Michael López-Alegría
Michael Eladio López-Alegría (* 30. května 1958 v Madridu, Španělsko), původně letec Námořnictva USA je od března 1992 americkým astronautem, členem oddílu astronautů NASA, 333. člověk ve vesmíru. Zúčastnil se celkem pěti misí, poprvé v roce 1995 na palubě raketoplánu Columbia, krátkodobé lety raketoplánem Space Shuttle si zopakoval v roce 2000 a 2002 během výstavby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Počtvrté do vesmíru a potřetí na ISS se dostal jako člen Expedice 14, tentokrát v ruském Sojuzu a na dlouhodobé misi dlouhé 215 dní. Také v roce 2022 pobýval 16 dní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) během kosmického letu Axiom Mission 1 a na stejné místo se vrátil také počátkem roku 2024 při letu Axiom Mission 3. Během svých šesti letů strávil ve vesmíru necelých 297 dní.
Michael Eladio López-Alegría | |
---|---|
Astronaut NASA | |
Státní příslušnost | USA |
Datum narození | 30. května 1958 (66 let) |
Místo narození | Madrid, Španělsko |
Předchozí zaměstnání | Letec Námořnictva USA |
Hodnost | Kapitán (2007) |
Čas ve vesmíru | 296 dní, 16 hodin a 15 minut |
Kosmonaut od | 31. března 1992 |
Mise | STS-73 STS-92/ISS STS-113/ISS Expedice 14 (Sojuz TMA-9/ISS) Axiom Mission 1/ISS Axiom Mission 3/ISS |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | dosud aktivní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatVoják
editovatMichael López-Alegría se narodil ve španělském Madridu, rodina se později přestěhovala do Kalifornie. Zde také, ve městě Mission Viejo, v roce 1976 ukončil střední školu. Roku 1980 získal bakalářský titul na Námořní akademii (U.S. Naval Academy). Poté od roku 1981 sloužil ve vojenském letectvu, v letech 1983-86 ve Španělsku, létal na námořních hlídkových letadlech Orion EP-3E. Od roku 1986 studoval současně ve škole zkušebních letců námořnictva v Patuxent River v Marylandu a na U.S. Naval Postgraduate School, kterou ukončil s titulem magistra roku 1988. Potom do roku 1992 pracoval v Leteckém zkušebním středisku námořnictva (Naval Air Test Center).[1]
Astronaut NASA
editovatPřihlásil se do 13. náboru astronautů NASA roku 1989, kdy se ale přijat nebyl. V roce 1991 se zúčastnil 14. náboru, napodruhé uspěl, a od 31. března 1992 se stal členem oddílu astronautů NASA. Absolvoval roční všeobecnou kosmickou přípravu a získal kvalifikaci letový specialista.[1]
Záhy po skončení základního výcviku byl zařazen do posádky letu STS-73. Do vesmíru odstartoval na palubě raketoplánu Columbia 20. října 1995. Raketoplán přistál po 15 dnech, 21 hodinách a 53 minutách letu dne 5. listopadu 1995.[2]
Po letu byl vyslán do Střediska přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku ve funkci představitele NASA.[1]
V červnu 1997 byl zařazen do posádky letu STS-92. Mise k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) proběhla ve dnech 11. – 24. října 2000, byla poslední před trvalým osídlením stanice. Při dvou výstupech na povrch stanice během montážních prací strávil v otevřeném vesmíru 14 hodin a 3 minuty.[3]
Potřetí vzlétl do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour při letu STS-113 ve dnech 24. listopadu až 7. prosince 2002. Cílem letu byla výměna posádky a pokračování ve výstavbě stanice. Tři výstupy do kosmu Lópeze-Alegríi trvaly celkem 19 hodin a 55 minut.[4]
V lednu 2004 byl jmenován velitelem záložní posádky Expedice 14 na ISS. V září 2005 nahradil Jeffreyho Williamse, velitele hlavní posádky téže expedice.[1]
Počtvrté vzlétl do vesmíru 18. září 2006 v ruském Sojuzu TMA-9. Na ISS pracoval společně s Rusem Michailem Ťurinem a Němcem Thomasem Reiterem, kterého v prosinci nahradila Sunita Williamsová. Během pobytu na ISS pětkrát vystoupil do vesmíru, celkem na 33 hodin a 42 minut. Dvojice López-Alegría, Ťurin přistála 21. dubna 2007 po 215 dnech, 8 hodinách a 23 minutách letu.[5]
Manažer v kosmickém průmyslu
editovatLópez-Alegría odešel z NASA 12. března 2012, v den, kdy byl jmenován prezidentem Federace komerčních kosmických letů (Commercial Spaceflight Federation).[6] V této funkci usiloval o přijetí příznivé veřejné politiky ve prospěch soukromých aktivit v kosmickém průmyslu, a to jak v Kongresu USA, tak v oborových veřejných agenturách včetně NASA a FAA (Federální úřad pro letectví). Později působil také v několika poradních orgánech a výborech veřejných i soukromých organizací, včetně Výboru pro výzkum a provoz člověka Poradního sboru NASA a Poradního výboru pro komerční vesmírnou dopravu při FAA.[6]
Nabytých zkušeností využil, když se v roce 2017stal ředitelem obchodního rozvoje ve společnosti Axiom Space, jejímž cílem je vybudování vlastního orbitálního segmentu na ISS a později samostatné soukromé vesmírné stanice.[7]
Astronaut Axiom Space
editovatV březnu 2022 byl v Axiom Space jmenován vedoucím astronautem.[8] A už o pár týdnů později se vrátil na ISS při své páté vesmírné misi. Jako jediný profesionální astronaut na palubě velel třem vesmírným turistům, kteří spolu s ním tvořili posádku prvního letu v rámci programu společnosti. Let Axiom Mission 1 byl zahájen startem 8. dubna 2022 a pokračoval připojením ke stanici o den později.[9] Odlet první návštěvní posádky dopravené na ISS soukromou lodí Crew Dragon byl plánován na 18. dubna a návrat na Zemi na 19. dubna 2022. Kvůli špatnému počasí v možných lokalitách pro přistání byl ovšem několikrát odložen a uskutečnil se až 25. dubna po 17 dnech, 1 hodině a 49 minutách letu.[10][11]
V lednu 2024 se vydal k druhému letu pro Axiom Space, a k šestému celkem. Jako velitel posádky Axiom Mission 3 se třemi komerčními astronauty včetně historicky prvního astronauta z Turecka (Alper Gezeravci) odstartoval 18. ledna 2024.[12] K iSS doletěli za 36 hodin a 20. ledna 2024 se připojili k jejímu přednímu portu na modulu Harmony.[13] Zpět na Zemi se po několika odkladech kvůli počasí v místě možných lokalitách přistání vydali 7. února 2024 ve 14:20 UTC[14] přistáli ve vodách Atlantského oceánu poblíž města Daytona Beach 9. února 2024 ve 13:30 UTC.[15] Všichni si připsali celkem 21 dní, 15 hodin a 41 hodin kosmického letu.
Reference
editovat- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-12-20 [cit. 2009-09-28]. Kapitola Michael Eladio Lopez-Alegria. Dostupné online. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1997-02-27 [cit. 2009-09-28]. Kapitola STS-73 Co/F-18. [dále jen Holub]. Dostupné online.
- ↑ Holub. Rev. 2000-10-25 [cit. 2009-09-28]. Kapitola STS-92 Di/F-28.
- ↑ Holub. Rev. 2002-12-08 [cit. 2009-09-28]. Kapitola STS-113 En/F-19.
- ↑ Holub. Rev. 2007-04-21 [cit. 2009-09-28]. Kapitola Expedice 14.
- ↑ a b Astronaut M. Lopez-Alegria's post-NASA career - collectSPACE: Messages. www.collectspace.com [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Congress toes a cautious line on support for commercial space partnerships. geekwire.com [online]. GeekWire, 2017-07-17 [cit. 2024-01.19]. Dostupné online.
- ↑ Michael Lopez-Alegria. linkedin.com [online]. Linkedin [cit. 2024-01-19]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1512774591185305600. Twitter [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/spacex/status/1518637647790362624. Twitter [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DINNER, Josh. See SpaceX recovery ship head out to retrieve Ax-1 Dragon capsule (aerial photos, video). Space.com [online]. 2022-04-26 [cit. 2022-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA, Partners to Welcome Private Crew Aboard Space Station - NASA [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARCIA, Author Mark. Ax-3 Docks to Station Aboard Dragon Spacecraft. blogs.nasa.gov [online]. NASA, 2024-01-20 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARCIA, Mark. Ax-3 Astronauts Close Dragon Hatch Before Undocking. blogs.nasa.gov [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Third NASA Enabled Private Flight to Space Station Completes Safely - NASA [online]. 2024-02-09 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael López-Alegría na Wikimedia Commons
- Biographical data. Michael E. Lopez-Alegria [online]. NASA, rev. 2009-01 [cit. 2009-08-14]. Dostupné online. (anglicky) – Oficiální biografie NASA