Mýval severní
Mýval severní (Procyon lotor), lidově také medvídek mýval, je středně velký savec obývající původně Severní Ameriku. Člověkem byl však zavlečen i do jiných částí světa (invazní druh), například do Evropy, Japonska nebo na Kavkaz. Jeho přirozeným biotopem jsou listnaté a smíšené lesy, ale díky své přizpůsobivosti dnes zcela běžně obývá i města, kde je často považován za vážného škůdce. Mýval často vyhledává skrýše v podobě nory nebo v zastavěné oblasti komíny. Obzvlášť v komíně se stává problémovým domácím mazlíčkem, kde si dělá pelech a utváří si velice rozmanitý příbytek.
 Mýval severní | |
|---|---|
.jpg) Mýval severní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | medvídkovití (Procyonidae) |
| Rod | mýval (Procyon) |
| Binomické jméno | |
| Procyon lotor (Linné, 1758) | |
 modře - zavlečený druh Červeně - původní areál rozšíření, modře - zavlečený druh | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatS velikostí 41–72 cm a hmotností mezi 3,6–9 kg je mýval největším zástupcem čeledi medvídkovití. Celý je porostlý hustou, šedou srstí, mezi jeho charakteristické znaky patří výrazná černá obličejová maska a tmavě pruhovaný ocas. Patří mezi všežravce a obvykle je aktivní v noci; jeho strava je z 40 % tvořena bezobratlými, 33 % zaujímá rostlinná složka a zbývajících 27 % obratlovci.
V minulosti byl mýval severní považován za samostatně žijící šelmu, dnes je však známo, že žije ve skupinách. Po přibližně 65 dnech březosti samice rodí 2–5 mláďat, o která pečuje až do konce podzimu. Ačkoli se v zajetí může dožít i více než 20 let, ve volné přírodě činí průměrná délka jeho života 1,8–3,1 let (podle místních podmínek, jako např. klima nebo i intenzita dopravy).
Rozšíření
editovatMýval se vyskytuje v celé kontinentální severní a střední Americe, od subpolární tajgy po panamský deštný prales. Na mnoha karibských ostrovech byli brzy vyhubeni evropskými kolonisty, kteří je lovili pro maso. Například na Hispaniole byli vyhubeni v roce 1513, na Kubě a Jamajce v roce 1687. Na některých ostrovech, např. na Bahamách a Guadeloupe, ale stále žijí poddruhy mývala, které jsou IUCN vedeny jako ohrožené.
Nepůvodní rozšíření
editovatEvropa
editovatV roce 1934 byly vysazeny v německém městě Kassel dva páry do volné přírody. K rozšíření přispěly také kožešinové farmy, které počátkem 20. století vznikaly po celém Německu. Během 2. světové války jich bylo mnoho zničeno a zvířata z nich utekla do volné přírody. Jen v Německu dnes odhadem žije na 300 tisíc až 1 milion mývalů a jsou rozšířeni ve většině zemí západní a střední Evropy.[2][3] Vyskytuje se i v celém Česku, nejčastěji na jižní Moravě a na Šumavě, ale i v západních a středních Čechách.[2][4] Populace mývalů se nachází také v Bělorusku, kam byli úmyslně vysazeni v letech 1948 a 1954. Od roku 2016 je na Seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (myšleno Evropskou unii).
Kavkaz
editovatMýval byl vysazen v roce 1937 v Ázerbájdžánu a pak také na řekách Těrek a Sulak. Měl být využíván jako kožešinová zvěř. Introdukce byla úspěšná, vyskytuje se po celém Kavkaze.
Japonsko
editovatMýval se do Japonska dostal jako důsledek popularity televizního seriálu Araiguma rascal (angl. Raccoon Rascal) z roku 1977. V té době bylo do země dováženo až 1500 mývalů ročně, z nichž mnoho bylo posléze vypuštěno do volné přírody.[5] Dnes se vyskytuje po celém Japonsku.
Invazní druh
editovatMýval severní představuje významné nebezpečí pro původní druhy v České republice, a to zejména pro ptáky hnízdící na zemi i na stromech, kterým vybírá hnízda v budkách a v dutinách stromů. Mýval také ohrožuje obojživelníky a plazy, například kriticky ohroženou užovku stromovou v Poohří. Vytlačuje také původní druhy šelem, například jezevce lesního a kočku divokou.
Mýval neměl v Česku přirozeného predátora, nedocházelo tak k jeho přirozené regulaci v přírodě.[2] Ve druhém desetiletí 21. století však začaly narůstat stavy vlka obecného, který může mývaly lovit.[6]
Přenašeč nemocí
editovatVysoké procento mývalů (v Evropě 68 až 82 %)[7] je hostiteli hlístice Baylisascaris procyonis, zvané škrkavka mývalí. Ta může infikovat divoká i domácí zvířata, vzácně i člověka. Kvůli schopnosti larev napadat mozkovou tkáň může mít onemocnění závažné důsledky.
Kromě těchto parazitů mohou být mývalové také přenašeči vztekliny a dalších bakteriálních a virových nemocí.[7]
Chov
editovatChov mývala je na území Evropské unie zakázaný. Výjimku má jako jediná zoo v Česku Zoologická zahrada Tábor.[8]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Raccoon na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c BAŘINKOVÁ, Jana. Sedmá generace, 2022-06-28. Dostupné online.
- ↑ Klára Stejskalová. Němci čelí invazi mývalů. Zvířata koušou do kabelů a ničí střešní tašky. lidovky.cz [online]. 2013-01-01 [cit. 2013-01-02]. Dostupné online.
- ↑ TOMSOVÁ, Lenka. Mýval vypadá roztomile, ale je pěkný prevít. Přemnožuje se i v Česku. idnes.cz [online]. 12. 6. 2011. Dostupné online.
- ↑ YOSHIDA, Reiji. Raccoons – new foreign menace? [online]. The Japan Times Ltd., 2004-09-16 [cit. 2008-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-13.
- ↑ LÁNSKÝ, Tomáš. Podbezdězí obchází medvídek mýval. Snad ho sežerou vlci, doufají odborníci. iDNES.cz [online]. 2017-02-08. Dostupné online.
- ↑ a b Nebezpečná invaze mývalů do Evropy. Rozhlas.cz [online]. 2012-08-29. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Lenka. Zachránil mývala a přivezl ho do táborské zoo. Ta ho může jako jediná chovat. Denik.cz [online]. 2024-11-14. Dostupné online.
Literatura
editovat- ZEVELOFF, Samuel I.: Raccoons. A natural history. Washington 2002. ISBN 1-58834-033-3.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu mýval severní na Wikimedia Commons - Galerie mýval severní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo mýval ve Wikislovníku
Taxon Procyon lotor ve Wikidruzích- Mýval v ZOO Děčín Archivováno 5. 10. 2022 na Wayback Machine.
- Mýval v ZOO Tábor
