Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Frederika Meklenbursko-Střelická | |
---|---|
královna hannoverská | |
Frederika Meklenbursko-Střelická v r. 1796 autor Johann Friedrich August Tischbein | |
Doba vlády | 1837–1841 |
Úplné jméno | Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg |
Narození | 2. března 1778 Alten Palais, Hannover |
Úmrtí | 29. června 1841 (ve věku 63 let) Alten Palais, Hannover |
Manželé | I. Ludvík Karel Pruský II. Fridrich Vilém zu Solms-Braunfels III. Arnošt August I. Hannoverský |
Dynastie | Meklenburští |
Otec | Karel II. Meklenbursko-Střelický |
Matka | Frederika Hesensko-Darmstadtská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
editovatFrederika se narodila jako sedmé dítě (pátá, nejmladší z přeživších dcer) meklenburského vévody Karla II. Meklenbursko-Střelického (1741–1816) a jeho první manželky Bedřišky Hesensko-Darmstadtské (1752–1782), dcery lankraběte Jiřího Viléma Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Marie Luisy Albertiny von Leiningen-Dagsburg-Falkenburg. Mimo jiné byla nejmladší sestrou proslulé pruské královny Luisy Meklenbursko-Střelické a neteří britské královny Šarloty Meklenbursko-Střelické, manželky krále Jiřího III.
Mládí
editovatPo smrti své první ženy se Frederičin otec v roce 1784 podruhé oženil s Šarlotou Hesensko-Darmstadtskou, mladší sestrou své první zemřelé ženy. Toto manželství záhy skončilo Šarlotinou smrtí v prosinci roku 1785 po narození jejich jediného dítěte (Karel Meklenburský, 1785–1837). Protože se v této situaci jako vdovec necítil schopen svým dcerám poskytnout potřebnou péči a výchovu, rozhodl se její otec o pomoc požádat jejich babičku, svou tchyni, princeznu Marii Luisu Albertinu von Leiningen-Dagsburg-Falkenburg, žijící v Darmstadtu. Svěřil jí své dcery Charlottu Georginu, Terezu Matyldu, Luisu a Frederiku. Život v péči babičky a vychovatelky Salomé de Gélieu byl pro dívky šťastný.
Manželství
editovatPrvní manželství
editovat14. března 1793 se princezny „náhodou“ setkaly v divadle ve Frankfurtu nad Mohanem s pruským králem Fridrichem Vilémem II. (1744–1797). Ten byl nadšen sličností a půvabem princezen Luisy a Frederiky. O několik týdnů později dojednal vévoda Karel s králem Fridrichem Vilémem svatební smlouvu o sňatku s jeho syny. Zasnoubení obou párů se oslavilo 24. dubna téhož roku v Darmstadtu. V prosinci roku 1793 se dívky vypravily na cestu do Berlína, kde se 24. prosince uskutečnila svatba starší princezny Luisy s pruským korunním princem Fridrichem Vilémem (1770–1840) a dva dny nato svatba Frederiky s jeho mladším bratrem, princem Fridrichem Ludvíkem Karlem, zvaným Luis (1773–1796).
Frederičino manželství bylo od počátku nešťastné, neboť Ludvík se zajímal více o své metresy než o svou mladičkou manželku. Frederika zase měla vztah s jeho strýcem, Luisem Ferdinandem Pruským (1772–1806).
V roce 1795 jmenoval král prince Luise velitelem dragounského pluku č. 1, jehož štáb měl sídlo v Schwedtu. Zde princ v prosinci roku 1796 onemocněl difterií a krátce nato zemřel. Frederika přesídlila se svými třemi maličkými dětmi na zámek Schönhausen u Berlína.
Druhé manželství
editovatV roce 1797 se o Frederičinu ruku ucházel její anglický bratranec, vévoda Adolf Frederik, vévoda z Cambridge (1774–1850), pátý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické, a neoficiálně se s ní zasnoubil. Adolf Frederik žádal své rodiče o svolení ke sňatku, ti však – na nátlak jeho matky, Frederičiny tety – jeho žádost odmítli. Pro Frederiku tím toto neoficiálně uzavřené zasnoubení skončilo.
V roce 1798 byla Frederika těhotná a svěřila se princi Fridrichu Vilémovi zu Solms-Braunfels (1770–1814). Ten se přihlásil k otcovství a požádal o její ruku, což Frederika přijala, aby předešla nevyhnutelnému skandálu. Manželství bylo uzavřeno 10. prosince roku 1798. Pár musel opustit Berlín a přestěhovat se do Ansbachu. Zde se v únoru 1799 narodila dcera, která však žila pouze osm měsíců. Princ Solms, zklamán a roztrpčen nad zmařenou příležitostí, se vrátil ke svému předchozímu způsobu života důstojníka a propadl alkoholu. V roce 1805 opustil vojenskou službu ze "zdravotních důvodů" a tím pozbyl svých příjmů; Frederika musela potřeby rodiny hradit ze svých prostředků, tedy z renty poskytované jí jejím švagrem, pruským králem Fridrichem Vilémem III. Bratr jejího manžela Vilém Kristián Karel zu Solms-Braunfels (1759–1837) jí radil rozvod, který ona zásadně neodmítala, ale nakonec na něj nepřistoupila.
Třetí manželství
editovatV květnu roku 1813 přijel do Neustrelitz Arnošt August, vévoda Cumberland (1771–1851), čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a starší bratr dřívějšího Frederičina snoubence Adolfa Frederika, aby u svého strýce Karla vykonal návštěvu. Zde se setkal se svou sestřenicí Frederikou. Vévoda Karel dal své dceři jednoznačně na srozuměnou, že její rozloučení od prince zu Solms by bylo správné a že by velmi rád viděl její manželství s anglickým princem. Příští měsíce měla Frederika dost času na to, aby přemýšlela o úmyslech Arnošta Augusta a možném vývoji své situace.
Když Arnošt August po vítězství spojenců v bitvě u Lipska opět přibyl na několik dní do Neustrelitz, byl srdečně přivítán. Po nějakém čase poprosila Frederika pruského krále o povolení k rozvodu jejího manželství se Solmsem. Všechny strany souhlasily, i princ zu Solms-Braunfels. Prekérní situaci nakonec vyřešila jeho smrt v důsledku mrtvice 13. dubna roku 1814. V srpnu téhož roku bylo oznámeno oficiální zasnoubení (třebaže královna Šarlota, Arnoštova matka, byla opět proti) a poté, co britský parlament vyjádřil svůj souhlas s manželstvím královského prince, uskutečnila se 29. května 1815 i svatba.
Hannoverská královna
editovat20. června roku 1837 zemřel Frederičin švagr, britský král Vilém IV. Protože neměl – stejně jako starší bratr a předchůdce na trůnu Jiří IV. – žádné legitimní potomky, stala se nástupkyní na trůnu Spojeného království jejich neteř Viktorie, jediná dcera jejich zemřelého mladšího bratra Eduarda Augusta, čtvrtého syna krále Jiřího III.
V Hannoverském království však v té době ještě platilo salické právo, jež neumožňovalo nastoupit na trůn ženě, ale nejbližšímu mužskému potomkovi z předchozí generace (či předchozích generací); proto se nemohla Viktorie stát hannoverskou královnou a hannoverským králem se stal Frederičin manžel Arnošt August, pátý syn Jiřího III., jako Arnošt August I., král hannoverský a vévoda brunšvicko-lüneburský. Jeho následníkem se stal Frederičin a jeho syn Jiří V. Hannoverský.
Frederika byla hannoverskou královnou pouze čtyři roky. Po krátké nemoci zemřela v Hannoveru. 29. června roku 1841. Král Arnošt August pověřil dvorního stavitele Georga Ludwiga Friedricha Lavese výstavbou mauzolea pro svou manželku a pro sebe v zahradě zámku Herrenhausen u Hannoveru. Kromě toho vydal příkaz přestavět centrální náměstí v blízkosti Leineschloss (zámku Leine) a přejmenovat je na Frederikenplatz (Frederičino náměstí). V blízkosti ležící Frederičin zámeček byl zbořen v roce 1966. Podle královny Frederiky byla pojmenována i nemocnice, kterou založila Ida Arenhold.
Potomci
editovatZ prvního manželství s princem Ludvíkem Karlem Pruským, zvaným Luisem, se narodily tři děti:
- 1. Fridrich Pruský (30. 10. 1794 Berlín – 27. 7. 1863 tamtéž), pruský princ
- ⚭ 1817 Luisa Anhaltsko-Bernburská (30. 10. 1799 Ballenstedt – 9. 12. 1882 Düsseldorf)
- 2. Karel Pruský (26. 9. 1795 Berlín – 6. 4. 1798 tamtéž)
- 3. Bedřiška Vilemína Pruská (30. 9. 1796 Berlín – 1. 1. 1850 Dessau)
- ⚭ 1818 Leopold IV. Anhaltský (1. 10. 1794 Dessau – 22. 5. 1871 tamtéž), princ askánský a vévoda Anhaltska
V druhém manželství s princem Fridrichem Vilémem zu Solms-Braunfels se narodilo osm dětí, z nichž však čtyři zemřely jako nemluvňata:
- 1. Žofie (27. 2. 1799 Ansbach – 20. 10. 1799 tamtéž)
- 2. Friedrich Vilém (11. 9. 1800 Weidenbach – 14. 9. 1800 tamtéž)
- 3. Fridrich Vilém Jindřich (30. 12. 1801 Braunfels – 12. 9. 1868 Salcburk)
- ⚭ 1831 hraběnka Marie Anna Kinská (19. 6. 1809 Praha – 5. 12. 1892)
- 4. Žofie (*/† 1803)
- 5. Augusta Luisa (25. 7. 1804 Weidenbach – 8. 10. 1865 Thernberg)
- ⚭ 1827 Albert Schwarzbursko-Rudolstadtský (30. 4. 1798 Rudolstadt – 26. 11. 1869 tamtéž), kníže schwarzbursko-rudolstadtský od roku 1867 až do své smrti
- 6. dcera (*/† 1805)
- 7. Alexandr Fridrich Ludvík (12. 3. 1807 Kosel – 20. 2. 1867 Marxheim)
- ⚭ 1863 baronka Louisa von Landsberg-Velen (1. 11. 1835 Drensteinfurt – 11. 1. 1894 Münster)
- 8. Fridrich Vilém Karel (27. 7. 1812 Neustrelitz – 13. 11. 1875 Kreuznach)
- I. ⚭ 1834 Louise Beyrich, morganatické manželství, rozvedli se roku 1841
- II. ⚭ 1845 Žofie z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (9. 8. 1814 Neustadt am Main – 9. 6. 1876 Kreuznach)
Z třetího manželství s Arnoštem Augustem, vévodou z Cumberlandu, pozdějším hannoverským králem, vzešly tři děti:
- 1. Frederika (*/† 27. 1. 1817)
- 2. dcera (*/† 1818)
- 3. Jiří Frederik Alexandr Karel Arnošt August (27. 5. 1819 Berlín – 12. 6. 1878 Paříž), poslední hannoverský král v letech 1851–1866, vévoda z Cumberlandu a Teviotdale
- ⚭ 1843 Marie Sasko-Altenburská (14. 4. 1818 Hildburghausen – 9. 1. 1907 Gmunden)
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederika Meklenbursko-Střelická na Wikimedia Commons
- Galerie Frederika Meklenbursko-Střelická na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10090.htm#i100895
- Biografie
Předchůdce: Adelheid Sasko-Meiningenská |
Hannoverská královna 1837–1841 |
Nástupce: Marie Sasko-Altenburská |