Italské království (Svatá říše římská)

; vlajka	; znak
Geografie	; Italské království (zelená) v 2. polovině 10. století jako součást Svaté říše římské (žluté hranice)
	; Italské království (zelená) v 2. polovině 10. století jako součást Svaté říše římské (žluté hranice)
Hlavní město	Pavia (961–1021); Monza (1021–1801); Milán (neformální 1714–1801)
	Obyvatelstvo
Jazyky	italština (piemontština, toskánština, ligurština, lombardština)
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	nesamostatná volená monarchie Svaté říše římské
Mateřská; země	Svatá říše římská
Měna	thaler
Vznik	961 – korunovace Oty I. italským králem v Pavii; 962 – korunovace Oty I. císařem Svaté říše římské
Zánik	1556 – císař Karel V. byl de iure posledním korunovaným králem Itálie, nicméně následující císaři neopomněli ve svých nárocích na italskou korunu; 1801 – zaniklo de facto spolu se zánikem Svaté říše římské
	Státní útvary a území
	Italské království (středověk)
	Italská republika
	Etrurské království
	Spoletské vévodství
	Toskánské markrabství
	Veronské markrabství
	Milánské vévodství
	Papežský stát
	Pisánská republika
	Janovská republika
	Anconská republika
	Modenské vévodství
	Urbinské vévodství

Italské království (latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia, německy Königreich Italien), zpětně Říšská Itálie (německy Reichsitalien), také Lombardské království, jsou názvy administrativního celku Svaté říše římské na severu Itálie, de facto volené monarchie s centrem v Pavii. Území království zahrnovalo severoitalskou Lombardii, Spoleto, marky Toskánska a Verony. Dlouhé série konfliktů známých jako italské války, lombardské války (1423–1454) a vyčerpávající boje mezi přívrženci císařů a papežů vedly k oslabení, decentralizaci a rozpadu království, které představovalo už jen zbytky Lombardie. Do roku 1801 existovalo království už jen formálně v podobě titulu italského krále, který se uděloval německým císařům Svaté říše římské.

Italské království spolu s Německým královstvím a Burgundskem představovalo jedno z takzvaných „Tria Regna“ – tři království tvořící Svatou říši římskou. V rámci říše existovalo jako administrativní celek v letech 962–1024, kdy zahrnovalo území severní Itálie (s výjimkou Papežského státu a jihu Apeninského poloostrova, který byl ovládán sicilskými hrabaty).

Dějiny

Svatá říše římská v první pol. 11. století (království v odstínech růžové)

Celky formálního Italského království v roce 1789

Po výbojích Ottonů a odtržení Furlanska bylo Italské království natolik zesláblé, že přijalo lenní vztah k římskoněmecké říši. Oslabení centrální moci vedlo k růstu odstředivých tendencí jednotlivých částí, resp. k posílení cizího vlivu (moc papežů v Toskánsku, odtržení Spoleta atd.). Oslabení moci císaře (a v důsledku toho i lenního vztahu k římskoněmecké říši) a vyčerpávající zápas mezi přívrženci císařů a papežů, ghibelíny a guelfy, vedly k jeho rozpadu a osamostatnění jednotlivých městských států a republik zejména na severu Itálie (Lombardská liga, Verona atd.), což znamenalo faktický zánik království jako správního celku. Titul italského krále se však užíval i nadále v souvislosti s předávanou lombardskou korunou a římsko-němečtí císaři se tradičně nechávali korunovat na italské krále v Pavii, čímž si nepřestávali činit nárok na tuto část severní Itálie.

Odkazy

Literatura

Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Italské království na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.