Křížení

Křížení či hybridizace je termín označující rozmnožování jedinců dvou různých druhů, případně odrůd organismů; potomek smíšeného páru je poté označován jako kříženec (hybrid). Mezidruhoví kříženci jsou většinou neplodní nebo je jejich plodnost výrazně nižší než u potomků jednodruhových párů. V některých případech může hrát křížení důležitou roli v evoluci (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných).^[zdroj?]

Zebroid – kříženec mezi zebrou a oslem

V rostlinné a živočišné výrobě je hybridizace používána s cílem zvýšit výkonnost živočichů či rostlin s využitím neaditivních složek dědivosti (heterózní efekt, maternální či paternální efekt atd.). Obvykle je používána u vlastností s nižší dědivostí. V živočišné výrobě je hybridizace nejčastěji využívána k produkci jatečných prasat, prasniček do rozmnožovacích chovů (nejčastěji plemeno české bílé ušlechtilé prase s plemenem landrasse), kanců do C pozice (různá otcovská plemena prasat). Hybridizace též nachází velké využití v produkci nosnic a kuřat k výkrmu kura domácího a krůty (konkrétní plemena použitá k hybridizaci jsou často firemním tajemstvím). V chovech skotu a koní je hybridizace využívána minimálně. V rostlinné výrobě se hybridizace využívá nejvíce k tvorbě hybridních odrůd kukuřice a pšenice.

V molekulární biologii znamená pojem hybridizace proces spojení dvou komplementárních řetězců DNA podle pravidel o párování bází. Tímto způsobem lze napojit specifickou sondu se zkoumaným vláknem DNA.

Druhy hybridismu

Monohybridismus

Křížení jedinců, u kterých si všímáme jen jednoho znaku. Například barvy semene, nebo jenom tvaru semene. Je to nejjednodušší způsob křížení.

Dihybridismus

Křížení jedinců, u kterých si všímáme dvou znaků. Například barvy a zároveň i tvaru plodu. Tento druh křížení je složitější, ale přináší nám výsledky týkající se více sledovaných znaků.

Polyhybridismus

Jedná se o křížení, u kterého si všímáme mnoha znaků. Polyhybrid je pak kříženec, jehož rodiče mají mnoho rozdílných charakteristik (liší se ve větším počtu párů alel), tento jedinec je několikanásobný heterozygot.

Způsoby dominance alely

Úplná dominance

Úplnou dominancí rozumíme kombinaci úplně dominantní a úplně recesivní alely. Výsledný znak potomka určuje úplně dominantní alela, zatímco úplně recesivní alela ustupuje. Zkřížíme-li tedy jedince černého s jedincem bílým a je-li úplně dominantní alelou alela černá, potomek bude mít černou barvu.

Dalšímu svému potomku předává úplně dominantní alelu.

Neúplná dominance

Neúplnou dominancí rozumíme kombinaci částečně dominantní a částečně recesivní alely. Výsledný znak ovlivňují obě alely. Zkřížíme-li tedy jedince černého s jedincem bílým a jsou-li alely částečně dominantní a částečně recesivní, potomek bude mít šedivou barvu.

Dalšímu svému potomku však předává alelu částečně dominantní či částečně recesivní.

Příklady některých kříženců

Lvi a tygři:

• liger (ligron) – kříženec lva a tygřice
  • liliger (li-liger) – kříženec lva a ligřice
  • tiliger (ti-liger, tig-liger) – kříženec tygra a ligřice
• tigon (tion, tigron či tiglon) – kříženec tygra a lvice
  • litigon (li-tigon) – kříženec lva a samice tigona
  • titigon (ti-tigon) – kříženec tygra a samice tigona

Koňovití:

• mezek – kříženec koňského hřebce a oslice
• mula – kříženec osla a klisny
• zebroid – kříženec zeber s jinými koňovitými

Přežvýkaví:

• kříženci ovcí a koz

Odkazy

Literatura

• Jelínek Jan, RNDr., Zicháček Vladimír, RNDr. Biologie pro gymnázia, Olomouc, (2004). ISBN 80-7182-177-2

Související články

• šlechtění
  • šlechtění rostlin
  • šlechtění živočichů
• biologická diverzita

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu křížení na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kříženec ve Wikislovníku
• http://www.messybeast.com/genetics/hyb-lion-tiger.htm
• http://www.messybeast.com/genetics/hyb-tigon.htm
• http://www.lairweb.org.nz/tiger/tigons.html

Autoritní data	LCCN: sh85063276 NDL: 00566902

Portály: Biologie