Marie Řecká a Dánská

řecká a dánská princezna

Marie Řecká a Dánská (Řecky: Πριγκίπισσα Μαρία της Ελλάδας και Δανίας; 3. března 187614. prosince 1940) se narodila jako páté dítě a druhá dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové.

Marie Řecká a Dánská
ruská velkokněžna
Portrét
Velkokněžna Marie s dcerou Ninou, 1901–1902
Narození3. března 1876
Athény, Řecké království
Úmrtí14. prosince 1940 (64 let)
Athény, Řecké království
PohřbenaTatoi
Sňatek30. dubna 1900
16. prosince 1922
ManželéGeorgij Michajlovič Romanov
Perikles Ioannidis
PotomciNina Georgievna Ruská
Xenie Georgievna Ruská
DynastieGlücksburkové
OtecJiří I. Řecký
MatkaOlga Konstantinovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství

editovat

Marie se narodila v Athénách. Měla několik sourozenců: budoucího krále Konstantina I. Řeckého, prince Jiřího, sestru Alexandru, bratra Mikuláše, Ondřeje a Kryštofa. Rodina jí říkala „Minnie“, stejně jako její tetě z otcovy stany, ruské carevně Marii Fjodorovně. Marie a Minniina nejstarší dcera Xenie si byla velmi blízké; sestřenice se později provdaly za dva bratry, romanovská velkoknížata byly při mnoha příležitostech spolu.

Manželství

editovat

30. dubna 1900 se Marie na Korfu provdala za velkoknížete Georgije Michajloviče Romanova. Marie pak získala přezdívku „Řecká Minnie“, aby se odlišila od své tety. Marie se za něj odmítala provdat, pokud nebude zajištěno její místo v linii následnictví dánského a řeckého trůnu, a také v době svatby dala jasně najevo, že velkoknížete nemiluje, Georgij však doufal, že se její city změní. Pár měl dvě dcery: Ninu, narozenou 7. června 1901; a Xenii, narozenou 9. srpna 1903. Jak dívky rostly, využívala Marie čím dál víc příležitostí trávit čas v zahraničí, údajně kvůli zdraví svých dcer, ale také kvůli tomu, aby mohla být dál od manžela. Byla zrovna ve Velké Británii, když vypukla první světová válka, a Marie se rozhodla nevrátit se do Ruska, žila v Harrogate, kde byla mecenáškou tří vojenských nemocnic, financovala je a sama pečovala o pacienty.

30. ledna 1919 ovdověla, když byl manžel zavražděn bolševiky. 16. prosince 1922 se ve Wiesbadenu znovu provdala za řeckého admirála Perikla Ioannida. Velkokněžna Marie zemřela ve svých rodných Athénách 14. prosince 1940 během italsko-řecké války.

Její dcera Xenie žila roky na Long Islandu a byla nějaký čas manželkou milionáře Williama Leedse, který byl synem Nancy Stewart Worthingtonové, a nevlastní syn Mariina bratra Kryštofa. Několik měsíců u sebe měla ženu, která se ukázala být podvodnicí, Annu Andersonovou. Andersonová podvodně tvrdila, že je velkokněžna Anastázie Nikolajevna, nejmladší dcera cara Mikuláše II. Na žádost Williama Leedse musela opustit Xeniin dům.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
Marie Řecká a Dánská
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
Amálie Württemberská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Maria of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat