Merlík
Merlík (Chenopodium) je rod převážně jednoletých bylin z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae). Rod v minulosti patřil do čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae), která je nyní včleněna do čeledi laskavcovitých jako monofyletická podčeleď merlíkové (Chenopodoideae). Rod má téměř 150 druhů[1] a je kosmopolitně rozšířen, nejpestřejší výběr druhů je v mírných a subtropických oblastech.[2]
Merlík | |
---|---|
Merlík Berlandierův (Chenopodium berlandieri) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | laskavcovité (Amaranthaceae) |
Podčeleď | merlíkové (Chenopodioideae) |
Rod | merlík (Chenopodium) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ekologie
editovatJe to rod morfologicky variabilní, druhy se od sebe liší tvarem listů, strukturou květu, typem květenství i velikostí a barvou pylu. Rostliny se vyznačují vysokou odolností, úspěšně rostou v aridních i semiaridních oblastech, často ve vysokých nadmořských výškách, nevadí jim ani půdy s vyšší koncentraci soli.
Obsahuje druhy diploidní, tetraploidní i hexaploidní, vyskytují se i různé stupně ploidie v rámci jednoho druhu. Chromozomové číslo rodu je x = 9.[2][3][4]
Popis
editovatRostliny jsou, zvláště v mládí, porostlé na rozvětvené lodyze, listech i květech drobnými, měchýřkovitými chlupy, které vyvolávají dojem pomoučení, u některých druhů s věkem olysávají. Listy se tvarem i velikostí od sebe u jednotlivých druhů odlišují a bývají důležitým určovacím znakem; jsou jen lodyžní a někdy bývají u báze koncentrované, jsou řapíkaté i přisedlé a nemají palisty.
Nenápadné květy vyrůstají v klubkách, které jsou dále sestaveny do bohatých latnatých nebo klasovitých květenství. Drobné, v převážně většině oboupohlavné květy mají pětilisté (ojediněle troj- či čtyřlisté) vytrvalé okvětí, někdy považované za kalich. V květech je pět (ojediněle i méně) tyčinek postavených proti okvětním lístkům a volný, svrchní, ze dvou plodolistů vytvořený semeník s jediným vajíčkem a se dvěma kratičkými čnělkami s vícelaločnými bliznami. Pro zamezení samoopylení dozrávají dříve blizny než pyl v podlouhlých prašnících. Květy neprodukují nektar a jsou opylovány větrem. Plodem je kulovitá, tmavá nažka, částečně nebo zcela uzavřená v suchém okvětí.[3][4][5][6][7]
Význam
editovatVětšina druhů jsou planě rostoucí rostliny, pouze některé se začínají ve větší míře používat jako užitkové rostliny. Jsou to např. merlík Berlandierův (Chenopodium berlandieri) pěstovaný hlavně v Mexiku, merlík canihua (Chenopodium pallidicaule) a merlík čilský (Chenopodium quinoa) z Jižní Ameriky. Počítají se mezi pseudoobiloviny a obsahují mnoho výživných látek a aminokyselin, více než obiloviny i luštěniny, a navíc neobsahují lepek. Dalším významným druhem je vytrvalý merlík vonný (Chenopodium ambrosioides), který se na jihoamerických náhorních plošinách seče, suší a používá jako seno.[2]
Druhy merlík bílý, merlík fíkolistý, merlík kalinolistý, merlík mnohosemenný, merlík sivý, merlík švédský, merlík tuhý a merlík zvrhlý jsou považované za rostliny zaplevelující česká pole.[8]
Taxonomie
editovatV přírodě České republiky se trvale nebo příležitostně vyskytuje těchto 25 druhů merlíků z rodu Chenopodium:
- merlík australský (Chenopodium nitrariaceum (F. Muell.) Benth.)
- merlík Berlandierův (Chenopodium berlandieri Moq.)
- merlík bílý (Chenopodium album L.)
- merlík červený (Chenopodium rubrum L.)
- merlík čilský (Chenopodium quinoa Willd.)
- merlík drobnolistý (Chenopodium striatiforme Murr)
- merlík fíkolistý (Chenopodium ficifolium Sm.)
- merlík hlavatý (Chenopodium capitatum (L.) Asch.)
- merlík hustoklasý (Chenopodium probstii Aellen)
- merlík kalinolistý (Chenopodium opulifolium W. D. J. Koch et Ziz)
- merlík kozlí (Chenopodium hircinum Schrad.)
- merlík listnatý (Chenopodium foliosum Asch.)
- merlík městský (Chenopodium urbicum L.)
- merlík misurský (Chenopodium missouriense Aellen)
- merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum L.)
- merlík rozprostřený (Chenopodium karoi (Murr) Aellen)
- merlík sivý (Chenopodium glaucum L.)
- merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides (L.) Aellen)
- merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria L.)
- merlík švédský (Chenopodium suecicum Murr)
- merlík tuhý (Chenopodium strictum Roth)
- merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus L.)
- merlík zašpičatělý (Chenopodium acuminatum Willd.)
- merlík zední (Chenopodium murale L.)
- merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum L.)
a 8 samovolných kříženců:
- Chenopodium ×fursajevii (C. album × C. suecicum)
- Chenopodium ×gruellii (C. ficifolium × C. suecicum)
- Chenopodium ×preissmannii (C. album × C. opulifolium)
- Chenopodium ×schulzeanum (C. glaucum × C. rubrum)
- Chenopodium ×thellungii (C. opulifolium × C. suecicum)
- Chenopodium ×tridentinum (C. opulifolium × C. strictum)
- Chenopodium ×variabile (C. album × C. berlandieri)
- Chenopodium ×zahnii (C. album × C. ficifolium).[9]
Galerie
editovat-
Merlík Berlandierův
-
Merlík bílý
-
Merlík fíkolistý
-
Merlík švédský
Reference
editovat- ↑ STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Chenopodium [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c BABČANOVÁ, Natália. Úloha polyploidizace v evoluci rodu Chenopodium (merlík) .... Praha, 2012 [cit. 11.01.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Helena Štorchová. Dostupné online.
- ↑ a b FAJMON, Karel; SIMONOVÁ, Deana. Merlíky – opomíjení průvodci našich cest. S. 205–207. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2008 [cit. 11.01.2016]. Čís. 5, s. 205–207. Dostupné online. ISSN 0044-4812.
- ↑ a b GATHE, J.; WATSON, Leslie. FloraBase the Western Australian Flora: Chenopodium [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.08.2008 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLEMANTS, Steven E.; MOSYAKIN, Sergej L. Flora of North America: Chenopodium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of Pakistan: Chenopodium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRENAN, J. P. M. Flora Zambesiaca: Chenopodium [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, 1988 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Merlíky, s. 106–113.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 11.01.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu merlík na Wikimedia Commons
- Taxon Chenopodium ve Wikidruzích