Montferratské markrabství

Montferratské markrabství (italsky Marchesato del Monferrato) byl středověký stát náležící ke Svaté říše římské, jenž ležel v oblasti nazývané Montferrat (latinsky Mons ferratus, „Železná hora“; italsky Montferrato; francouzsky Montferrât či Montferrat), dnes součást historického Piemontu na severozápadě Itálie.

Montferratské markrabství Marchesato del Monferrato ←  ←  961–1574  →  → vlajka znak
Geografie Lokalizace Montferratského markrabství Montferratské markrabství v roce 1454
Hlavní město	Casale Monferrato (od roku 1305)
Rozloha	cca 2 750–3 000 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Italové, Židé
Jazyky	latina (úřední), piemontština, ligurština, italština
Náboženství	římskokatolické (státní), judaistické (minoritní)
Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie
Mateřská země	Italské království (jeho marka) Svatá říše římská Svatá říše římská (jeho stát) Savojské vévodství Savojské vévodství (1432–1464) Mantovské vévodství Mantovské vévodství (1533–1574)
Měna	cavallotto, ducato, testone (Palaiologové)
Zánik	1574 – povýšeno na vévodství
Státní útvary a území
Předcházející Piemont Aleramovská marka Následující Montferratské vévodství Savojské vévodství

Geografie

Montferratská krajina

Území Montferrat zahrnovalo nejprve jenom oblast na pravém břehu řeky Pád – od Turína po Casale (Horní Montferrat) – a až později i oblast na jih od Pádu až k řece Tanaro (Dolní Montferrat). Důležitá střediska byla Asti a také Alessandria (člen Lombardské ligy, od 1552 městská republika přičleněná k Milánsku).

Historie

Markrabství Montferrat (modře) v roce 1494

Evropa v 15. století

Na sklonku 10. století zde vzniklo z bývalého hrabství Franské říše markrabství Montferrat. Montferratský markrabě (markýz) Bonifác z Montferratu, jeden z velitelů čtvrté křížové výpravy, získal nakrátko (1204–1207) i Soluňské království. Po vymření domácího rodu tu vládla v letech 1305–1536 vedlejší linie byzantské císařské dynastie Palailogovců. Význam Montferratu však brzy zatlačila rostoucí moc Piemontu, resp. Savojska.

Od roku 1536 až 1566 byl Montferrat v držení rodu Gonzagů z Mantovy a po vymření hlavní větve byla část území připojena k Savojsku (1631), zbytek (jako exkláva) k Mantově. V rámci Savojska bylo markrabství povýšeno na vévodství roku 1574.

Seznam markrabat (markýzů)

• Znaky dynastií Montferratu:
• 
  Aleramovci
  (do roku 1305)
• 
  Palaiologové
  (1306–1533,
  znak do 1494)
• 
  Palaiologové
  (znak po 1494)
• 
  Gonzagové
  (1533–1574)

Dynastie Aleramovců:

• † 991 Alderam
• 991 – po 1031 – Odo
• po 1031–1084 Vilém I.
• před 1093–Vilém II.
• 1111–1140 Reginhar
• 1140–1183 Vilém III.
• 1183–1192 Konrád
• 1192–1207 Bonifác I., od 1204 soluňský král
• 1207–1222 Markéta (regentka)
• 1207–1225 Vilém V.
• 1225–1255 Bonifác II.
• 1255–1292 Vilém VI.
• 1292–1305 Jan

Dynastie Palailogovců:

• 1305–1338 Theodor I.
• 1338–1372 Jan I., pán Asti
• 1372–1378 Odo II.
• 1378–1381 Jan II.
• 1381–1418 Theodor II., 1409 – 1413 pán Janova
• 1418–1445 Jan Jakub
• 1445–1464 Jan III.
• 1464–1483 Vilém I.
• 1483–1494 Bonifác I.
• 1494–1518 Vilém II.
• 1518–1530 Bonifác II.
• 1530–1533 Vilém Jiří
• 1533–1536 španělská okupace
• 1536–1566 Markéta, provdána za vévodu z Mantovy

Literatura

• Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997