Modrý Kameň (hrad)
Hrad Modrý kameň (starší názvy: 1290 Keykkw[1][2], 1446 Kekkew[1][2] maďarsky Kékkö, německy Blauenstein), je goticko-renesanční hrad ze druhé poloviny 13. století, který se nachází v Banskobystrickém kraji v okrese Veľký Krtíš a je postaven nad stejnojmenným městem v nadmořské výšce asi 315 metrů.
| Modrý Kameň (hrad) | |
|---|---|
 Pohled na hrad Modrý Kameň | |
| Účel stavby | |
volně přístupná zřícenina | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 12. století |
| Poloha | |
| Adresa | Modrý Kameň,  Slovensko |
| Souřadnice | 48°14′37″ s. š., 19°19′59″ v. d. |
  Modrý Kameň | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Součástí hradního komplexu je i barokní zámeček, který však byl postaven až o několik století později. V současnosti je hrad spolu s areálem (kam patří například zahrada, most, hradní kaple, hospodářská budova či příkop) evidován jako národní kulturní památka SR.[3][4]
Dějiny
editovatVýstavba tohoto hradu pravděpodobně začala po tatarském vpádu, i když pamětní tabule datuje vznik hradu již do roku 1237.[5] Nejstarší písemné zmínky o hradu se datují do let 1278 a 1290.[2] Ve zmínce z roku 1285 je zmíněn majitel a i předpokládaný stavebník hradu Peter Forró. Po jeho smrti sídlo získali synové Kazimíra z bínské větve Huntů-Poznanů. Ale už v roce 1290 ho dobyli zpět Petrovi sourozenci, zakladatelé rodu Balašů. Jejich držení hradu přerušil Matúš Čák Trenčianský, ale po jeho smrti se vrátil do jejich moci.[6] Hrad byl celá staletí majetkem šlechtické rodiny Balašů[2] (dříve Balassů[7]), kteří ho vlastnili až do 19. století.
Vzhled hradu byl několikrát změněn v důsledku mnoha rekonstrukcí a přestaveb. První výraznější oprava hradu se konala v letech 1609 až 1612[7], kdy získal renesanční podobu.[1] Důvodem bylo to, že v roce 1576[7] (některé prameny uvádějí rok 1575[2]) hrad obsadili Turci, kteří ho opustili až v roce 1593, přičemž hrad zničili. Při této rekonstrukci hradu vznikly i dělostřelecké plošiny. V době stavovských povstání na začátku 17. století se hradní majitel Zikmund Balaša ucházel o funkci sedmihradského knížete a za tímto účelem se neváhal spojit i s Turky. Proto hrad v roce 1616 dobylo královské vojsko a Zikmund byl uvězněn. V rámci bezohledného vpádu byl hrad znovu napaden Turky v roce 1659. V roce 1683 hrad dobývala povstalecká vojska Imricha Tökölyho a hrad byl značně poškozen. Tato poškození již majitelé neobnovili.[6]
V první polovině 18. století postavil tehdejší majitel Gabriel Balaša[5] na starších zničených základech rozsáhlý[7] barokní zámeček, který však byl postaven pouze na dolním nádvoří hradu; horní část hradu se obnovy nedočkala a tyto prostory se využily jako zahrada, která také patří mezi národní kulturní památky.[8] K zámku byla později přistavěna i kaple svaté Anny.
V 19. a 20. století hrad několikrát změnil majitele. V roce 1813 hrad od rodu Balašů získal župan Forgáč z Gýmeše a Haliče, po něm se majitelem hradu stal hrabě Károly. Poslední soukromou majitelkou byla Károlyho dcera Gabriela Almášiová, která ho však v roce 1923 prodala státu,[2][5] který je jeho vlastníkem až do současnosti. Od roku 1991 je v hradě Muzeum loutkářských kultur a hraček Slovenského národního muzea.[5]
Galerie
editovat-
Letecká fotografie hradu -
Letecká fotografie hradu -
Letecká fotografie hradu
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Modrý Kameň (hrad) na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Modrý Kameň, hrad (ruina) [online]. www.hrady.sk. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e f Modrý Kameň hrad [online]. www.pamiatky.net. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Karta Národnej kultúrnej pamiatky Modrý kameň (hrad) [online]. Pamiatkový ústav Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Zoznam hradov chránených ako KP [online]. Pamiatkový ústav Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d MBK – Hrad Modrý Kameň [online]. www.muzeum.sk. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-16. (slovensky)
- ↑ a b PLAČEK, M.; BÓNA, M. 2007. Encyklopédia slovenských hradov, vyd. Slovart, Bratislava. ISBN 978-80-8085-287-0
- ↑ a b c d JANOTA, Ľudovít. Slovenské hrady. Bratislava: Tatran, 1974. Kapitola Modrý Kameň, s. 213. (slovensky)
- ↑ Karta Národnej kultúrnej pamiatky Modrý kameň (hrad) - záhrada [online]. Pamiatkový ústav Slovenskej republiky. Dostupné online. (slovensky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrý Kameň na Wikimedia Commons
