Morový sloup

sloup postavený jako dík za odvrácení moru
Možná hledáte: Morový sloup, básnická sbírka Jaroslava Seiferta.

Morový sloup nebo morová statue je typ monumentálního sochařského díla, které se od poloviny 16. století do konce 18. století stavělo na místě morových hřbitovů a zejména na veřejných prostranstvích měst v Evropě jako ochrana před morovou epidemií. V období následující epidemie moru často býval sloup, postavený za předchozí epidemie, vysvěcen a užíván jako oltář pro venkovní bohoslužby, když byly kostely z hygienických důvodů zavřeny.

Kašna se sochou sv. Josefa, Praha – Karlovo náměstí, 1698
Mariánský sloup, Havlíčkův Brod, 1715
Praha-Troja, deska viničního sloupu

Historie

editovat

Morové sloupy vznikaly v Evropě, kterou po staletí pustošily opakující se morové epidemie, v době baroka, od poloviny 16. století do konce 18. století. Jsou typické pro střední Evropu a severní Itálii. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o ochranu místa před další epidemií. Termín morový sloup byl někdy přenesen i na pamětní sloupy jiné tragédie, například války (Mariánský sloup v Praze na Staroměstském náměstí, Mariánské sloupy v Mnichově a ve Vídni). Chybně se tak někdy označují sloupy viniční se sv. Václavem (Praha) nebo sv. Urbanem. Ty sloužily k ochraně vinic nebo označovaly místo vybírání viniční daně. Oproti nim viniční sloup v Praze-Troji měl odlišný význam – označoval místo hrobu obětí moru.

Sloup měl monumentální rozměry, zpravidla byl vyšší než tři metry, byl tesán z kamene s doplňky kovanými ze železa (svatozáře, atributy světců, mříže, zábradlí), se zlacenou výzdobou.

Typy a formy

editovat

Od jednoduchých a hladkých sloupů typu Boží muka, přes sloupy tordované až po trojpatrová sochařská díla s různými plastickými články a ozdobami (římsy, vázy, čučky), s reliéfy a nápisy, stojící na podestě se schodištěm a kuželkovou balustrádou, se stojícími či ležícími sochami světců bohaté ikonografie. Na podstavci může být oltářní menza v nástavci s reliéfem nebo se zamřížovaným výklenkem pro svatý obrázek.

Obvyklá provedení:

  • sloup na podstavci ve tvaru kvádru,
  • trojsloup nebo čtyřsloup,
  • tříboký obelisk se sochou hlavního svatého patrona na vrcholu, často se sochami dalších patronů dole na podnoži, ve výklenku podstavce nebo na zábradlí balustrády.

Na vrcholu nejčastěji:

ve spodních patrech:

Nejstarší v českých zemích

editovat

Poznámky

editovat
  1. I když se podle užívaného názvu jedná o viniční sloup, podle zdroje a nápisu na sloupu upomínal na hřbitov obětí ležících v rokli nad původním umístěním.[1]

Reference

editovat
  1. Viniční sloup Praha-Troja [online]. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • ŠORM, Antonín: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Praha 1939.

Externí odkazy

editovat