Masakr v Olenivce
V podvečer 29. července 2022 během ruské invaze na Ukrajinu došlo ve věznici Olenivka na okupovaném území v Doněcké oblasti k výbuchu, který zabil nejméně 54 ukrajinských zajatců a dalších 150 zranil. Událost vzešla ve známost jako masakr v Olenivce. Ve věznici byli například váleční zajatci, obránci Mariupolu.[1]
| Masakr v Olenivce | |
|---|---|
 Budova trestanecké kolonie v Olenivce v Doněcké oblasti po výbuchu, ve které byli drženi ukrajinští váleční zajatci | |
| Druh události | masová vražda, válečný zločin |
| Stát |  Ukrajina |
| Místo | Olenivka, Kalmiuský rajón, Kyjevská oblast |
| Souřadnice | 47°49′42″ s. š., 37°42′39″ v. d. |
| Datum | 29. červenec 2022 |
| Příčina | útok ozbrojených sil Ruska (popřeno Ruskem) |
| Zemřelých | nejméně 54 |
| Zraněných | 75 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh útoku
editovatPřeživší vojáci vypověděli, že zajatci dostali v podvečer rozkaz po 22:00 nevycházet z baráků. Následně nastalo ticho a stráže nebylo vidět. Hodinu po tom došlo v budově věznice k explozi. Přeživší zajatci vyšli z budovy a podle pozdější výpovědi se jim Rusové smáli.[1]
Vyšetřování
editovatRusko vydalo po útoku prohlášení, že šlo o útok ukrajinské rakety HIMARS. Ukrajina reagovala tím, že má důkazy o ruské vině. V následujících dvou letech Rusko zničilo všechny důkazy a znemožnilo veškeré snahy mezinárodního společenství o nezávislé vyšetření, což v červenci 2022 potvrdila zpráva OSN.[1]
Nezávislé šetření na základě výpovědí svědků podniká také agentura AP. Podle ní disponuje interním dokumentem OSN, z kterého vyplývá, že i bez zmíněných zničených důkazů se OSN přiklonilo k přisouzení odpovědnosti Rusku. AP na základě toho organizaci vyčítala, že Rusko veřejně neobvinila. AP zmínila, že mezinárodní právo vyžaduje lidské zacházení se zajatci a jakékoliv zneužití by tak mělo být důkladně vyšetřeno a stíháno.[1]
Přeživší svědci, kteří se dostali zpět na Ukrajinu při výměně zajatců, vypovídali o hladu, mučení, ponižování a nelidských podmínkách. Výslech například probíhal při plazení se vyslýchaného po čtyřech za současného mlácení dozorci. Lečbu zraněných vojáků dozorci povolovali jen výjimečně a směli ji provádět jejich spoluvězni – lékaři. Na násilí se dle svědectví podíleli především dva dozorci jménem Kyrylo a Jurij. Vězni byli například během výslechu při jejich směnách tak zmláceni, že měli polámaná žebra a byli ve vážném stavu.[1]
Vzpomínkové akce
editovat28. července 2024 se sešlo v Kyjevě na náměstí Nezávislosti několik tisíc civilistů a vojáků a připomněli si druhé výročí této události. Vyzývali ukrajinskou vládu k většímu důrazu na výměnu vězňů, aby byli propuštěni další vojáci.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f DOHNALOVÁ, Anna. Dva roky od masakru. OSN se nedaří vyšetřit výbuch v Olenivce, Rusové zničili důkazy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2024-07-29 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.