Lucas van Valckenborch
Lucas van Valckenborch, také Valkenborch či Valkenborgh (kolem roku 1535 Lovaň – 1597 Frankfurt nad Mohanem) byl vlámský malíř, který se proslavil obrazy krajin. Maloval však také alegorie, portréty či obrazy s obchodní tematikou. Působil jako dvorní malíř Matyáše Habsburského.
| Lucas van Valckenborch | |
|---|---|
 | |
| Narození | cca 1535 Lovaň (dnes Belgie) |
| Úmrtí | 2. únor 1597 Frankfurt nad Mohanem (dnes Německo) |
| Národnost | Vlám |
| Povolání | malíř krajin |
| Hnutí | Vlámská barokní škola |
| Významná díla | Mountainous landscape |
| Mecenáš | Matyáš Habsburský |
| Ocenění | dvorní malíř či malíř působící při dvoře Matyáše I. Habsburského |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatO počátcích jeho umělecké kariéry, včetně toho, kde se naučil malovat, je toho známo velmi málo.
Roku 1560 se stal členem malířského cechu v Mechelenu, v dnešní Belgii, který tehdy byl centrem krajinářské olejomalby[1]. V roce 1566 jakožto protestant odešel se svým bratrem Martenem van Valckenborchem z Antverp do německy mluvícího prostoru. Velký vliv na jeho tvorbu měla cesta údolím řeky Mosely.[2] V roce 1570 začal na dobu dvou let působit v Cáchách, a to společně s bratrem a malířem Vredemannem de Vriesem. Roku 1575 se vrátil do Antverp a před rokem 1579 jej povolal do svých služeb Matyáš Habsburský, bratr Rudolfa II., který byl sám později korunován císařem, ale v letech 1578–1581 byl generálním místodržícím v Nizozemí. Po ztrátě funkce se dvůr přesunul do rakouského Linzu a s ním i Lucas van Valckenborch.
V roce 1593 přišla nová životní etapa, když se přestěhoval ke svým sourozencům do Frankfurtu nad Mohanem. Tam také žil až do své smrti o necelé čtyři roky později – zemřel dne 2. února roku 1597.[3]
Tvorba
editovat
Maloval především venkovské krajiny, alegorie i lovecké scény. Mezi jeho významná díla patří:
- Portrét Rudolfa II. (před 1585), knížecí lichtenštejnské sbírky ve Vídni/Vaduzu[4] (26. 5. 2021 instalován na výstavě v Muzeu východních Čech v Hradci Králové[5])
- Pohled na Huy od Ahinu, Koninklijk Museum voor Schone Kunsten, Antverpy
- Letní krajina (1585), Kunsthistorisches Museum, Vídeň
- Jarní krajina (1586), Kunsthistorisches Museum, Vídeň
- Zimní krajina (1586), Kunsthistorisches Museum, Vídeň
- Pohled na Antverpy se zamrzlou Šeldou (1590), Städelsches Kunstinstitut, Frankfurt
- Babylonská věž (1594), Louvre, Paříž
- Letní krajina při sklizni
Při tvorbě zátiší v závěru kariéry spolupracoval se svým žákem Georgem Flagelem (1566–1638)[3], s ním namaloval několik společných děl, např. Dvojportrét starších manželů (1595), Jaro (1595), Léto (1595) a Podzim (1595).
Jeden z jeho obrazů je umístěn na zámku Hrádek u Nechanic.[3]
-
Pohled na Antverpy se zamrzlou Šeldou -
Babylonská věž -
Masný a rybí trh (zima) -
Portrét Matyáše Habsburského
,_costruzione_della_torre_di_babele,_1620_ca._01.JPG)
.jpg)
Rodina
editovatLucas van Valckenborch patřil do významného malířského rodu, v němž bylo v rámci tří generací evidováno 14 výtvarných umělců. Mezi nejvýznamnější představitele rodu patřil zejména Lucasův starší bratr Marten van Valckenborch (1535–1612) a Martenovi synové Frederik van Valckenborch a Gillis van Valckenborch (1570–1622). Malířem byl rovněž Lucasův syn Marten (před rokem 1566–1597).[3]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucas van Valckenborch na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ Lucas van Valckenborch in: Karel van Mander, Schilder-boeck, 1604 (nizozemsky)
- ↑ Lucas van Valckenborch, Rocky Landscape with Travelers on a Path, with a View of a Town, Believed to be Huy, in the Valley Beyond at Sotheby's
- ↑ a b c d Lucas van Valckenborch | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-26.
- ↑ Rudolf II. Umění pro císaře - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum východních Čech v H.Králové představí dvorní umělce císaře Rudolfa II. | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
