Wikipedie

Karel Kuffner

český psychiatr (1858-1940)

Karel Kuffner (5. prosince 1858 Mirovice[1] – 22. února 1940 Praha) byl český psychiatr, profesor Univerzity Karlovy v Praze, autor první učebnice psychiatrie v češtině (1897), ve které představil českou psychiatrickou terminologii. Je považován za otce české vědecké psychiatrie.

Karel Kuffner
Karel Kuffner okolo roku 1900
Karel Kuffner okolo roku 1900
Narození5. prosince 1858
Mirovice Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. února 1940 (ve věku 81 let)
Praha Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Národnostčeská
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprofesor Univerzity Karlovy, psychiatr
PříbuzníHanuš Kuffner (bratr) Jozef Kuffner (bratr), Johanna Kuffnerová (sestra), Jiřina Kuffnerová (sestra)
PodpisKarel Kuffner – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Mládí

editovat

Narodil se v Mirovicích v jižních Čechách v české měšťanské rodině, která se nedlouho předtím přestěhovala z Blatné. Jeho bratry byli Hanuš Kuffner[2], pozdější novinář, spisovatel a vojenský historik, a novinář Jozef Kuffner, sestry Jiřina a Johanna se posléze staly učitelkami, mj., v pražském Ženském výrobním spolku. Vystudoval Karlovu univerzitu v Praze, poté působil jako sekundář profesora Josefa Kratochvíla (1830–1893) v pražském Zemském ústavu choromyslných. Roku 1889 absolvoval roční studijní stáž u profesora Theodora Meynerta ve Vídni.[3]

Odborná a pedagogická praxe

editovat

V letech 1900 až 1929 působil jako řádný profesor psychiatrie na české univerzitě v Praze. Byl autorem mnoha děl v češtině a němčině. Zavedl termín schizoformit, odkazující na případy údajné schizofrenie. Ve své klasifikaci duševních nemocí rozdělil demence na primární a sekundární, zavedl termíny demence simplex consecutiva (rámcově odpovídající tehdy používanému termínu demence praecox) a pro demenci bez psychotických příznaků použil termín demence praecox primitiva. .

Kuffnerovými studenty a spolupracovníky byli mj. Jan Janský, Antonín Heveroch,[4] Zdeněk Mysliveček, Ladislav Haškovec, Leo Taussig, Karel Bělohradský a Hubert Procházka. Spolupracoval také při tvorbě a redakcí Ottova slovníku naučného; jeho příspěvky jsou označeny zkratkou „kfr.“.

Ještě roku 1914 byl rodinným stavem uváděn jako svobodný.[5]

Úmrtí

editovat
 
Kuffner v pozdějším věku

Zemřel 22. února 1940 v Praze ve věku 71 let a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Roku 1958 byla budova psychiatrické kliniky v Plzni přejmenována na Kuffnerův pavilon.[6]

Dílo (výběr)

editovat

Knihy

editovat

Články

editovat
  • Ueber den Begriff der Degeneration vom heutigen Standpunkt. Wiener med. Rundschau 10 (1896)
  • O citu společenském a jeho chorách (1899)
  • O shodě mozkové stvly s funkcemi. Sborník lékařský
  • Příspěvek k learn about centrálních optických drahs. Sbornik lékařský (1890)
  • O poměru Jékaře k utázce příčetnosti. Sborník lékařský (1908)
  • Dva soudní případy bájivé lhavosti (1905)
  • Dva případy simulace. Časopis lékařů českých (1886)
  • Případ dvojitého vědomí. Časopis lékařů českých 27, s. 705; 721; 737; 755; 780 (1888)
  • O bezaffektnosti senilních psychosů. Časopis lékařů českých (1890)
  • Klinický příspěvek k asociační theorii. Časopis lékařů českých 29, s. 845; 865; 888; 911 (1890)
  • Teorie posornosti. Časopis lékařů českých (1891)
  • Patologická anatomie psychos. Časopis lékařů českých 30, s. 833-837 (1891)
  • O sebevědomí a jeho vadách. Časopis lékařů českých 31, s. 101; 124 (1892)
  • O Meynertavi. Časopis lékařů českých (1892)
  • Příspěvek k pathoiogické anatomii idiotie. Časopis lékařů českých 32, s. 101; 121; 141; 163; 186; 223; 246 (1893)
  • Patologická opilost . Časopis lékařů českých 33, s. 42-45 (1894)
  • Chorobná irritabilita na podladu degenerativním. Časopis lékařů českých (1894)
  • Ségalosově psychomotorické odrůdě paranojy. Časopis lékařů českých 34, s. 441; 461; 486 (1895)
  • Dobrozdání ck české fakulty lékařské o duševním stavu Fr. Č., Obviněného ze zločinu úkladné vraždy . Časopis lékařů českých 34, s. 1009-1031 (1895)
  • O botě mozkové stavby s funkcemi. Sbírka prednásek z lesního kravína. Praha, 1899 s. 17-29
  • Statistické zkušenosti o psychosách alkoholových (u musu). Časopis lékařů českých 40, s. 757-759 (1901)
  • Zaopatrení krátkodobých psychós. Luk. rozhledy 9, s. 211-214 (1901)
  • Svévolný vzdor. Časopis lékařů českých 42, s. 1001; 1027; 1047 (1903)
  • Psychiatrie a reforma poenální legislativy. Časopis lékařů českých 45, s. 331; 367 (1906)
  • O pomeru lékare k otázce přícetnosti. Rev. v neurol., psychiatr., fys. diaetet. terapie. 5, 65, 117 (1908)
  • Přednášel MUDr. Benj. Čumpelík (Nekrolog). Časopis lékařů českých (1909)
  • Hranice slabomyslnosti v theorii iv praxi. Časopis lékařů českých (1909)
  • Zkušenosti o afatických demencích. Časopis lékařů českých (1902)

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karel Kuffner na polské Wikipedii.

  1. ↑ Matrika Mirovice 8, sn. 163 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ LITERATURA. www.rukopisy-rkz.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/historie-znameniti-lekari-v-ceskych-zemich-17.A180115_155204_p_veda_wag/tisk. Lidovky.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Karel Kuffner – zakladatel a budovatel české psychiatrie | Historie medicíny | Terapie. terapie.digital [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Karel Kuffner. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Kuffner&oldid=24356791“