Alkoholismus v Česku

V důsledku alkoholismu v Česku umírá asi 6 500 lidí ročně, alkoholismus má i nepříznivé sociální důsledky a je spojen s rizikem úrazů a dopravních nehod.[1] Lidí, kteří problematicky konzumují alkoholické nápoje, jsou v Česku statisíce.[2] Ze statistik vyplývá, že nadměrná pravidelná konzumace alkoholických nápojů (abúzus) se v ČR týká 25 % mužů a 10 % žen (též uváděno 5 % žen).[3] Podle řady Čechů alkohol např. k Vánocům, Silvestru nebo oslavám narozenin „prostě tak nějak patří“.[4] Konzumace alkoholu je běžný jev i mezi mládeží. Tento fenomén zastiňuje viditelnější drogová problematika.

Česká republika se ve spotřebě alkoholu na obyvatele dlouhodobě pohybuje kolem 3. místa na světě, spotřebu piva má nejvyšší na světě. V roce 2023 se v ČR vypilo 128 litrů piva na osobu a rok.[5]

Historie

editovat

V České republice je dlouhá a úspěšná tradice léčebného systému založeného dr. Skálou v pražském Apolináři v roce 1948,[6] kombinujícího skupinovou psychoterapii a prvky terapeutické komunity, zahrnující aktivní účast pacientů s režimovou léčbou a nezbytnou farmakoterapií.

V roce 1993 byla zřízena Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí[7]

V roce 2003 kvůli pravidlům Evropské unie, která umožňují použít název „rum“ jen pro pravý destilát z cukrové třtiny,[8] bylo druhové označení tuzemský rum nahrazeno označením „tuzemák“.[9][10]

Od září 2012 do 29. ledna 2013 v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem, který byl prodáván jako alkohol. Na otravu zemřelo 47 Čechů, tři Poláci a desítky dalších osob byly hospitalizovány. Mnozí lidé utrpěli trvalé poškození zraku.

V roce 2013 Liga otevřených mužů začala pořádat akci Suchej únor. Prvního ročníku se zúčastnilo zhruba 100 mužů.

V letech 2019 až 2021 probíhal Projekt RAS, „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky“[11]

V roce 2021 Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti připravilo historicky první samostatnou Zprávu o alkoholu v České republice, která je podkladem pro formulaci vládních veřejnězdravotních opatření založených na faktech.[12] Předtím byla vybraná přehledová data o situaci v oblasti alkoholu uváděna jen ve výročních zprávách o stavu ve věcech drog.

Úřad vlády chce přesunout koordinaci protidrogové politiky pod Ministerstvo zdravotnictví[13]

Současný stav

editovat

Česká republika patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele a také země s nejvyšším výskytem nárazového pití alkoholu na světě.[12] V mezinárodních srovnáních (např. OECD[14], WHO[15]) se ČR dlouhodobě umisťuje na prvním až čtvrtém místě.

Dostupnost a vnímání

editovat

Tradičně je v ČR cena alkoholu relativně nízká, současně je to jeden z klíčových faktorů ovlivňujících dostupnost a tudíž i spotřebu alkoholu a bezprostředně související negativní následky abúzu – smrtelné úrazy, sebevraždy a vraždy pod vlivem alkoholu.[16] Zákon neupravuje dobu, kdy je možné alkohol prodávat, prodává se tedy v jakékoli denní či noční době, a to na mnoha místech, v prodejnách potravin, ve stáncích s občerstvením, v prostředcích hromadné dopravy, na čerpacích stanicích apod.[12]

Totéž platí pro mládež, podle studie ESPAD si např. pivo snadno obstará 80 % 16letých.

Problémem ČR je vysoká společenská akceptace alkoholu jako průvodce každodenními, svátečními, rodinnými i společenskými událostmi či oslavami bez odpovídající reflexe zdravotních či sociálních rizik.[17] Řada Čechů[který?] je také přesvědčena, že sklenička červeného vína denně je vhodná pro zdraví cév a srdce. Podle psychiatra Karla Nešpora však moderní epidemiologické výzkumy prospěšnost alkoholu v jakékoliv podobě vyvrátily. Alkohol dle Nešpora zvyšuje krevní tlak, což zatěžuje srdce a zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zároveň může alkohol taky způsobovat nepravidelnosti srdečního rytmu. Vzhledem k tomu, že alkohol je návyková látka, může dle Nešpora i jedna sklenka vyvolat bažení.[4]

Krátké intervence u rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu provádí jen asi polovina lékařů.[12] Odhadem pouze polovina osob je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a necelá desetina dostane doporučení s pitím přestat nebo ho omezit.

Domácí výroba lihovin je zákonem zakázána, pivo či víno je možno vyrobit doma do množství 2 000 l na domácnost. Českým specifikem jsou tzv. pěstitelské pálenice, kde si mohou pěstitelé nechat vyrobit omezené množství ovocného destilátu z vlastního ovoce. Nejvíce rozšířeny jsou v moravských regionech.

Ekonomika

editovat

Za alkoholický nápoj obsahující 10 g etanolu je odvedena různá spotřební daň v závislosti na druhu alkoholického nápoje: u vína je to 0 Kč, u piva cca 1 Kč, u lihovin 4 Kč (u ovocných destilátů z pěstitelské pálenice 2 Kč), u likérových vín 1,5 Kč, odhady pro cider a hard seltzer jsou komplikované s ohledem na to, že daň se počítá od typu alkoholu obsaženého v těchto nápojích, což je různé podle výrobce. Daň z lihu[18] a zdanění piva uvádí také článek Spotřební daň.

Na spotřební dani z alkoholických nápojů stát v posledních letech inkasoval cca 13 mld. Kč ročně: z lihovin kolem 8 mld. Kč (61–62 %), z piva 4,5 mld. Kč (35–36 %) a z vína a meziproduktů 0,4 mld. Kč (3 %). V r. 2020 došlo k meziročnímu poklesu, pravděpodobně v důsledku epidemie COVID-19.[12]

Odhad celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu v ČR z r. 2016 uvádí náklady užívání alkoholu ve výši 56,6 mld. Kč.[12]

Statistika

editovat

V posledních letech[kdy?] lze sledovat nárůst prevalence denní konzumace alkoholu mezi dospělými, a to zejména u mužů. K největšímu nárůstu došlo ve věkové skupině 45 až 54 let, avšak nárůst byl zaznamenán ve všech věkových skupinách s výjimkou skupiny 15 až 24 let.

Míra užívání alkoholu, včetně rizikových forem pití, mezi dětmi a dospívajícími klesá, a to již od roku 2011. V mezinárodním srovnání však zkušenosti české mládeže s alkoholem zůstávají stále na velmi vysoké úrovni – např. pití nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti (tj. 5 a více sklenic) uvádí 38,5 % českých 16letých, jednou týdně nebo častěji pije nadměrné dávky alkoholu 11,7 % dospívajících.[12] Dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů mezi chlapci a dívkami a nadále pozorujeme rozdíly podle typu studované školy – nejvyšší hodnoty ukazatelů jsou u studentů středních škol bez maturity. Kolem 18. roku věku se rozdíly mezi typy škol vyrovnávají.

Průměrně se v ČR spotřebuje 10 litrů etanolu na 1 obyvatele za rok (včetně dětí a seniorů), což odpovídá množství přibližně 22 g na 1 obyvatele/den.[19] Rovněž výskyt nárazového pití alkoholu patří k nejvyšším na světě. Podle mnoha studií alkohol je nejčastější iniciační drogou ke konzumaci vysoce rizikových drog, jako je třeba heroin nebo pervitin.“

Denně pije alkohol 10 % dospělých.[12] Odhadem 11 % české populace splňuje diagnostická kritéria pro závislostní poruchu spojenou s konzumací alkoholu. Rizikově pije alkohol 17–19 % dospělé populace, tj. v přepočtu odhadem 1,5 – 1,7 mil. obyvatel ČR, z nich téměř 900 tis. (9–10 % populace) spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu. Výskyt škodlivého pití alkoholu je dlouhodobě 2–3krát vyšší mezi muži. Dlouhodobé trendy ukazují nárůst prevalence škodlivého užívání alkoholu od r. 2012. V průmyslově vyspělých zemích představují lidé závislí na alkoholu 30–40 % z celkového počtu pacientů psychiatrických lůžkových zařízení, v ČR jsou tato čísla v některých psychiatrických léčebnách ještě vyšší.[3]

Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6–7 tis. osob, což představuje 6 % celkové úmrtnosti v ČR (10 % u mužů a 2 % u žen).[12] Přibližně 2 tis. případů úmrtí jsou přímo přiřaditelné alkoholu, u dalších 600 případů ročně jde o úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Největší podíl celkového počtu alkoholových úmrtí se vyskytuje ve starších věkových skupinách, nejvyšší relativní zátěž alkoholem byla ve věkové skupině 35–44 let. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.

Úmrtnost spojená s alkoholem v ČR v posledních letech roste, zejména v souvislosti s alkoholickým onemocněním jater. Alkohol je také nejčastější příčinou domácího násilí a mnoha sociálně nežádoucích jevů.

Stát, veřejná správa a služby

editovat

Česká veřejná správa má pro boj se závislostí na alkoholu zřízeny tyto nástroje:

  • Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí[7] je v činnosti již od roku 1993. Za tuto dobu alkoholismus v ČR významně narostl.
  • Aktuálně je v ČR odhadováno téměř 300 adiktologických programů různého typu, z nich je 30–40 rezidenčních programů a 40 doléčovacích programů. V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 30 tis. uživatelů alkoholu, z nichž cca 27 tis. osob je v kontaktu s psychiatrickými zařízeními, a z toho cca 6 tis. je v lůžkové péči. Uživatelé alkoholu jsou také klienty nízkoprahových harm reduction programů primárně určených pro osoby užívající nelegální drogy, v r. 2020 bylo v kontaktu s nimi 3,3 tis. uživatelů alkoholu.[12]
  • Obce mohou obecně závaznou vyhláškou[20] zakázat nejen samotnou konzumaci alkoholu na vymezených veřejných prostranstvích, ale i činnosti k tomu směřující, např. zdržování se na veřejném prostranství s otevřenou lahví atd. Obec také může regulovat prodej, podávání a konzumaci alkoholu na kulturní, společenské nebo sportovní akci.[21]

Soukromé zdroje, organizace, akce

editovat

Ze sdružení na bázi svépomoci je nejvíce rozšířeno společenství Anonymní alkoholici, které působí v 67 skupinách ve 45 městech. V českých zemích fungují od osmdesátých let 20. století.[22]

Alkoholismus v kultuře

editovat

Knihy o alkoholismu (ČR)

editovat

Filmy o alkoholismu (ČR)

editovat

Reference

editovat
  1. V Česku roste spotřeba alkoholu. Více než Češi pijí jen Litevci. iDnes.cz [online]. 21. července 2018. Dostupné online. 
  2. V databázi máme generace závislých, říká adiktolog. Novinky.cz [online]. Borgis, 1. září 2019. Dostupné online. 
  3. a b P.Popov, VFN Praha: Závislost na alkoholu, pdf
  4. a b LACKOVÁ, Zdena. Psychiatr Karel Nešpor: Alkohol může způsobit rakovinu i pokles inteligence. Denik.cz [online]. 2022-12-05. Dostupné online. 
  5. RICHTER, Jan. Můj obývák je moje hospoda. Češi pijí víc doma, chtějí ušetřit [online]. Seznam Zprávy, 2024-05-07. Dostupné online. 
  6. [Skála J, et al. Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha Avicenum 1987.]
  7. a b Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí
  8. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (ze dne 29. května 1989, kterým se stanovila obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin)
  9. Tuzemský rum se kvůli EU od roku 2003 přejmenuje na Tuzemák Archivováno 26. 11. 2010 na Wayback Machine. (GastroNews.cz, 4. dubna 2002)
  10. Tuzemský rum: pití, jemuž EU vzala jméno (iDnes.cz, 13. září 2002)
  11. Projekt RAS
  12. a b c d e f g h i j Vláda ČR: Alkohol – dobrý sluha nebo zlý pán? První vládní zpráva o alkoholu v České republice, 29. 3. 2022
  13. Úřad vlády se chce zbavit protidrogové agendy.
  14. OECD: Alcohol consumption, anglicky
  15. WHO: Celková spotřeba na hlavu (15+) (v litrech čistého alkoholu) podle zemí, anglicky
  16. Rehn N, Room R, Edwards G. Alcohol in the European region – consumption, harm and policies. WHO Copenhagen 2001: 108.
  17. PROCHÁZKOVÁ, Martina. Lékařka: Alkohol spouští rakovinu a my si jím připíjíme na zdraví, škrtněte ho. iDNES.cz [online]. 2024-02-09. Dostupné online. 
  18. § 70 zákona č. 353/2003 Sb.
  19. ČT24. Češi průměrně vypijí deset litrů čistého alkoholu ročně. Tuzemská spotřeba zůstává na vrcholu žebříčků. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  20. § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)
  21. Požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích
  22. Sdružení pro všeobecné služby Anonymních alkoholiků: Historie AA v ČR, 2018
  23. Zápisník alkoholičky
  24. T.G. Masaryk: O ethice a alkoholismu
  25. Suchej únor, 28 důvodů, proč ochutnat čistokrevnej život

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat