Wikipedie

STS-113

let raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici

STS-113 byla mise amerického raketoplánu Endeavour k Mezinárodní vesmírné stanici, zahájená 24. listopadu 2002 a úspěšně ukončená 7. prosince 2002. Cílem letu byla doprava a montáž dílu P1 truss ke stanici ISS, doprava zásob na stanici a výměna části Expedice 5 za novou posádku Expedice 6. Uskutečnily se tři výstupy do otevřeného vesmíru.

STS-113
Údaje o expedici
Na staniciISS
LoďEndeavour
COSPAR2002-052A
Členů expedice7
Počet výstupů do vesmíru3
Délka výstupů do vesmíru19 hodin a 55 minut
Datum startu24. listopadu 2002 00:49:47 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Spojení se stanicí25. listopadu 2002 21:59 UTC
Délka letu13 dní 18 hodin 47 minut
z toho na stanici6 dní, 22 hodin a 6 minut
Odlet ze stanice2. prosince 2002 20:05 UTC
Datum přistání7. prosince 2002 19:37:12 UTC
Místo přistáníKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Fotografie posádky
Zleva: Lockhart, Lopez-Alegria, Herrington a Wetherbee
Zleva: Lockhart, Lopez-Alegria, Herrington a Wetherbee
Navigace
Předchozí
STS-112
Následující
STS-107

Posádka

editovat

Posádka ISS Expedice 6 dopravená na ISS

editovat

Posádka ISS Expedice 5 dopravená na Zemi

editovat

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Výstupy do vesmíru (EVA)

editovat

Průběh mise

editovat

Užitečné zatížení

editovat

V nákladovém prostoru raketoplánu bylo v době startu umístěno několik dílů pro ISS. Konstrukce ITS-P1, radiátor termoregulačního systému ATCSR-P1 a vozíček CETA-2. Kromě toho také spojovací uzel ODS (Orbiter Docking System) pro spojení raketoplánu s ISS a vnější přechodová komora EAL (External Airlock), ve které bylo vybavení pro výstup astronautů do otevřeného vesmíru. Dále dva skafandry, poutací lana a nářadí. Mezi další užitečné zatížení patřil nosník s vypouštěcím zařízením pro dvě miniaturní družice MEPSI a manipulační rameno RMS (Remote Manipulator System). Celková hmotnost nákladu činila okolo 14 tun a jeho hodnota byla 390 milionů USD.

Start

editovat

Původní datum startu Endeavouru byl 11. listopad, ale postupně byl odkládaný až na 24. listopadu. První příčinou odkladu startu byly problémy s těsněním na jednom z potrubí. Při jeho opravě však došlo k dalšímu poškození, tentokrát tepelné izolace manipulátoru RMS. V novém termínu startu zase nevyhovovalo počasí na záložních letištích, kde by musel orbiter v případě nouze přistát. Proto se start uskutečnil až 24. listopadu v 00:49:47 UT.

Během navádění na suborbitální dráhu pracují kromě hlavních motorů SSME i orbitální motory OMS (Orbital Maneuvering System). Při tomto letu se však po vypnutí OMS neuzavřel ventil pravého motoru OMS a zůstal otevřený na 96 %. V 00:58:17 UT byly hlavní motory SSMS vypnuté, zanedlouho byla odhozena nepotřebná nádrž ET. Endeavour se pohyboval po suborbitální dráze až do 01:27 UT, kdy jej manévr levým motorem OMS navedl na oběžnou dráhu okolo Země.

Průběh letu

editovat
 
Nosníky pro ISS v nákladovém prostoru raketoplánu Endeavour

Během prvního dne letu se otevřely dveře do nákladového prostoru. Posádka zkontrolovala náklad na obytné palubě a pomocí kamery na manipulátoru OMS vykonala i prohlídku nákladu v nákladovém prostoru. Do poklopu spojovacího uzlu ODS též nainstalovala televizní kameru.

Ke spojení s ISS došlo už následujícího dne, 25. listopadu ve 21:59 UT. Raketoplán se připojil k uzlu PMA-2 nad jižním Pacifikem. Krátce po spojení se objevilo na ISS několik malých problémů. Na krátký čas přestaly silové setrvačníky stabilizovat stanici a stabilizaci přebral raketoplán. Také přestal fungovat systém vnitřní komunikace ICOM-A spojující raketoplán s komplexem stanice.

EVA 1

editovat

Nosník ITS-P1 byl připojen k pravobočnímu konci středového nosníku ITS hned následující den (26. listopadu). Potom, v 19:49 UT dvojice astronautů Lopez-Alegria a Herrington zahájili první výstup do otevřeného vesmíru z modulu Quest. V průběhu výstupu trvajícího 6 hodin 46 minut oživovali a propojovali systémy ITS-P1. Výstup ukončili z hlediska světového času následujícího dne, 27. listopadu v 02:34 UT. Dne 27. listopadu pokračovalo překládání nákladu mezi raketoplánem a stanicí. Řídící středisko MCC poblahopřálo Wetherbeemu k 50. narozeninám.

EVA 2

editovat

Druhý plánovaný výstup do otevřeného vesmíru (EVA 2) uskutečnili opět Lopez-Alegria a Herrington v noci z 28. na 29. listopadu. Během výstupu pokračovali v oživování ITS-P1. Rychlospojkami QD (Quick Disconnect) propojili amoniakové potrubí termoregulačního systému ATCS mezi segmenty ITS-50 a ITS-P1, demontovali oba kýlové trny z kolejové dráhy segmentu ITS-P1 a nainstalovali další retranslační systém. Na závěr výstupu přemístili vozík CETA-2 na ITS-S1 a vzhledem k dostatku času uvolnili nad plán všech 18 zámků, které držely v průběhu startu panely radiátorů ATCSR-P1 (Active Thermal Control System Radiator - Port One) systému ATCS ve složeném stavu. Výstup skončil v 00:46 UT a trval 6 hodin 10 minut. Zbytek dne pokračovalo překládání nákladu a pátá základní posádka slavnostně předala stanici 6. základní posádce.

 
Zemský horizont, v popředí nákladový prostor a zadní část raketoplánu připojeného k ISS

EVA 3

editovat

Třetí výstup do kosmu (EVA 3) uskutečnili Lopez-Alegria a Herrington opět v noci, z 30. listopadu na 1. prosince. Cílem tohoto nejdelšího výstupu (trval přesně 7 hodin) byla instalace 33 objímek SPD na rychlospojky QD. Kromě toho probíhaly během výstupu testy mobilního transportéru MT, který měl astronautům pomoci při instalaci SPD na některých nedostupných místech. Při pokusu o přejezd na konec nového nosníku ITS-P1 se však MT nečekaně zastavil asi 3 metry před plánovanou konečnou zastávkou. Jak Herrington zjistil, stalo se to, protože propojovací kabely mobilního transportéru se zachytily o anténu pro spojení se Zemí. Herringtonovi se na druhý pokus podařilo anténu vyklopit a transportér opět uvést do chodu. Montáž objímek SPD ale musel vykonat ručně, bez transportéru. Přesto se všechny plánované práce podařilo dokončit.

Dne 1. prosince bylo dokončeno přenášení nákladu mezi raketoplánem a stanicí. Raketoplán svými motory ještě upravil dráhu celého komplexu. Dne 2. prosince v 17:52 UT se uzavřel průlez mezi stanicí a raketoplánem. Po kontrole hermetičnosti spoje a oživení spojovacího uzlu se Endeavour ve 20:05 UT odpojil od ISS. Potom absolvoval inspekční oblet okolo stanice a po jeho skončení se od ní vzdálil. Ve 22:05 UT byly z nákladového prostoru vypuštěny dvě pikodružice MEPSI (MEMS-based (Microelectromechanical Systems) Picosat Inspector), spojené lankem.

Přistání

editovat

Dne 3. prosince proběhly kontroly raketoplánu před přistáním. Přistání na Kennedyho vesmírném středisku mělo proběhnout 4. prosince. Byly uzavřeny dveře do nákladového prostorou. Vzhledem k nepříznivému počasí nad kosmodromem ale bylo přistání odloženo o jeden den.

Přistání 5. prosince bylo však pro nepříznivé počasí opět odloženo o jeden den. Stejný scénář se však opakoval i následujícího dne a přistání 6. prosince bylo pro nepříznivé počasí opět odloženo o den. V tu dobu již začala příprava základny Edwards AFB jako náhradního přistávacího místa.

Přistání však nakonec proběhlo na Kennedyho vesmírném středisku 7. prosince. V 18:31:33 UT začal brzdící manévr dvojice motorů OMS a po jeho ukončení se raketoplán natočil do polohy pro vstup do atmosféry. Do atmosféry vstoupil oficiálně v 19:05:41 UT a v 19:37:12 UT dosedl hlavním podvozkem na dráhu 33 Kennedyho vesmírného střediska. Zastavil se v 19:38:25 UT. Šlo o poslední úspěšné přistání raketoplánu před tragickou havárií Columbie. Jelikož byly po havárii Columbie všechny lety raketoplánů pozastaveny, po tomto letu nenavštívil žádný raketoplán ISS po dobu více než dvou a půl roku.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-113 na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=STS-113&oldid=21917563“