Wikipedie

Mirovice

město v okrese Písek v Jihočeském kraji
(přesměrováno z Mirovice (okres Písek))
Tento článek je o městě na Písecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mirovice (rozcestník).
Možná hledáte: Mirotice.

Mirovice (německy Mirowitz) jsou město v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. Žije v nich přibližně 1 700[1] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky město spadalo do Prácheňského kraje. Ve městě a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Mirovice
Náměstí
Náměstí
Znak města MiroviceVlajka města Mirovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′56″ s. š., 14°2′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 653 (2024)[1]
Rozloha22,04 km²[2]
Nadmořská výška433 m n. m.
PSČ398 06
Počet domů513 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.7
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 38
398 06 Mirovice
mumirovice@iol.cz
StarostaBc. Josef Vejšický
Oficiální web: www.mirovice-mesto.cz
Mirovice
Mirovice
Další údaje
Kód obce549592
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Město bylo sídlem Radkovců z Mirovic. Dne 31. července 1627 Ferdinand II. Štýrský svým rekatolizačním mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo konvertovat ke katolictví. Jen v tomto roce se ze země vystěhovalo 185 šlechtických rodin. Exulanty přijímalo už od roku 1622 saské kurfiřtství. Šlechtična Anna Radkovská z Mirovic, jejíž manžel zemřel v roce 1628 v Pirně, byla v roce 1640 v seznamu exulantů v Žitavě.[4]

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem jsou dnes Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

 
Panorama městečka

Přírodní poměry

editovat

Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrově“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy – přírodní památka Nerestský lom – leží jeden kilometr jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů, mimo jiné lze zde spatřit výra velkého, ropuchu obecnou a čolka obecného. Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je asi půl kilometru vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.[zdroj?]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 196 2 256 2 200 1 980 2 013 2 020 1 999 1 693 1 747 1 639 1 724 1 637 1 711 1 566 1 570
Počet domů 287 294 307 308 307 317 388 428 394 394 394 423 498 504 513

Městská správa

editovat

Místní části

editovat

Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích.

Městské symboly

editovat

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. listopadu 1995.[7]

Pamětihodnosti

editovat
 
Kostel svatého Klimenta v Mirovicích
 
Židovský hřbitov při polní cestě do Myslína
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mirovicích.
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
  • Nejstarší částí městečka je kostel svatého Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počapel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou).
  • Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Morový sloup je dílem sochaře Jana Jiřího Stanzovského (Schlansovského).[8]
  • V Hřbitovní ul. č.p. 191 jsou zachovány památkově chráněné relikty mirovické tvrze.[9]
  • Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (čp. 77) na jižní straně náměstí, dílo A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka.[zdroj?]
  • Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy).
  • Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680) a rozšířen roku 1731. Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za 2. světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965.[zdroj?]
  • V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300m od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené. Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy.[zdroj?]
  • Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly.[10]
  • Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna.[10]
  • Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku.[11]
  • Husitský kostel sv. mučedníků kostnických; Jana Husa a Jeronýma Pražského. Nachází se na okraji města. Vyhořel na jaře 2015. Postupně však byl obnoven a modernizován. Kostel je místem duchovní obnovy. Navazuje na utrakvistickou tradici Těla a Krve Páně.[12]

Osobnosti

editovat

Partnerská obec

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Hřbitov
  •  
    Štít
  •  
    Boží muka
  •  
    Děkanství
  •  
    Boží muka
  •  
    Bývalá tvrz

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 176, 490. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Udělené symboly – Mirovice [online]. 1995-11-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Památkový Katalog: Mariánský sloup. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ tvrz - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b HLADKÝ, Jiří, 2011. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska. S. 32. 
  11. ↑ Hladký 2011, s. 56.
  12. ↑ https://www.facebook.com/kostelmirovice Mirovický husitský kostel] : Facebook
  13. ↑ Radniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce

Literatura

editovat
  • RŮŽIČKA, František. Mirovice na prahu století: dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století (a nejen o něm). 1. vyd. České Budějovice: František Růžička, 2004. 236 s. ISBN 80-239-1868-0. 

Externí odkazy

editovat
  Březnice Milín Petrovice  
  Milevsko
    Mirovice    
 
Blatná Mirotice
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mirovice&oldid=23704256“