Seifertova (Praha)
Seifertova ulice v Praze je jedna z významných ulic Žižkova. Její délka je asi 1,1 km. Dnešní název ulice připomíná básníka Jaroslava Seiferta (1901–1986), žižkovského rodáka a laureáta Nobelovy ceny za literaturu v roce 1984.
| |||
|---|---|---|---|
 Část ulice u Sladkovského náměstí, v pozadí Pražský hrad | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 3 | ||
| Část obce | Vinohrady, Žižkov | ||
| Poloha | 50°5′6,25″ s. š., 14°26′39,59″ v. d. | ||
| Začíná na | Husitská 50°5′11″ s. š., 14°26′16″ v. d. | ||
| Končí na | Lipanská 50°5′2″ s. š., 14°27′13″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Jaroslav Seifert | ||
| Další údaje | |||
| Délka | asi 1,1 km | ||
| Kód ulice | 451240 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Trasa ulice
editovatUlice začíná na rozhraní Nového Města, Vinohrad a Žižkova u křižovatky U Bulhara, a mírně stoupá zhruba východním směrem až k ulici Lipanská, kde končí a odkud je jejím pokračováním ulice Táboritská. Celou trasou ulice vede tramvajová trať, spojující stanici Hlavní nádraží (v Bolzanově ulici) přes stanice Viktoria Žižkov a Lipanská se stanicí na Olšanském náměstí.
Asi 300 metrů Seifertovy ulice – od jejího začátku až k Italské ulici – patří k Praze 2, a tento úsek také tvoří hranici mezi městskými částmi Praha 2 a Praha 3. Dál již ulice pokračuje na Žižkov a je součástí Prahy 3.
Na své cestě prochází Seifertova ulice nejprve pod mostem železniční tratě vedoucí od Hlavního nádraží, které leží jižně od Seifertovy ulice, k tzv. Novému spojení.[1] Od jihu pak do ní ústí Italská ulice, nad ní je náměstí Winstona Churchilla. Na druhé, severní straně je na začátku Seifertovy ulice blok domů v místech, kde dříve bývala usedlost Komotovka.
Dále je na jižní straně ulice dům Radost, náměstí Radost a fotbalový stadion Viktoria Žižkov v místech zaniklé žižkovské plynárny, a potom Sladkovského náměstí s kostelem sv. Prokopa. Na celé severní straně Seifertovy ulice a na její jižní straně od náměstí Radost až ke Sladkovského náměstí a pak dále za ním jsou převážně činžovní domy s obchody či provozovnami služeb v přízemích.
Na horním konci Seifertovy ulice, hned za křižovatkou s Lipanskou ulicí, je umístěn památník v podobě stuhy mířící k nebi. Připomíná básníka Jaroslava Seiferta, který nedaleko prožil své dětství. Autorem památníku z litého betonu, odhaleného v roce 2016, je sochař Jan Roith. Na stuze je citát z básně „Prosinec 1920“: To slovo letělo jako pták do sítě hvězd.
Historie a názvy
editovatUlice vznikla ze starobylé silnice mířící z centra Prahy Horskou branou k Olšanským hřbitovům, proto se jí říkávalo „umrlčí cesta“. Také zde kdysi – tehdy za pražskými hradbami – stávala na vršku šibenice. Po výstavbě Žižkova ve 2. polovině 19. století, od roku 1875, se ulice jmenovala Karlova (na počest císaře Karla IV.).[2] Za protektorátu se jmenovala Lutherova (podle německého teologa a reformátora Martina Luthera) a v období socialistického režimu Kalininova (Michail Ivanovič Kalinin byl sovětský revolucionář a politik).
Své nynější jméno Seifertova dostala ulice až po sametové revoluci.[3]
Ulice se má v příštích letech revitalizovat,[4] cílem je zlepšit podmínky pro chodce i pěší, vyřešit dopravní zátěž[5] a také zmírnit důsledky klimatické změny zadržováním dešťové vody a výsadbou nové zeleně.[6]
Galerie
editovat-
Začátek ulice: křižovatka U Bulhara -
-
Tramvajová zastávka Viktoria Žižkov -
-
Na východním konci ulice je památník Jaroslava Seiferta
_01.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Přemostění Seifertovy ulice. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2023-05-15 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Karlova třída (dnes Seifertova) a Sladkovského náměstí. Praha 3 [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Seifertova. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-08-25 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Seifertova ulice. praha.camp [online]. 2021-06-14 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Tramvaje dostanou v Seifertově ulici na Žižkově větší prostor, Praha 3 zkrátí parkovací pruh [online]. 2023-05-09 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Seifertova ulice plná zeleně pomůže v boji s klimatickou změnou (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
Literatura
editovat- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 475.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 332, 333.
- LAŠTOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, et al. Pražský uličník – 2. díl (O-Ž). 1. vyd. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7.
- POLÁK, Milan. Praha a železnice. 1. vyd. Praha: MILPO, 2005. 231 s. ISBN 80-903481-3-0.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seifertova na Wikimedia Commons
