Hladomor

nedostatek jídla týkající se většího počtu osob po delší časový úsek na větší ploše území, ústící ve zvýšení výskytu chorob a úmrtí

Hladomor je označení pro hromadné vymírání obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění. Lidé masově umírají nejen podvýživou, ale jsou také mnohem více náchylní různým chorobám.

Hladomor v Rusku na podzim 1921
Strádající obyvatelstvo na Ukrajině během Holodomoru v letech 1932-33

Hladomor podle definice Organizace spojených národů nastává, pokud dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla a 30 % dětí trpí podvýživou.[1]

Příčinou hladomorů jsou většinou velké opakující se neúrody v důsledku přírodních katastrof (sucho, živelní pohroma, infekční onemocnění klíčových plodin). Například hladomory ze sucha v Sahelu nebo velký hladomor v Irsku v letech 1845–1849, který nastal poté, co plísňové a virové choroby zničily celou úrodu brambor. K hladomoru v Irsku přispěla také politika britské vlády.[2] Další příčinou hladomoru může být úmyslné vyvolání – nejdrastičtějším případem je hladomor, který Stalinova vláda uměle vyvolala během násilné kolektivizace ve 30. letech na Ukrajině, v Kazachstánu a dalších oblastech SSSR, během něhož zahynuly milióny lidí.[3]

Hladomor rovněž bývá průvodním jevem válek. Mnoho lidí zemřelo hlady při německém obležení Leningradu.[4] Hladomor v Bengálsku, při kterém zahynuly až tři miliony lidí, vyvolala v roce 1943 japonská okupace Barmy a válečná politika britského premiéra Churchilla.[5]

Za panování Marie Terezie vypukl po kritické neúrodě v letech 1770–1772 hladomor v českých zemích. Zemřela více než desetina obyvatel Čech a Moravy (přes 250 000 lidí).[6] V celé Rakouské monarchii zemřelo v těchto letech hlady kolem miliónu lidí.[zdroj?]

Ve stejném období je hladomor dokumentován také na území dnešního Saska, kdy během zimy 1771–1772 ve městě Johanngeorgenstadt v důsledku hladomoru zahynulo kolem 650 lidí.

Hladomory z neúrody bývaly běžným jevem ve středověku, kdy zemědělství produkovalo jen malé výnosy. Středověkou Anglii zasáhl hladomor společně s morem celkem 95krát, Francie byla ve středověku postižena hladomory 75krát.[7] V Číně bylo mezi lety 108 př. n. l. a 1911 napočítáno celkem 1828 hladomorů, tj. téměř jeden hladomor ročně[zdroj?]. V letech 1876–1879 zemřelo během hladomoru v severní Číně 12 milionů lidí. Nejhorší hladomor postihl Čínu v letech 1958–1961, kdy následkem politiky Mao Ce-tunga zemřelo hlady nejméně 30 milionů lidí.

Ke konci 20. století a na počátku 21. století se hladomory díky světovému přebytku potravin a snadnému transportu staly poměrně neobvyklou záležitostí. Přesto ale hladomory zabíjejí více dětí než války a katastrofy dohromady.[8] Za posledních 30 let se všechny hladomory odehrály v Africe, například v Súdánu nebo Etiopii, s výjimkou hladomoru v Severní Koreji v roce 1996 a hladomoru v Jemenu, který zapříčinila saúdská vojenská intervence a v letech 2015–2018 si vyžádal životy více než 85 000 jemenských dětí.[9]

Hladomor v Čechách

editovat
 
Výjevy z hrůzného hladu a moru v Praze v letech 1281 a 1282 (Česko-moravská kronika, 1862)

V letech 1281 a 1282, v době bezvládí po smrti Přemysla Otakara II, postihl Čechy hladomor, při kterém i dříve majetní řemeslníci museli žebrat od domu k domu, lidé umírali po tisících a byli pohřbíváni v masových hrobech.[10] Petr Žitavský píše ve Zbraslavské kronice, že jenom v Praze bylo vykopáno osm hromadných hrobů, každý hluboký dva a půl metru: "Jeden u svatého Petra, do něhož bylo uloženo dva tisíce těl, u kostela svatého Lazara dvě jámy, u kostela svatého Jana dva hroby, ve Psářích dva hroby, u kostele svatého Jana v Oboře jedna jáma. Všechny ty hroby byly zaplněny lidskými těly během šesti měsíců... Chudým byl odpírán vstup do domů ve městě pražském a nebyli přijímáni ani na nocleh pro páchání krádeží, neboť stalo se, že přijati na nocleh zabili hospodáře a zabili jeho rodinu a pobravše lepší věci, odešli. A tak líhali v noci na ulicích a náměstích, zalézajíce jako prasata pro nahotu těla a tuhost mrazu do hnoje, který se vyhazoval z koníren na ulici. Bylť čas zimní a trvalé, velmi tuhé mrazy, a jestliže se v čase letním umíralo jen hladem, zdvojnásobilo se také neštěstí v čase zimním..."[11]

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. V Somálsku vypukl hladomor. Zemřely desetitisíce lidí, tvrdí OSN. iDNES.cz [online]. 2011-07-20 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. 
  2. Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach. iDNES.cz [online]. 9. října 2018. Dostupné online. 
  3. CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York: Oxford University Press, 1986. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Vzpomínky pamětnice leningradské blokády: Bomby, hlad, kanibalismus a mráz. Česká televize [online]. 26. února 2013. Dostupné online. 
  5. 50 let od Churchillovy smrti a 10 nejspornějších momentů jeho života. plus.rozhlas.cz [online]. 25. leden 2015. Roč. Český rozhlas. Dostupné online. 
  6. Deštivé roky 1770–1772. Vesmír 75, 455, 1996/8
  7. Hladomor – věrný průvodce lidstva Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine.. Koktejl. 1998 / 09
  8. Hladomor zabíjí víc dětí než válečné konflikty a přírodní katastrofy dohromady. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  9. 85 000 dětí zemřelo na hladomor za poslední tři roky v Jemenu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 21. listopadu 2018. Dostupné online. 
  10. "Když se jídla nedostává. České středověké reflexe hladových let v evropském kontextu". Academia.edu.
  11. VESELÝ, Josef. 90. schůzka: Vězeň (nejen) na Bezdězi. Český rozhlas. Dostupné online [cit. 2017-12-27]. 

Externí odkazy

editovat