Mississippi (řeka)
Mississippi (anglicky Mississippi River v jazyce místních indiánů „Velká řeka“) je nejdelší řeka Severní Ameriky a jedna z nejdelších řek na světě, která protéká Spojenými státy americkými od severu k jihu a ústí do Mexického zálivu. Je dlouhá 3766 km. Od pramene svého přítoku Missouri dosahuje 6420 km, čímž zaujímá čtvrté místo na světě. Plocha povodí, které se rozprostírá od Skalnatých hor k Appalačskému pohoří a od Velkých jezer k Mexickému zálivu, činí 3 268 000 km², což je 40 % rozlohy pevninských USA bez Aljašky. Povodí Mississippi a jejich přítoků je čtvrté nejrozsáhlejší na světě, hned po Amazonce, Kongu a Nilu.
Mississippi | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 3766 (6420) km |
Plocha povodí | 3 268 000 km² |
Průměrný průtok | 19 000 m³/s |
Světadíl | Amerika |
Pramen | |
jezero Itasca 47°14′23″ s. š., 95°12′27″ z. d. 446 m n. m. | |
Ústí | |
Mexický záliv 29°9′13″ s. š., 89°15′3″ z. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
USA ( Minnesota, Wisconsin, Iowa, Illinois, Missouri, Kentucky, Arkansas, Tennessee, Mississippi, Louisiana) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Mexický záliv, Povodí Mississippi (USA 98,46%, Kanada 1,54%)[1] | |
Mississippi, její přítoky a povodí | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
editovatPramení na severu USA západně od Hořejšího jezera pod jménem Nicollet Creek a pod jezerem Itasca v nadmořské výšce pouhých 446 m přijímá své jméno Mississippi. Protéká ze severu na jih deseti státy USA Minnesota, Wisconsin, Iowa, Illinois, Missouri, Kentucky, Arkansas, Tennessee, Mississippi a Louisiana. Údolí bylo vytvořeno ve směru hlavního odtoku ledovcových vod na konci čtvrtohorního zalednění Severní Ameriky. Podle morfologie doliny, podmínek průtoku a vodního režimu se tok řeky dělí na tři části. Za hranici mezi nimi byla vybrána ústí velkých přítoků Missouri a Ohio.
Horní tok
editovatNa horním toku protéká nejprve přes nevelká jezera, mezi nimiž vytváří kamenité peřeje a říční prahy. Nejvýznamnější z nich je vodopád St. Anthony u města Minneapolis, další se nacházejí u měst Davenport a Keokuk. Od města Minneapolis je koryto řeky upraveno pomocí zdymadel a až k ústí Missouri je přerušeno více než 20 hrázemi.
Střední tok
editovatNa středním toku teče převážně v jednom korytě. Dolina je široká 10 až 15 km a je ohraničena prudkými břehy. Pod ústím Missouri teče její kalná a blátivá voda v délce 150 až 180 km vedle sebe s víceméně průzračnou vodou Mississippi.
Dolní tok
editovatNa dolním toku protéká rozsáhlou rovinou tvořenou naplavenými usazeninami. Šířka říčního údolí se postupně zvyšuje z 25 na 70 až 100 km. Koryto je členité a vytváří četná ramena včetně slepých. Nízký sklon toku řeky a její délka způsobují časté vytváření meandrů. Ty vytvářejí labyrint průtoků, říčních jezer a rozsáhlých nivních mokřadů, které jsou zaplavovány při povodních. Koryto je zde téměř všude obehnáno přirozenými břehovými valy, které jsou opevněny systémem protipovodňových hrází s cílem zabránit zavodnění okolní krajiny. Celková délka těchto hrází dosahuje přibližně 4000 km. Mezi valy teče řeka místy nad úrovní okolní krajiny.
Delta
editovatÚstí do Mexického zálivu, přičemž vytváří rozsáhlou deltu, která začíná pod městem Baton Rouge, má lopatovitý tvar a její rozloha činí přibližně 36 000 km². Prodlužuje se směrem do moře o 85 až 100 m za rok, díky přibližně 400 Mt nánosů, které řeka přináší. V konečné fázi se delta rozděluje na šest základních poměrně krátkých ramen o délce 20 až 40 km, která ústí do Mexického zálivu. Hlavním z nich je jihozápadní Southwest-Pass, kterým protéká asi 30 % odtoku. Při povodních na dolním toku se část vod na východě přelévá do jezera Pontchartrain, které se nachází u města New Orleans a využívá se právě pro jejich zachycení a ochránění zmíněného města. Na západě se pak část vod přelévá do koryta řeky Atchafalaya, která teče paralelně s Mississippi ve vzdálenosti 15 až 40 km a ústí také do Mexického zálivu.
Přítoky
editovatPřítoky zleva:
Řeka | Délka toku (km) | Splavná část (km) |
---|---|---|
Chippewa | 295 | 80 |
Wisconsin | 692 | 322 |
Illinois | 439 | 439 |
Ohio | 1569 | od střed. toku |
Přítoky zprava:
Řeka | Délka toku (km) | Splavná část (km) |
---|---|---|
Minnesota | 534 | nesplavná |
Des Moines | 526 | nesplavná |
Missouri | 3725 | od Fort Bentonu |
Arkansas | 2334 | 1000 |
Red | 1638 | od Shreveportu |
Vodní režim
editovatZdrojem vody jsou sněhové i dešťové srážky. Pravé přítoky přivádějí převážně vodu z roztátého sněhu a ledu ve Skalnatých horách a naopak levé přítoky přivádějí vody z dešťů a průtrží mračen. Pro režim řeky jsou charakteristické jarní a letní vzestupy hladiny a prudké dešťové povodně. K nejvyšším povodním dochází, když se potkají období tání sněhu v povodí horní Mississippi a v povodí Missouri s obdobím vydatných dešťů v povodí Ohia, která má na soutoku značně větší průtok než Mississippi. Největší povodně nastaly v letech 1844, 1903, 1913, 1927, 1937, 1947, 1951, 1952 a 1965. Ani hydrotechnické stavby na dolním toku nemohou plně ochránit sídla a pole v údolí řeky. Roční průměrný průtok v deltě je roven 19 000 m³/s a při katastrofálních povodních narůstá na 50 000 až 80 000 m³/s. V létě naopak klesá na 3000 až 5000 m³/s. Průměrný roční rozsah kolísání úrovně hladiny dosahuje 7,2 m (u Saint Paul), 14,3 m (u St. Louis), 18,3 m (u Cairo), 5 až 6 m (u New Orleans). Na horním toku řeka zamrzá na tři až čtyři měsíce.
Využití
editovatŘeka je pohodlnou vodní cestou od Mexického zálivu do středu severoamerického kontinentu. Je důležitou dopravní tepnou USA a spojuje rozvinuté průmyslové a zemědělské oblasti země. Na přelomu 19. a 20. století vodní doprava sice prohrávala v konkurenci železniční, ale opět se začala vzmáhat v souvislosti s průmyslovým rozvojem oblasti Velkých jezer a tento vzestup pokračoval ještě výrazněji po 2. světové válce. Řeka je spojena s povodím Velkých jezer s hlubokou vodní cestou po řece svatého Vavřince s Atlantským oceánem. Illinoiská vodní cesta, která začíná v Michiganském jezeře u města Chicago vede systémem kanálů a splavněných řek k levému přítoku Mississippi řece Illinois. V ústí leží město New Orleans, které je jedním z největších námořních a říčních přístavů USA. U něj řeku křižuje Pobřežní kanál, který byl vybudován za účelem spojení průmyslových oblastí na pobřeží Mexického zálivu. Říční doprava probíhá po řece do Saint Paul v délce 3130 km. Námořní lodě plují do Baton Rouge. Délka vodních cest v povodí Mississippi dosahuje 25 000 km. Hlavní přepravované náklady jsou ropné produkty, stavební materiály, kamenné uhlí a chemické látky. Překážkami plavby jsou skalnaté prahy, pohybující se písky a kolísavý vodní stav. Na horním toku pravostranných přítoků byly postaveny mnohé vodní elektrárny. Největší umístěná přímo na řece se nachází u města Keokuk. Největší města a přístavy na řece jsou Minneapolis, Saint Paul, Davenport, St. Louis, Memphis, Baton Rouge a New Orleans.
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Миссисипи“.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mississippi na Wikimedia Commons