicky) 
  47. ↑ GAVRILOV, Leonid A.; GAVRILOVA, Natalia S. Handbook of the Biology of Aging [online]. 2005. Kapitola Reliability Theory of Aging and Longevity, s. 3–42. Dostupné online. DOI 10.1016/B978-012088387-5/50004-2. (anglicky) 
  48. ↑ FLIPPEN, Chenoa; TIENDA, Marta. Pathways to retirement: patterns of labor force participation andlabor market exit among the pre-retirement population by race, Hispanicorigin, and sex. S. S14–S27. The Journals of Gerontology Series B: Psychological Sciences and Social Sciences [online]. 2000-01-01. Roč. 55, čís. 1, s. S14–S27. Dostupné online. DOI 10.1093/geronb/55.1.s14. PMID 10728126. (anglicky) 
  49. ↑ U.S. Census Bureau - http://www.census.gov/ipc/www/idb/ Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine.
  50. ↑ People have a 50 percent higher risk of death if they suffer a shocking financial loss. medicalxpress.com [online]. 2018-04-03 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ DIZIKES, Peter. New study shows rich, poor have huge mortality gap in US. phys.org [online]. 2016-04-11 [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ UNDERSTANDING RISK - http://www.phyast.pitt.edu/~blc/book/chapter8.html
  53. ↑ 'Skeletal age' study finds bone fracture is associated with loss of 1 to 7 years of life. medicalxpress.com [online]. Dostupné online. 
  54. ↑ Estrogen Replacement: Overview [online]. diagnose-me.com. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ High vitamin D level lengthens life expectancy of elderly Dutch. ergo-log.com [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ KLIMAKTERICKÁ MEDICÍNA - http://www.klimakterickamedicina.cz/KM03_05.pdf Archivováno 13. 8. 2012 na Wayback Machine.
  57. ↑ DHEA - dehydroepiandrosteron - http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=24 Archivováno 12. 1. 2012 na Wayback Machine.
  58. ↑ Známe nové lidské geny! Zastaví stárnutí a nemoci?. eurozpravy.cz [online]. 2011-04-15 [cit. 2021-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-23. 
  59. ↑ Pregnenolone - http://www.therealessentials.com/pregnenolone.html
  60. ↑ Moderní zdravotnictví umí zázraky za obrovské peníze. Potřebujeme více prevence, míní Hroboň

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Naděje_dožití&oldid=24486064“