Další významy jsou uvedeny na stránce Křížení (rozcestník).

Křížení či hybridizace je termín označující rozmnožování jedinců dvou různých druhů, případně odrůd organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako kříženec (hybrid). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v evoluci (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).[zdroj?]

Zebroid – kříženec mezi zebrou a oslem

V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost živočichů či rostlin s využitím neaditivních složek dědivosti (heterózní efekt, maternální či paternální efekt atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do rozmnožovacích chovů (nejčastěji plemeno české bílé ušlechtilé prase s plemenem landrasse), kanců do C pozice (různá otcovská plemena prasat). Hybridizace též nachází velké využití v produkci nosnic a kuřat k výkrmu kura domácího a krůty (konkrétní plemena použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech skotu a koní je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd kukuřice a pšenice.

V molekulární biologii znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců DNA podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA.

Druhy hybridismu

editovat

Monohybridismus

editovat

Křížení jedinců, u kterých si všímáme jen jednoho znaku. Například barvy semene, nebo jenom tvaru semene. Je to nejjednodušší způsob křížení.

Dihybridismus

editovat

Křížení jedinců, u kterých si všímáme dvou znaků. Například barvy a zároveň i tvaru plodu. Tento druh křížení je složitější, ale přináší nám výsledky týkající se více sledovaných znaků.

Polyhybridismus

editovat

Jedná se o křížení, u kterého si všímáme mnoha znaků. Polyhybrid je pak kříženec, jehož rodiče mají mnoho rozdílných charakteristik (liší se ve větším počtu párů alel), tento jedinec je několikanásobný heterozygot.[1]

Způsoby dominance alely

editovat

Úplná dominance

editovat

Úplnou dominancí rozumíme kombinaci úplně dominantní a úplně recesivní alely. Výsledný znak potomka určuje úplně dominantní alela, zatímco úplně recesivní alela ustupuje. Zkřížíme-li tedy jedince černého s jedincem bílým a je-li úplně dominantní alelou alela černá, potomek bude mít černou barvu.

Dalšímu svému potomku předává úplně dominantní alelu.

Neúplná dominance

editovat

Neúplnou dominancí rozumíme kombinaci částečně dominantní a částečně recesivní alely. Výsledný znak ovlivňují obě alely. Zkřížíme-li tedy jedince černého s jedincem bílým a jsou-li alely částečně dominantní a částečně recesivní, potomek bude mít šedivou barvu.

Dalšímu svému potomku však předává alelu částečně dominantní či částečně recesivní.

Příklady některých kříženců

editovat

Lvi a tygři:

  • liger (ligron) – kříženec lva a tygřice
    • liliger (li-liger) – kříženec lva a ligřice
    • tiliger (ti-liger, tig-liger) – kříženec tygra a ligřice
  • tigon (tion, tigron či tiglon) – kříženec tygra a lvice
    • litigon (li-tigon) – kříženec lva a samice tigona
    • titigon (ti-tigon) – kříženec tygra a samice tigona

Koňovití:

Přežvýkaví:

Reference

editovat
  1. Medical Definition of POLYHYBRID. www.merriam-webster.com [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Jelínek Jan, RNDr., Zicháček Vladimír, RNDr. Biologie pro gymnázia, Olomouc, (2004). ISBN 80-7182-177-2

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat