Mikarie pospolitá
Mikarie pospolitá (Micaria sociabilis) je pavouk z čeledi skálovkovití. Jedná se o evropský druh pavouka, v ČR je kriticky ohrožený. Žije v blízkosti mravenců lužních a vyskytuje se u něj poměrně vzácný reverzní sexuální kanibalismus.
Mikarie pospolitá | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | pavoukovci (Arachnida) |
Řád | pavouci (Araneae) |
Čeleď | skálovkovití (Gnaphosidae) |
Rod | mikarie (Micaria) |
Binomické jméno | |
Micaria sociabilis Kulczyński, 1897 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatSamec a samice jsou přibližně stejně velcí – samci mívají od 2,4 do 4 mm a samice 3 až 4 mm, pohlavní dimorfismus tedy není příliš výrazný.[1] Zbarvením i pohybem mikarie napodobuje mravence lužního (Liometopum microcephalum). Hlavohruď má oválný tvar a hnědé zbarvení s bronzovým leskem. Zadeček je oválný, černý s bílou linkou uprostřed, a jsou na něm lesklé proužky resp. šupinky.[2] Končetiny pavouka jsou hnědavé kromě femurů (stehen), které mají tmavší barvu. Celé tělo je pokryto šupinkovitými chloupky.[3]
Výskyt
editovatEvropský druh pavouka, vyskytující se ve Francii, Španělsku, Itálii, střední Evropě, Balkánu, Turecku, Ukrajině a na jihu Ruska. V ČR je velmi vzácný, vázaný na kolonie mravence lužního. Vyskytuje se jen na jižní Moravě na několika málo lokalitách v Lednicko-valtickém areálu.[4] Nejčastějším biotopem jsou kmeny starých a většinou solitérních dubů letních (Quercus robur) v parcích a okrajích lesů.[2]
Způsob života
editovatPavouk má nejvyšší sezónní aktivitu během letních měsíců a je nejaktivnější v odpoledních hodinách stejně jako mravenec lužní. Pavouci zřejmě přezimují ve stádiu dospělých samců a pohlavně nedospělých (subadultních) samic.[5]
Mimikry
editovatMikarie pospolitá uplatňuje myrmekomorfii, přesněji tzv. Batesovské mimikry. Žije výhradně v blízkosti mravenišť vzácných mravenců lužních, k jejichž pachům je přitahována; pavouk imituje mravence barevně a chováním, pohybuje se velmi rychle a stejně nevyzpytatelně, má ale jiný tvar těla.[2][6] Neproniká do mravenčího hnízda, ale skrývá se ve štěrbinách kůry. Mravence neloví, zaměřuje se na chvostoskoky a dvoukřídlé, mimikry jí slouží jako ochrana před predátory, jimiž jsou zřejmě další pavouci, kutilky rodu Tracheliodes a ptáci. Mravenec lužní se vůči mikariím chová velmi agresivně, a při vzájemném přiblížení se pavouk rychle schovává do škvíry v kůře stromu, aby se vyhnul kontaktu a potenciálnímu útoku.[7]
Rozmnožování a reverzní sexuální kanibalismus
editovatU mikarií pospolitých nebyly během rozmnožování pozorovány žádné námluvy. Sameček chytí samičku svými končetinami, vyleze na hlavohruď samice a otočí se tak, aby pedipalpem dosáhl k její epigyně. Samci jsou po páření schopni ucpat pohlavní orgán samice výměšky ze žlázy v pedipalpě, čímž se snaží zabránit oplodnění samice jinými samci.[8] Po kopulaci samice tkají několik drobných plochých kokonů, v nichž se nachází jedno až pět vajíček. Kokon je připevňován do prasklin v kůře v blízkosti kolonie mravenců. Velikost kokonu v průměru činí 2 mm a velikost jednoho vajíčka 0,6 mm. V laboratorních podmínkách byla průměrná doba inkubace 16 dnů, a průměrná velikost vylíhnutého mláděte 1,27 mm. Samice kokon nestřeží.[3][5]
Velkou zvláštností těchto pavouků je jejich reverzní sexuální kanibalismus; u velkého množství pavouků má samička kanibalské sklony a zabíjí samečky, u mikarie pospolité je tomu naopak. Během výzkumu v roce 2008 bylo toto chování zaznamenáno v 11 % případů. Podobně jako při páření, i kanibalismus nastal většinou nedlouho po prvním kontaktu jedinců; kanibalismus po kopulaci se objevil pouze v jednom případě. Samec, vykazující toto chování, byl vždy větší než samice, během experimentu zabil v průměru 2 až 3 jedince opačného pohlaví, žádný z kanibalistických samců ale nezabil všechny nabídnuté samice.[9] Ve většině případů zabíjejí samci z druhé roční generace „staré“ samice z první generace, které už se spářily, a to především v době nedostatku potravy.[10]
Ochrana
editovatPavouk je v České republice pokládán za kriticky ohrožený druh, což je způsobeno jeho vazbou na také kriticky ohroženého mravence lužního. Většina jeho stanovišť je územně chráněna.[3][4]
Možnost záměny
editovat- Mikarie mravencovitá (Micaria formicaria)
- Brabenčík obecný (Phrurolithus festivus)
Reference
editovat- ↑ Micaria sociabilis Kulczyński, 1897. https://araneae.nmbe.ch [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KŮRKA a kol. Pavouci České republiky, s. 467–468.
- ↑ a b c Micaria sociabilis - mikárie pospolitá. http://www.naturabohemica.cz [online]. 28. června 2009 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Micaria sociabilis Kulczyński, 1897. https://www.arachnology.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b JARAB, Martin; PEKÁR, Stanislav. Biologie druhu Micaria sociabilis. https://www.muni.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.
- ↑ PEKÁR, Stano. Ant-mimicking spider actively selects its mimetic model (Araneae: Gnaphosidae; Hymenoptera: Formicidae) [Dále jen Pekár: Ant-mimicking spider (2020)]. Myrmecological News. 29. duben 2020, roč. 30, s. 132. (anglicky)
- ↑ Pekár: Ant-mimicking spider (2020), 135–136. (anglicky)
- ↑ SENTENSKÁ, Lenka; PEKÁR, Stano. Female control of mate plugging in a female-cannibalistic spider (Micaria sociabilis). BMC Ecology and Evolution. Roč. 2015, čís. 15. Dostupné online [cit. 2024-06-28]. (anglicky)
- ↑ SENTENSKÁ, Lenka. Reversní sexuální kanibalismus u pavouků Micaria sociabilis (bakalářská práce). Brno: [s.n.], 2009. Dostupné online. S. 20–23.
- ↑ SENTENSKÁ, Lenka. Samci vracejí úder: sexuální kanibalismus naruby / Males Strike back: Sexual Cannibalism inside out. Živa. 2015, čís. 5, s. 259. Dostupné online.
Literatura
editovat- KŮRKA Antonín; ŘEZÁČ Milan; MACEK Rudolf; DOLANSKÝ Jan. Pavouci České republiky. Academia : Praha 2015.
- SENTENSKÁ, Lenka. Samci vracejí úder: sexuální kanibalismus naruby / Males Strike back: Sexual Cannibalism inside out. Živa. 2015, čís. 5, s. 259–260. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu mikarie pospolitá na Wikimedia Commons
- Mikarie pospolitá na stránkách České arachnologické společnosti
- Mikarie pospolitá na BioLib.cz